Superbossové

Pokud jste někdy pracovali ve velké firmě, nejspíš jste během přestávek zaslechli, jak si kolegové za zády šuškají o šéfovi. Být dobrým šéfem je ale ve skutečnosti velmi obtížné. Vedení často znamená dělat těžká rozhodnutí a zaměstnanci s nimi nebudou vždy souhlasit. Je prostě fakt, že šéfovi málokdy fandí úplně všichni ve firmě.

Přesto existují šéfové, kteří dokážou své lidi inspirovat, i když jsou přísní a nároční. Jaké jedinečné vlastnosti definují „superbosse“ a co se můžete naučit od těch nejlepších? Tyto úryvky vám ukážou vše podstatné, co potřebujete vědět, abyste si jednou sami zasloužili titul „superboss“.

V tomto shrnutí zjistíte mimo jiné, jak v práci funguje „nemilosrdný parchant“, proč je manažerský úspěch Larryho Ellisona postavený na posměchu a proč flexibilita na pracovišti vůbec nesouvisí s tím, jestli si dokážete sáhnout na špičky prstů u nohou.

Co mají společného ikonoklasté, „nemilosrdní parchanti“ a pečovatelé? Všichni patří mezi typy „superbossů“. Každý typ má své silné stránky a každý dokáže inspirovat lidi jiným způsobem.

Začněme ikonoklasty. Jejich neochvějný důraz na vlastní vizi je činí snadno rozpoznatelnými. Schopnost ikonoklastů učit a předávat zkušenosti je v podstatě vedlejším produktem jejich neústupné oddanosti. Stručně řečeno, ikonoklasté inspirují, aniž by to vůbec měli v úmyslu.

Například jazzová legenda Miles Davis spolupracoval s mladými hudebníky, aby si udržel vlastní kreativitu. Jeho cílem nebylo primárně pomáhat mladším talentům růst, přesto byl známý jako vynikající učitel.

Nemilosrdní parchanti se naopak vyznačují spalující touhou vítězit. Míří vysoko a udělají cokoli, co je potřeba, aby se tam dostali – i kdyby to znamenalo odstranit lidi z cesty. Aby však takové cíle mohli naplnit, potřebují špičkový podpůrný tým. Zaměstnanci jsou tlačeni k maximálním výkonům, protože selhání nepřipadá v úvahu. Díky tomu se ale také obrovsky učí a profesně rostou. Nemilosrdní parchanti dokážou své týmy dostat až na samou hranici jejich možností.

Zakladatel Oracle Larry Ellison je proslulý stylem řízení založeným na posměchu. Svým lidem nahání strach, aby je dohnal k úspěchu. I když taková strategie působí drakonicky, pro Oracle funguje. Ellison byl dokonce časopisem BusinessWeek označen za jednoho z nejvíce soutěživých lidí v oboru.

Pečovatelé představují třetí typ superbossů. Jsou to šéfové, kteří se o své lidi skutečně starají a chtějí vidět, jak profesně rostou. Můžeme je nazvat i „aktivistickými“ šéfy – jsou neustále připraveni vést členy týmu tak, aby měli co nejlepší podmínky k úspěchu.

Slavný restauratér Norman Brinker byl známý právě svým pečovatelským stylem vedení. Opravdu miloval sledovat, jak se jeho zaměstnanci zlepšují. Dnes je zhruba 18 jeho bývalých podřízených vrcholovými manažery významných restauračních řetězců.

Jak tedy může každý typ superbosse posunout vaši kariéru na další úroveň? To si ukážeme v následujících kapitolách.

Aby mohl superboss řídit agilní a úspěšnou firmu, potřebuje tři klíčové vlastnosti: vizi, nebojácnost a soutěživost. Tyto rysy si superboss obvykle neosvojuje až během dlouhé kariéry – spíše přirozeně vycházejí z jeho povahy.

Tam, kde vy vidíte problém nebo překážku, superboss vidí řešení nebo příležitost k inovaci. Právě tato schopnost z něj dělá vizionáře.

Módní ikona Ralph Lauren byl podle svého bývalého kolegy Martyho Staffa skutečným vizionářem. Když spolu večeřeli, nemluvili o byznysu. Bavili se o ambicích a snech. „On si nejdřív vytvořil celý svět a pak už jen doplňoval prázdná místa,“ vzpomíná Staff.

Superbossové musí být také nebojácní – což se snadno řekne, ale hůř dělá. Mnozí z nich žijí i mimo kancelář životem, který tuto vlastnost dokonale ztělesňuje. Zakladatel Oracle Larry Ellison miluje jachting a závody plachetnic. Restauratér Norman Brinker hrával pólo – dokud při jednom zápase málem nezemřel. Spoluzakladatel Intelu Robert Noyce zase během monzunové sezóny běhával ulicemi na Bali. Často nosil bundu s nápisem: „No guts, no glory“ – volně přeloženo „Bez odvahy není slávy“.

A konečně, superbossové milují soutěž. Vyhledávají ji, vytvářejí ji a využívají ve svůj prospěch. Bývalý americký finančník a filantrop Michael Milken, známý svou rolí při rozvoji trhu s vysoce výnosnými (junk) dluhopisy, je svým spolubydlícím z koleje dodnes připomínán jako extrémně soutěživý člověk. Milken si měřil čas i při domácích pracích a neustále hledal způsoby, jak se zlepšit a zrychlit.

Tyto tři vlastnosti jsou zásadní pro to, jak superboss vnímá svět. Aby však byl skutečně efektivní, potřebuje ještě něco navíc.