Supervelmoci v oblasti umělé inteligence

Zjistěte, jak si stojí Čína a USA na cestě do nové ekonomiky umělé inteligence

S auty bez řidiče, hasičskými drony a e-mailovými programy, které dokončují vaše věty, neuniknete skutečnosti, že umělá inteligence (AI) bude i nadále nacházet uplatnění ve vašem každodenním životě. Není také sporu o tom, že v USA a Číně je v současné době největší koncentrace bystrých mozků, které na vývoji těchto aplikací pracují.

Čína je natolik odhodlaná stát se světovou supervelmocí v oblasti umělé inteligence, že dělá vše pro to, aby pro vzkvétající průmysl umělé inteligence připravila půdu. Patří sem i výrazné dotování nájemného pro začínající podniky zabývající se technologiemi AI a zřizování jednotných kontaktních míst, která usnadňují založení nového podniku. Čínská vláda dokonce zajišťuje umístění na konkurenceschopných školách pro děti vedoucích pracovníků začínajících podniků.

Stačí to na to, aby sesadila giganty ze Silicon Valley? Autor Kai-Fu Lee strávil několik let jak v Silicon Valley, tak v jeho čínské obdobě, Zhongguancunu. Je přesvědčen, že Čína má výbornou pozici, aby porazila Silicon Valley, kralovala nové ekonomice založené na umělé inteligenci a změnila tak světový řád.

Díky průlomu v hlubokém učení jsme na pokraji ekonomiky založené na umělé inteligenci

Pokud se donedávna mluvilo o umělé inteligenci (AI), bylo to pravděpodobně v souvislosti se sci-fi. V dnešní době se však všichni od školáků až po generální ředitele zajímají o to, jaké změny pro nás AI v příštích letech chystá.

Když autor přednáší na školách a konferencích pro vedoucí pracovníky, zjišťuje, že mu čínští školáci kladou stejné otázky jako generální ředitelé, například: "Budeme mít učitele s umělou inteligencí?" a "Jaké budeme mít v budoucnu zaměstnání?".

Ačkoli se může zdát, že vznik reálné umělé inteligence je relativně novou záležitostí, připravuje se již desítky let a teprve nyní začíná být významným obchodním nástrojem díky průlomu v oblasti hlubokého učení.

Příběh toho, jak jsme se dostali k hlubokému učení, sahá až do 50. let minulého století, kdy si výzkumníci jako Marvin Minsky a John McCarthy kladli za cíl zabudovat do počítačů lidskou inteligenci. A když se autor začal na počátku osmdesátých let v této oblasti angažovat, existovaly dva tábory, které se o to snažily: lidé jdoucí cestou pravidel a lidé z oblasti neuronových sítí.

Přívrženci umělé inteligence založené na pravidlech věřili, že nejlepších výsledků dosáhnou, když naprogramují stroje s jedním pravidlem najednou, například "kočky mají trojúhelníkový tvar uší". Tábor zastánců neuronových sítí naproti tomu dával přednost tomu, aby se stroj učil sám prostřednictvím zkušeností podobně jako lidé. Tímto způsobem může stroj analyzovat obrázek kočky a reagovat nesprávně, ale tato chyba se stane daty, ze kterých se učí.

To, co umělá inteligence založená na neuronových sítích skutečně potřebovala, bylo množství dat k analýze a rychlejší výpočetní výkon, který nakonec přišel v polovině roku 2000. Díky zlepšeným podmínkám mohl výzkumník v oblasti umělé inteligence Geoffrey Hinton konečně přidat správné množství vrstev "neuronů" a v podstatě znásobit výpočetní výkon umělé inteligence na zcela novou úroveň.

Když se tak stalo, neuronová síť byla přejmenována na hluboké učení. Velký průlom byl zveřejněn na soutěži v roce 2012, kdy Hintonův nový algoritmus umělé inteligence porazil konkurenci v rozpoznávání vizuálních objektů.

Najednou byla umělá inteligence schopna zpracovávat složité problémy, rozpoznávat vzory a přicházet s úžasnými výsledky. Bylo jasné, že tato technologie je nyní použitelná pro celou řadu každodenních funkcí, včetně vizuálního a zvukového rozpoznávání, přijímání složitých finančních rozhodnutí a dokonce i řízení automobilu. Díky hlubokému učení byla ekonomika založená na umělé inteligenci na cestě.

