Sportovní gen

Kdy jste naposledy snili o tom, že se stanete světově proslulým sportovcem? Jak pravděpodobně víte, dosáhnout vrcholu vyžaduje roky vyčerpávajícího tréninku, plné nasazení a železnou vůli uspět ve zvoleném sportu. Když se ale podíváme do zákulisí kariér nejlepších sportovců světa, ukáže se, že klíčovou roli může hrát i fyziologie a původ.

Od stavby kostry až po drobné červené krvinky ve vašich cévách – vaše geny zásadně ovlivňují základní fungování těla i to, jak dobře se dá tato výchozí fyziologie tréninkem zlepšit.

V tomto shrnutí zjistíte mimo jiné, do jaké míry můžete svou slabou motivaci k návštěvě posilovny „svést“ na geny. Dozvíte se, proč když potkáte šest mužů vyšších než sedm stop (zhruba 213 cm), můžete si téměř jistě od jednoho z nich říct o autogram. A nakonec uvidíte, jak jedna komunita, založená potomky fyzicky nejzdatnějších uprchlých otroků, dnes produkuje některé z nejrychlejších sprinterů na planetě.

Toto je doporučení od našeho týmu: „Ve srovnání se slavným pravidlem 10 000 hodin mi tato kniha otevřela oči pro další způsoby, jakými se lidé stávají výjimečnými. A navíc jsem si skvěle užil rozhovor s Epsteinem o téhle knize v podcastu.“ – Ben S., vedoucí audia.

Zamysleli jste se někdy nad tím, co všechno je potřeba k tomu, abyste se stali špičkovým sportovcem, třeba hráčem NBA nebo olympijským sprinterem? Samozřejmě, tvrdá práce a oddanost jsou nezbytné. Velkou výhodou ale je i to, když máte „štěstí na geny“ – mohou vám dát tělesný typ, který je pro určitý sport mimořádně vhodný.

Jedním z nejčastěji zmiňovaných a na první pohled patrných fyzických rysů, které jsou silně geneticky podmíněné, je výška. V industrializovaném světě se odhaduje, že přibližně 80 % rozdílů ve výšce mezi lidmi je dáno geneticky. Neexistuje však žádný jediný „gen pro výšku“. Nejlepší dosavadní studie na toto téma dokázala vysvětlit jen asi 45 % rozdílů ve výšce, a to na základě zkoumání stovek tisíc genetických variant.

Jisté ale je, že vysoká postava představuje v basketbalu obrovskou výhodu. Protože koš je ve výšce deseti stop (asi 305 cm), platí, že čím výše hráč dosáhne, tím větší má náskok. Na profesionální úrovni je tato výhoda tak výrazná, že v současnosti neuvěřitelných 17 % Američanů ve věku 20–40 let, kteří měří přes sedm stop (cca 213 cm), hraje v NBA.

Výška je v NBA natolik zásadní, že hráči menší než průměr obvykle potřebují jiné mimořádné přednosti, aby nižší postavu vykompenzovali. Mohou mít například dlouhé, tuhé Achillovy šlachy, které jim umožňují výjimečně vysoko vyskočit – jako Spud Webb, který měřil pouhých 5 stop 7 palců (asi 170 cm).

Stejně jako v basketbalu může i v mnoha dalších sportech správná stavba kostry znamenat obrovskou výhodu. Co je ale „správná“ stavba, záleží na konkrétním sportu.

Běžci na dlouhé tratě například těží z takzvaného nilotského tělesného typu – velmi štíhlého trupu a tenkých nohou – který vidíme u dnešních nejlepších maratonců. Tento typ postavy je výhodný proto, že dlouhé nohy umožňují delší krok a vyšší maximální rychlost, zatímco lehký, úzký trup méně zatěžuje dolní končetiny.

Vytrvalostní běžci bývají také celkově menší, což jim dává větší povrch těla v poměru k objemu. Díky tomu dokážou účinněji odvádět teplo – klíčová výhoda v dlouhých, vyčerpávajících závodech.

Sprinteři naopak těží spíše z kratších nohou. Kratší končetiny mají menší moment setrvačnosti, takže umožňují rychlejší zrychlení z místa. Platí přitom, že čím kratší je závodní trať, tím kratší nohy mají typicky nejúspěšnější běžci.

Stejný jev pozorujeme i v americkém fotbalu, kde je prudké zrychlení zásadní. Přestože průměrná výška populace za posledních čtyřicet let vzrostla, průměrná výška running backů a cornerbacků v NFL naopak klesla.

Krátké nohy jsou typické také pro elitní plavce – společně s dlouhými pažemi a mohutnější horní částí těla. Taková kosterní stavba jim pomáhá doslova „klouzat“ vodou. Olympijský plavec Michael Phelps například měří 193 cm, ale nosí kalhoty s relativně krátkou vnitřní délkou nohavice kolem 81 cm.

Vhodnost tělesného typu pro určité sporty může výrazně ovlivňovat i původ. Jedna studie zjistila, že černošští dospělí (afrického původu) mají obecně delší nohy a vyšší těžiště než bělošští dospělí (evropského původu). To naznačuje, že tělesný typ lidí afrického původu je obecně příznivější pro běh, zatímco nižší těžiště Evropanů jim dává výhodu v plavání – což potvrzují i statistické analýzy.