Supermozek

Lidský mozek, chaotický shluk zhruba 100 miliard neuronů, patří k nejkomplexnějším biologickým výtvorům přírody. Každý den využíváme jeho sílu k plnění jednoduchých úkolů, řešení matematických rovnic, vybavování si vzpomínek na minulé zážitky i ke zpracovávání pocitů spojených s aktuálními událostmi. Přesto složitost každodenního života náš mozek sotva přiměje „zapnout na plné obrátky“.

Představte si, že bychom dokázali skutečně odemknout plnou kapacitu těch miliard neuronů a překročit běžnou úroveň mozkové aktivity. Následující kapitoly ukazují, že taková cesta existuje. Zvýšením sebeuvědomění a cíleným zaměřením mozku na úkoly osobního rozvoje můžete posunout jeho výkon za hranice toho, co si dnes vůbec dokážete představit.

V tomto shrnutí se díky vědeckým poznatkům i duchovním moudrostem dozvíte, jak svůj mozek proměnit v „supermozek“. Zjistíte mimo jiné:

• proč jsou miminka vzorem pro rozvoj supermozku,
• jak může trénink mozku paradoxně pomoci i k vysněné „plážové postavě“,
• a proč vám altruistické jednání může prodloužit život.

Mysl a tělo nejsou oddělené. Lidský mozek je ve skutečnosti hluboce propojen s každou jednotlivou buňkou v těle. Když mozek s tělem komunikuje, vznikají tzv. zpětné vazby. Ty nastávají ve chvíli, kdy vnější podněty spustí řetězovou reakci souběžných, někdy i protichůdných signálů.

Představte si, že kráčíte po ulici a najednou zpoza dveří vyskočí pes a vyděsí vás. Mozek okamžitě vyšle do těla signál „bojuj, nebo uteč“ a vaše srdce začne bít rychleji. Takový šok by teoreticky mohl vést až k infarktu, tomu však obvykle zabrání další signál z mozku, který spustí zpětnou vazbu. Zatímco jedna část systému zrychluje činnost srdce, jiná zároveň dává nadledvinkám pokyn k produkci hormonů, jež zabrání tomu, aby srdce bilo příliš rychle, a nakonec mu pomohou vrátit se k normálnímu rytmu.

Fascinující na tomto procesu je, že zpětné vazby do určité míry dokážeme ovlivňovat a tím i řídit, jak tato komunikace působí na naše tělo. Typickým příkladem jsou tibetští mniši, kteří usilují o harmonickou rovnováhu mezi myslí a tělem. Díky intenzivnímu soustředění dokážou ovlivňovat, jaké signály mozek do těla vysílá. Když teplota klesne pod bod mrazu, mnich může meditovat a podnítit mozek, aby vyslal tělu pokyny ke zvýšení tělesné teploty na příjemnou úroveň.

Tento typ ovládání mysli se využívá i v boji s nemocemi, které byly dříve považovány za chronické a nevyléčitelné. Při mrtvici může dojít k přerušení nervových drah, jimiž mozek vysílá signály do jednotlivých částí těla, což často vede k částečné paralýze. Zatímco dříve se mělo za to, že takové ochrnutí je trvalé, dnes mohou terapeuti pomáhat pacientům po mrtvici trénovat mozek tak, že do postižených oblastí těla opakovaně vysílají cílené signály.

V rámci terapie se pacient soustředí na jednoduché úkony, jako je zvednutí hrnku nebo napsání slova. Postupem času se nervové dráhy začnou obnovovat a běžný pohyb se může vrátit. Tento příklad ukazuje, jak odolný a mocný mozek je, když mu věnujeme soustředěnou pozornost.

Lidé někdy mluví o náročných činnostech tak, jako by je „stály spoustu mozkových buněk“ – jako kdybychom měli jejich počet přísně omezený. Je pravda, že lidský mozek obsahuje obrovské množství neuronů. A co víc, v případě potřeby dokáže vytvářet nové.

Rozšířený mýtus tvrdí, že mozek je jako každý jiný stroj: časem se opotřebuje, nevyhnutelně se zhoršuje a trvale poškozuje. Je sice pravda, že lidský mozek denně ztratí v průměru asi 85 000 neuronů, ve skutečnosti je to však jen kapka v moři. Jen v mozkové kůře se nachází přibližně 40 miliard neuronů. I kdybychom počítali denní ztráty, člověk by mohl žít stovky let a stále by měl dostatek neuronů na to, aby fungoval jako brilantní, talentovaný matematik.

Ještě úžasnější je, že mozek neustále vytváří nové buňky. Neurolog Paul Coleman z Rochesterské univerzity zjistil, že mozek dvacetiletého a sedmdesátiletého člověka obsahuje v podstatě stejné množství neuronů. Je to dáno schopností našeho těla buňky regenerovat.

Mozek neustále roste a vyvíjí se, zejména když čelí mentálním výzvám – například při učení se novému jazyku nebo při řešení složitých matematických úloh. Zajímavé je, že podobný jev byl pozorován i u ptáků. Když vědci zkoumali zebřičky, zjistili, že se jejich mozek v období páření výrazně zvětšuje, protože se učí nové zpěvy, aby přilákaly partnera.

Tvorbu nových neuronů podporuje i fyzické cvičení. Neurolog Sam Sisodia z Chicagské univerzity ukázal, že neurony vzniklé díky pohybu mohou myším pomáhat předcházet onemocněním, jako je Alzheimerova choroba. V další části se podíváme blíže na to, co konkrétně můžete dělat pro posílení svého mozku.