Během posledních několika let se Čína stala z napodobitele špičkovým uchazečem

V Číně zažila umělá inteligence v roce 2016 něco, co autor nazývá "okamžikem Sputniku". Stalo se tak, když program umělé inteligence známý jako AlphaGo porazil v turnaji na tři hry mistra světa v hře Go Lee Sedola.

Tyto zápasy sledovalo 280 milionů čínských diváků přilepených k televizím a mnohým z nich spadl kámen ze srdce, když viditelně dojatý Lee přiznal porážku. Ale místo toho, aby to lidového ducha zlomilo, se Číňané inspirovali k využití síly umělé inteligence ve svůj prospěch - podobně jako vypuštění ruské družice Sputnik zmobilizovalo Američany, aby byli první na Měsíci.

A stejně jako John F. Kennedy vyhlásil záměr USA přistát na Měsíci, čínská vláda po turnaji ve hře Go vydala mobilizační prohlášení, v němž deklarovala své ambice stát se v příštích deseti letech světovým lídrem v oblasti inovací umělé inteligence. To je obzvláště pozoruhodné, protože ještě několik let předtím byla Čína známá spíše jako centrum napodobování technologií než jako centrum inovací.

Na začátku roku 2000 Čína kopírovala všechny úspěšné produkty ze Silicon Valley. To způsobilo, že mnozí na Západě odepsali schopnosti Číny jako inovativního konkurenta. Pochybovači si však neuvědomili, že čínští podnikatelé se díky napodobování ve skutečnosti učili, jak vyrábět vlastní produkty světové úrovně.

Nejlepším příkladem může být Wang Xing, který vytvořil napodobeniny stránek Friendsteru, Facebooku, Twitteru a Grouponu. Wang se tak nejen naučil navrhovat bezproblémové produkty, ale stal se z něj i ostřílený konkurent, který věděl, jak prosperovat na tvrdém čínském trhu. Takže v době, kdy se zaměřil na svou službu skupinových slev Meituan, byl připraven překonat samotný Groupon.

Tentokrát Wang nekopíroval rozhraní. Udělal ho přívětivé pro Číňany s hustě zaplněnými stránkami. Zdržel se přílišného utrácení na počátku, aby si získal zákazníky a místo toho vložil peníze do dlouhodobého zisku tím, že podepsal exkluzivní smlouvy s prodejci a vytvořil rychlý a spolehlivý platební systém.

Na rozdíl od Grouponu se Wang nesnažil vydělat na jediném nápadu. Expandoval a nabízel nové produkty na základě toho, co bylo v danou chvíli populární, včetně filmů, rozvozu jídla a místního cestovního ruchu. V roce 2014 byl Groupon na ústupu a prodával se za méně než polovinu své počáteční veřejné nabídky (IPO), zatímco Meituan se stal čtvrtým nejhodnotnějším expandujícím podnikem na světě.

Jedinečný čínský online svět je zlatým dolem pro takový druh dat, na kterých se daří umělé inteligenci

Mezi expandujícími podniky v Silicon Valley a v Číně existují některé zásadní rozdíly a největším z nich je, že mají tzv. lehký nebo silný dotek.

Když má firma lehký dotek, dělá jednu věc a mnoho detailů kolem této služby nechává na ostatních. To je styl firem ze Silicon Valley jako je Uber, který spojuje lidi s odvozem, ale neřeší benzín a údržbu auta.

Čínskou obdobou Uberu je Didi. Vlastní také čerpací stanice a opravny, které udržují jejich vozy v provozu. V Číně je preferován tento přístup s velkým podílem uživatelů, protože obecně ztěžuje napodobitelům, aby službu plně zkopírovali.

Silný dotek a kontrola všech aspektů služby může také vést k získání většího množství dat, která jsou pro dobrý produkt umělé inteligence zásadní. Čína již nyní disponuje největším datovým zlatým dolem na světě. To platí zejména v případě společnosti Tencent, která stojí za WeChatem, certifikovanou superaplikací, kterou lidé používají téměř ke všemu.

