Smysluplné vnímání

Mnoho debat a diskusí se dnes zahaluje do abstraktních čísel a statistik. Možná jste se setkali s nějakým všeználkem, který vaše argumenty shodil povýšeným „No, co data ve skutečnosti ukazují, je…“. Zdá se, že sílí tendence upřednostňovat algoritmy a automatizované zpracování čísel před myšlením vycházejícím z filozofie a humanitních věd. Tento zkreslený pohled ohrožuje vzdělávání i podnikání a má škodlivé dopady na společnost.

V tomto shrnutí uvidíte, proč bychom se měli místo toho obrátit k „smysluplnému myšlení“ – k lepšímu způsobu, jak se zapojit do kultury kolem nás. Také se dozvíte,

• jak velká data selhala při předpovědi pandemie H1N1,
• jak investor George Soros využil smysluplné myšlení k tomu, aby za jediný den vydělal 650 milionů dolarů,
• a jak FBI díky smysluplnému myšlení osvobodila rukojmí.

Ve srovnání s mechanickou efektivitou počítačů je zřejmé, že naše lidské myšlenkové procesy mají své nedostatky. Přesto máme jednu výraznou výhodu oproti strojům: kulturní znalosti. Ty lze nejlépe využít v metodě nazývané sensemaking – smysluplné vnímání.

Sensemaking je proces, při němž získáváme moudrost zkoumáním kulturních znalostí. Jde o způsob kulturního zapojení, který je úzce spjat s humanitními obory. Dnes nám může připadat normální hledat smysl v číslech, ale sensemaking nám umožňuje jít dál než jen k prodejním výsledkům, obratovým ukazatelům a podobným metrikám. Dává nám „360stupňový“ pohled na svět.

Existuje pět základních prvků sensemakingu.

Za prvé, sensemaking vychází z toho, že lidé by neměli být definováni pouze svou individuální osobností. Lidé jsou také utvářeni svým kulturním kontextem.

Za druhé, je třeba hledat „hustá data“. Hustá data zachycují to, co je v dané kultuře významné. Například údaj, že 86 procent amerických domácností vypije více než šest kvartů mléka týdně, je „tenké“ data. Hustá data by nám pomohla pochopit, co pro ně mléko znamená a proč ho pijí.

Za třetí, lidské chování je nejlépe chápat v sociálních kontextech, nikoli abstraktně. Vezměme si například lásku. Je to mnohem víc než chemická reakce v mozku, kterou lze studovat v laboratoři. Abychom ji skutečně porozuměli, museli bychom se podívat na to, jak byla láska prožívaná třeba v klasické Indii a jak je prožívána na Západě dnes.

Za čtvrté, neměli bychom se spoléhat pouze na přísně logické postupy. Poznatky lze získávat i prostřednictvím ponoření, intuice a hypotéz.

Poslední princip nám připomíná, že bychom se neměli řídit jen daty. Pokud se naladíme na svět – díváme se ke hvězdám, nikoli jen do GPS – můžeme také dojít k zásadním poznatkům.

Dnes je potřeba smysluplného porozumění větší než kdy dřív. Stačí se podívat na to, jak myšlení Silicon Valley ohrožuje humanitní přístup. Přívrženci Silicon Valley totiž věří, že technologie dokáže vyřešit jakýkoli problém, ať je jakýkoli. Tento přístup je však v přímém rozporu s pěti principy smysluplného porozumění.

Podívejme se na tři základní zásady Silicon Valley.

Zaprvé, klíčový je pojem „disruptivní inovace“. Místo aby se technologické firmy soustředily na prostý prodej nových produktů, usilují o převrat na trhu a vytváření něčeho radikálně nového. To je na hony vzdálené intelektuálním tradicím humanitních věd, které se zabývají porozuměním tomu, jaké místo mají myšlenky a koncepty v současných i minulých kulturách.

Zadruhé, Silicon Valley je posedlé statistickou analýzou velkých dat, tedy zkoumáním extrémně rozsáhlých datových souborů. V roce 2008 Google vyvinul nástroj Google Flu Trends. Společnost chtěla využít trendy ve vyhledávání k předpovědi epidemií chřipky. Projekt však skončil obrovským neúspěchem. Pandemie H1N1 v roce 2009 mu zcela unikla, zatímco roky 2012 a 2013 byly naopak předpovězeny jako období s vysokým výskytem chřipky. Ve skutečnosti nebyly.

Googleův algoritmus zmátla vyhledávání související s chřipkovou sezónou, která měla jen málo společného se skutečnými epidemiemi. Zaznamenal korelace mezi různými dotazy, ale zjevně nedokázal rozluštit záměr jednotlivých vyhledávání. Korelované dotazy jako „kuřecí polévka“ začaly generovat falešná varování před chřipkou.

Zatřetí, Silicon Valley miluje „bezproblémové“ technologie, které fungují hladce a intuitivně, aniž by vyžadovaly jakýkoli aktivní lidský zásah. Vidíme to například na tom, jak Google a Facebook filtrují informace, které se k vám dostávají, když se snaží odhadnout vaše preference nebo to, co byste si mohli chtít koupit. Takové bezproblémové technologie nás ale uzavírají do informační bubliny, v níž jsme neustále vystavováni stále stejným věcem.

Skutečná lidská interakce však takto nefunguje – a to navzdory nejlepším snahám Silicon Valley.