Stačí mít pravdu jen jednou

Věděli jste, že Airbnb začínalo jako pár nafukovacích matrací a WhatsApp jako jednoduchý online adresář se sdílením statusů? V posledních letech se několika podnikatelům podařilo dosáhnout opravdu mimořádného úspěchu. V relativně krátkém čase lidé stojící za příběhy jako Dropbox, Airbnb či WhatsApp vzali jednoduchý nápad a proměnili ho v podniky v hodnotě miliard dolarů.

Tyto úryvky popisují cestu, kterou mnozí z těchto technologických miliardářů prošli. Na základě rozhovorů pro časopis Forbes ukazují, že v moderním digitálním světě jsou možnosti, jak z pouhého dobrého nápadu vybudovat něco velkého, v podstatě neomezené.

V těchto úryvcích se mimo jiné dozvíte:

• jak se jeden podnikatel dostal do Silicon Valley díky prodeji koberců,
• proč génius stojící za Tumblrem původně vůbec nechtěl řídit vlastní firmu,
• a který inovativní produkt začal jako jednorázový fotoaparát připevněný na zápěstí.

Chcete‑li být v životě úspěšní, jaká je podle vás nejlepší cesta? Obvyklá odpověď zní: dobře se učte ve škole, pak si najděte mentora, který vás povede na vaší kariérní dráze – po níž byste měli postupovat pomalu a vytrvale.

Ačkoli vám tento přístup pravděpodobně zní povědomě, většina dnešních mimořádně úspěšných mladých podnikatelů – technologických miliardářů – zvolila jinou cestu. Pro ně byl úspěch především otázkou odvážného následování vlastního snu a ignorování toho, co od nich očekává společnost.

Podívejme se na jeden příklad. Když bylo Evanu Spiegelovi, spoluzakladateli Snapchatu, pouhých 23 let, odmítl nabídku Facebooku na koupi jeho firmy za 3 miliardy dolarů. I když je stále příliš brzy na definitivní hodnocení, zda šlo o moudré rozhodnutí, ze Spiegelovy strmé cesty vzhůru se můžeme mnohému naučit.

Stejně jako mnozí jiní úspěšní podnikatelé se i Spiegel naučil prosadit si svou už v mladém věku. Když se jeho vlivní rodiče‑právníci rozvedli, dokázal situaci využít ve svůj prospěch: otec mu odmítl koupit BMW, a tak se Spiegel přestěhoval k matce. Netrvalo dlouho a otec nakonec ustoupil a auto mu pořídil.

Spiegel má se svými podnikatelskými vrstevníky ještě jednu společnou věc: odešel z vysoké školy, aby se mohl naplno věnovat svému startupu. On a spoluzakladatel Snapchatu Bobby Murphy přišli s nápadem na svou aplikaci ještě během studií, ale zpočátku se jim nedařilo prosadit se. Přestože je rodiče neustále pobízeli, aby si našli „pořádnou práci“, dvojice zůstala věrná svému snu. Nakonec získali investici od rizikového kapitálového fondu.

Spiegel okamžitě ukončil studium (několik týdnů před promocí) a začal na Snapchatu pracovat dnem i nocí. A víte, jak to dopadlo: jeho úsilí se vyplatilo a Snapchat se stal jednou z nejpopulárnějších aplikací na světě – tak populární, že Facebook nabídl, že ji koupí za 3 miliardy dolarů.

Po přečtení předchozího příběhu si možná říkáte: „Opravdu byl Evan Spiegel outsider, který uspěl jen díky tvrdé práci a odvaze? Vždyť jeho rodiče byli vysoce postavení právníci! A nestudoval Stanford?“

Na této námitce je jistě kus pravdy, přesto však mnoho technologických miliardářů pochází z velmi různorodého prostředí. Podívejme se na dva příběhy mimořádně úspěšných podnikatelů, kteří do technologického odvětví vstoupili jako naprostí outsideři.

Prvním je Pejman Nozad. Narodil se v Íránu a jeho rodina uprchla do Německa, když byl ještě chlapec. Později se odvážil přestěhovat do San Franciska s pouhými 700 dolary v kapse. Ačkoli neuměl anglicky, jazyk se rychle naučil a živil se různými příležitostnými pracemi. Nakonec, bez jakékoli předchozí zkušenosti, nastoupil jako prodavač do obchodu s koberci.

Ukázalo se, že je nejen skvělým prodejcem, ale především výborným člověkem na navazování kontaktů. Díky svým komunikačním schopnostem a osobnímu kouzlu si Nozad vybudoval vztahy s mnoha podnikateli a technologickými lídry, kteří do obchodu chodili. Tyto vazby nakonec využil k založení investičního fondu Amidzad, který investoval do úspěšných firem, jako je Dropbox – a Nozad si tak vydělal přes 100 milionů dolarů.

Druhý příběh se týká Adi Tatarko, spoluzakladatelky Houzzu, online komunity zaměřené na bytový design, jejíž hodnota dosahuje 2 miliard dolarů. Tatarko je jednou z mála žen, které v technologickém průmyslu dosáhly tak výrazného úspěchu navzdory přetrvávajícímu genderovému biasu v Silicon Valley. (Stačí uvést, že 43 procent ze 150 největších firem v údolí nemá v představenstvu ani jednu ženu!)

Jak se jí podařilo překonat sexismu navzdory? Velkou roli v tom hraje její neúnavná energie – Tatarko dokáže pracovat prakticky bez odpočinku. Inspiraci navíc čerpá ze své babičky, která působila jako návrhářka v době, kdy byl módní průmysl stále převážně mužskou doménou.