Pro pochopení fenoménu WeChat je důležité si uvědomit, že většina Číňanů je uživateli internetu především z mobilních zařízení, což znamená, že jejich první zkušenost s internetem byla prostřednictvím levného chytrého telefonu, nikoli počítače. S ohledem na to se WeChat stal mobilní aplikací, která umožňuje dělat vše, co byste chtěli dělat s počítačem.

Díky miniaplikacím v rámci WeChatu můžete nejen mluvit s přáteli, ale můžete si také objednat jídlo až do domu, odemknout sdílené kolo, koupit potraviny, lístky do kina, letenky, objednat se k lékaři, nechat si předepsat recept a zajistit si nějaké zásoby - to vše, aniž byste opustili WeChat.

Mnoho z těchto funkcí umožňuje další miniaplikace WeChat Wallet, která byla představena na čínský Nový rok 2014. Každý Nový rok je tradicí posílat svým blízkým červenou obálku s penězi uvnitř. Služba WeChat umožnila uživatelům učinit tak elektronicky, bez transakčních poplatků a měla takový úspěch, že po jejím spuštění pět milionů lidí propojilo své bankovní účty se službou WeChat a poslalo 16 milionů elektronických červených obálek.

Od zavedení peněženky WeChat se Čína stává stále více bezhotovostní společností. To je množství dat pod jednou střechou, díky nimž je stále jasnější, co lidé rádi nakupují, kam cestují a mnoho dalšího.

Čína je připravena stát se špičkovou velmocí, pokud jde o internetovou, ale ne obchodní umělou inteligenci

Nástup AI do našeho každodenního života přichází ve čtyřech vlnách.

První z nich je internetová AI a ta už je tady. YouTube vám na základě algoritmu AI doporučí další video ke zhlédnutí a služby jako aplikace Toutiao vám nejen doporučí články, ale také je automaticky generuje.

Pokud jde o to, kdo je lídrem v oblasti internetové umělé inteligence, autor vidí USA a Čínu prozatím vyrovnaně, ale za pět let bude mít podle jeho předpovědi Čína výhodu 60:40, pokud jde o schopnost ovládnout trh. Je to díky tomu, že Čína má více uživatelů internetu než USA a Evropa dohromady a obyvatelstvo je připraveno platit tvůrcům obsahu mobilními telefony. Již nyní aplikace jako WeChat Wallet umožňují lidem posílat mikroplatby ve výši několika centů tvůrcům online obsahu, který se jim líbí a tento typ prostředí povede k inovativnímu obsahu od tvůrců s většími právy - což dává Číně mírný náskok.

Druhou vlnou je umělá inteligence pro podniky a v této kategorii mají USA skutečnou výhodu. Již nyní se objevuje obchodní AI, kdy algoritmy rozhodují o finančních portfoliích a bankovních úvěrech. V Číně již existují působivé mobilní služby, jako je Smart Finance, která poskytuje půjčky bez ohledu na finanční historii nebo poštovní směrovací číslo. Místo toho využívá unikátní metriky, jako je doba, za jakou odpovíte na určité otázky nebo kolik energie má vaše zařízení v baterii. Přitom se osvědčila jako spolehlivá úvěrová služba pro migrující pracovníky a další skupiny obyvatel, kterým tradiční banky neposkytují dostatečnou péči a procento nesplácených půjček se pohybuje pouze v jednociferných číslech.

Jednou z oblastí údajů, které však Čína postrádá, jsou obchodní záznamy. Ve srovnání s Čínou mají Spojené státy bezvadnou historii vedení záznamů a databáze plné bankovních, nemocničních a dalších obchodních transakcí. Z tohoto důvodu jsou USA ve výborné pozici pro obchodní AI a autor zde dává Americe výhodu 90:10. Pětiletá předpověď je pro Čínu o něco lepší, kde se náskok USA snižuje na 70:30.

