Superimunita

Existuje nespočet dietních knih, které vám radí, co jíst a čemu se vyhýbat. Některé tvrdí, že sacharidy jsou zlo a bílkoviny naprosto zásadní. Jiné naopak doporučují omezit příjem bílkovin a hlásají, že klíčem ke zdravému životu jsou sacharidy. Čemu tedy věřit?

Tyto úryvky ukazují, že místo zbytečného rozčilování kvůli sacharidům a tukům bychom se měli soustředit na potraviny bohaté na esenciální živiny – takzvané superpotraviny. Strava založená na několika málo jednoduchých, ale velmi výživných surovinách vás dokáže učinit zdravějšími, štíhlejšími a silnějšími.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč vás očkování proti chřipce může nechat nemocné,
• jaké vitamínové doplňky byste raději neměli užívat,
• a proč mohou superpotraviny pomáhat předcházet rakovině.

„Nechť je jídlo tvým lékem,“ radil zakladatel moderní medicíny a všestranný starověký mudrc Hippokrates. Od pradávna až dodnes lidé oceňují léčivou sílu určitých potravin. Historické prameny ukazují, že staří Řekové a Egypťané využívali uklidňující byliny a posilující recepty k léčbě nachlazení, zlepšení zdraví a předcházení nemocem.

Pokroky v biologii nám umožnily přesněji pochopit, proč některé potraviny našemu zdraví prospívají. Všechny tyto účinky souvisejí s látkami zvanými fytochemikálie, které se nacházejí v určitých rostlinách. Tyto sloučeniny jsou nezbytné pro přežití a růst rostlin – a zároveň jsou životně důležité i pro lidský organismus. Musíme je přijímat v potravě, aby náš imunitní systém fungoval optimálně.

Fytochemikálie jsou neuvěřitelně účinní „léčitelé“. Některé studie dokonce naznačují, že u lidí se zdravým životním stylem a výživou mohou snižovat riziko nákazy virem HIV.

Nemoci a viry jsou dnes stejně reálnou hrozbou jako kdykoli dříve. Dalo by se tedy čekat, že fytochemikálie budou tvořit významnou část naší stravy. Bohužel je tomu přesně naopak. V našich jídelníčcích dominují živočišné produkty, průmyslově zpracované potraviny, snídaňové cereálie a prakticky cokoli vyrobené z bílé mouky.

Pouze asi 10 procent průměrné americké stravy tvoří zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy a semena. A ani tato cifra neodráží skutečný příjem fytochemikálií – zhruba polovinu z uvedených 10 procent totiž představují bílé brambory, které na fytochemikálie rozhodně bohaté nejsou. Náš imunitní systém tím trpí.

Jak tedy přežít ve světě, kde se už nemůžeme spoléhat na jídlo jako na hlavní zdroj zdraví? Odpovědí je bezprecedentní závislost na lékařské péči. Ano, medicína je dnes vyspělejší než kdykoli předtím. Znamená to ale, že bychom se na ni měli spoléhat jako na hlavní pilíř zdraví? Tomu se budeme věnovat v následující kapitole.

Je jistě uklidňující vědět, že pokud byste zítra utrpěli vážnou autonehodu, máte díky pokrokům v medicíně velkou šanci na přežití. Mimo akutní a život ohrožující stavy je však moderní lékařská péče v mnoha ohledech spíše regresivní.

Proč? Protože ve většině případů léčí především příznaky, nikoli samotnou příčinu onemocnění.

Vezměme si například cukrovku 2. typu. Jde o nemoc, proti níž lékaři obvykle nasazují předepsané léky. Studie zahrnující více než 90 000 pacientů s diabetem 2. typu ukázala, že dva nejčastěji předepisované léky na tuto nemoc ve skutečnosti zvyšují riziko srdečního selhání.

Tato statistika je šokující, ale možná ne tak překvapivá, pokud si uvědomíme jeden zásadní nedostatek léků: cukrovka 2. typu – stejně jako mnoho dalších zdravotních problémů – je důsledkem nedostatku pohybu a stravy s vysokým obsahem kalorií a nízkým obsahem živin. Léky tuto příčinu neřeší, pouze tlumí projevy nemoci. A co víc, některé léky na cukrovku zvyšují chuť k jídlu, a pacientům tak ještě více ztěžují snahu o pozitivní změnu životního stylu.

Podobně jako léky jsou i očkování považována za obrovský pokrok v medicíně. Jsou ale vakcíny skutečně tak účinné, jak se často tvrdí? Podle autora je to přinejmenším sporné.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje, aby každý starší šesti měsíců dostával každoročně univerzální očkování proti chřipce. Mnoho lékařů své pacienty aktivně povzbuzuje, aby si tuto vakcínu nechávali pravidelně aplikovat – údajně proto, aby se zabránilo šíření chřipky a ochránili se jednotlivci.

Očkování proti chřipce má však několik zásadních problémů. Chřipku může způsobit zhruba 200 různých virů, zatímco vakcína je zaměřena jen na malou část z nich – zhruba na deset procent. Je tedy poměrně nepravděpodobné, že poskytne skutečně dostatečnou ochranu.

Dalším problémem je obsah konzervační látky thimerosal, která obsahuje toxickou rtuť. Jedna dávka vakcíny proti chřipce může obsahovat až 25 mikrogramů této látky. Pravidelné každoroční očkování tak podle autora zvyšuje riziko poškození mozku a nervového systému rtutí.

Zůstat zdravý tedy rozhodně není tak jednoduché, jako jen brát léky a nechat se očkovat. Musíme zaujmout mnohem aktivnější přístup. Jak na to? Odpovědí jsou superpotraviny.