Čína má náskok ve vnímání AI, ale USA mají náskok v autonomní AI

Třetí vlnou umělé inteligence je "percepční AI", která zahrnuje programy pro rozpoznávání hlasu a obličeje. Zde má Čína výhodu, částečně díky kulturním rozdílům. Američané mají mnoho obav z "Velkého bratra", z obav zachycení jejich podoby a hlasu, zatímco Číňané jsou smířlivější s myšlenkou vzdát se části soukromí výměnou za větší pohodlí.

Umělá inteligence vnímání má potenciál stát se napínavou oblastí, protože stírá hranice online a offline. Proto se tato technologie často řadí do kategorie online-merge-offline (OMO).

Jednou z aplikací OMO, se kterou se budeme setkávat stále častěji, je chytrý obchod s potravinami. Představte si, že si vezmete nákupní vozík, který naskenuje váš obličej, rozpozná vás a vyvolá váš nákupní seznam. Přitom vás přivítá hlasem vašeho oblíbeného herce. A protože skenuje vše, co do vozíku vkládáte, může vás zastavit ještě předtím, než dojdete k pokladně, pokud jste na něco zapomněli. Dokonce vám může připomenout oblíbenou značku vína vaší milované osoby, když se blížíte k dané sekci.

V Číně se již vyrábí řada produktů Xiaomi, které promění vaši domácnost v prostředí s hlasovou aktivací a umělou inteligencí. Díky místnímu výrobnímu centru v Šen-čenu jsou tyto produkty, mezi něž patří reproduktory, chladničky, rýžovary a vysavače cenově velmi dostupné. Díky výrobní výhodě Číny a obavám USA o ochranu soukromí má nyní Čína náskok 60:40 a autor očekává, že za pět let vzroste na 80:20.

Čtvrtou a poslední vlnou je "autonomní umělá inteligence". Zatím jsme se ani nepřiblížili takové technologii, která by robotům poskytla inteligenci podobnou té lidské a je možné, že se jí nikdy nedočkáme. Máme však drony, které jsou stále vyspělejší a stroje, které dokážou rozpoznat barvu zralé jahody a šetrně ji utrhnout. Google a Tesla také mění naše dálnice pomocí aut bez řidiče, která budou zavedena v následujících letech.

V současné době tedy mají USA v oblasti autonomní umělé inteligence velký náskok, který autor odhaduje zhruba na 90:10, ale Čína je chce dohnat. Čínská vláda je totiž velmi aktivní ve vydávání směrnic a předpisů příznivých pro AI, takže bude snazší tuto technologii zavést v širokém měřítku. Čína již nyní staví dálnici a celé město o velikosti Chicaga speciálně určené pro vozidla s umělou inteligencí. Takže za pět let to bude blíže k poměru 50:50.

Odborníci stále diskutují o tom, zda AI povede k utopii nebo k dystopii

Když dnes ekonomové a výzkumníci debatují o tom, jak bude vypadat svět s ekonomikou založenou na umělé inteligenci, dělí se spíše na dva tábory.

Slavný genetik a výzkumník Ray Kurzweil je v táboře utopie. Podle něj jsou stroje pro lidi nejlepším nástrojem, který posiluje naše tělo a mysl a umožňuje nám stát se chytřejšími a žít déle. Podobně výzkumník v oblasti umělé inteligence Demis Hassabis vidí umělou inteligenci jako nástroj, který nám umožní konečně vyléčit nemoci a vyřešit problémy, jako je globální oteplování.

V táboře dystopiků jsou podnikatel Elon Musk a fyzik Stephen Hawking, kteří si myslí, že potenciál AI představuje pro lidstvo velmi vážnou hrozbu. Program s umělou inteligencí by například mohl být požádán, aby vyřešil globální oteplování a jako nejlepší možnost by navrhl vyhubení lidí.

Názory se liší i mezi ekonomy a velká část debaty se odvíjí od studie Oxfordské univerzity z roku 2013, podle níž bude v příštích 20 letech kvůli rostoucí automatizaci ohroženo 47 % pracovních míst v USA.

Většina společností samozřejmě bude chtít snížit náklady a zvýšit zisky, pokud bude moci některé úkoly automatizovat. A to nás přivádí k důležitému rozdílu ve zprávách, které přišly po oxfordské studii z roku 2013: Většina automatizace, které je umělá inteligence v současné době schopna, umožňuje automatizovat určité "úkoly", ale ne celá pracovní místa.

Například automatizovaný daňový poradce by mohl provádět určité úkoly, jako je výpočet daňových přiznání a kontrola nesrovnalostí, ale nemůže vést náročné rozhovory s klienty.

S ohledem na rozdíl mezi úkoly a celými úlohami následovaly další zprávy. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo v důsledku automatizace ohroženo pouze 9 % pracovních míst v USA. Ve zprávě společnosti PriceWaterhouseCoopers (PWC) z roku 2017 se uvádí jako ohrožených 38 procent pracovních míst v USA, zatímco McKinsey Global uvedla, že přibližně 50 procent zaměstnání na celém světě je "již automatizovatelných".

To je poměrně velký rozsah a je to značný důvod, proč jsou ekonomové v této otázce stále rozděleni. Autor se přiklání ke zprávě PWC a zároveň se domnívá, že skutečný počet přesunutých pracovníků může být ještě vyšší.

Je to proto, že zprávy nebraly v úvahu vysídlení ze země, které bude pocházet od podniků jako Smart Finance a Toutiao, které nezaměstnávají žádné úvěrové pracovníky ani redaktory. Tyto podniky tedy nebudou přidávat na automatizaci a propouštět zaměstnance, ale spíše budou vytlačovat úvěrové pracovníky a redaktory od základu tím, že jim pracovní místo vůbec nenabídnou.

Po vážném zdravotním problému autor doufá, že můžeme pracovat v souladu s umělou inteligencí

V roce 2013 byl autorovi diagnostikován lymfom ve čtvrtém stadiu. Do té doby byl něco jako workoholik, ale to se změnilo. Uvědomil si, že tolik úsilí vloženého do kariéry teď nemá smysl. Tváří v tvář vlastní smrtelnosti nyní pochopil, že být produktivní není to, co ho dělá člověkem - ve skutečnosti to připomíná stroj. To, co ho dělalo člověkem, byly vztahy s rodinou, přáteli a blízkými.

Díky chemoterapii je v současné době v remisi, ale tato zkušenost změnila jeho představy o tom, jak umělá inteligence a lidé spolupracují.

Vznik umělé inteligence nám představuje úžasnou příležitost předat velkou část nepříjemných mechanických úkolů algoritmům, abychom se mohli soustředit na lidskou stránku našich životů - vzájemnou interakci, členství v komunitě a vytváření lepšího světa.

To by však vyžadovalo zásadní změnu v hodnotě, kterou přikládáme některým zaměstnáním. V současné době jsou vysoce placená zaměstnání obvykle ta, která generují zisk a to jsou také zaměstnání, která může často vykonávat umělá inteligence. Zatímco práce, které nelze snadno automatizovat, jako jsou pečovatelé a osobní asistenti, jsou podhodnocené a nedostatečně placené.

Jisté je, že v USA je tento obor na vzestupu: během příštích deseti let přibude 1,2 milionu pracovních míst pro domácí zdravotní asistenty a osobní pečovatele. Průměrný (roční) plat na těchto pracovních místech se však pohybuje kolem 20 000 dolarů. Pokud se nám podaří tento plat zvýšit a zároveň umožníme umělé inteligenci vytvářet zisk v podnikovém sektoru, mohli bychom současně zmírnit problém přesunu pracovních míst a lépe pečovat o naše komunity.

Existuje mnoho nápadů, jak se vypořádat s náhle volnými pracovníky, například zdanění nejbohatších lidí za účelem vydání univerzálního základního příjmu, který by zajistil, že každý by dostal dostatek peněz, aby se uživil. A přestože určitá forma základního příjmu může být nezbytná, spoléhat se pouze na toto řešení by byla škoda. Vyhnuli bychom se tak možnosti uskutečnit skutečnou sociální změnu, která by mohla prospět celému světu tím, že vytvoříme pracovní trhy zaměřené na člověka, které nebudou tolik řízeny ziskem.

Místo toho, abychom se zaměřovali výhradně na peníze, bychom možná měli být spíše jako Bhútán, který považuje za skutečný znak pokroku "hrubé národní štěstí".