Síla plného nasazení

Kolik z nás má pocit, že nevyužívá svůj plný potenciál? Zdá se, že vždy existuje něco, co bychom mohli dělat lépe, rychleji nebo efektivněji. Příliš často saháme po „řízení času“ jako po nástroji, který nás má přiblížit k vytouženému „špičkovému výkonu“, v marné naději, že stačí do omezených 24 hodin denně vtlačit víc a víc práce.

Když si ale vzpomenete na poslední probdělou noc nebo na den, kdy jste opravdu pracovali osm hodin v kuse, víte, že to není správná strategie. Abychom podávali nejlepší výkony, tedy byli skutečně plně nasazení, nesmíme se soustředit na to, jak do omezeného času nacpat víc úkolů, ale jak s časem, který máme, naložit co nejlépe.

To vyžaduje změnu pohledu: od řízení času k řízení energie. V následujících kapitolách se podíváme na různé druhy energie, na to, jak ovlivňují výkon a co můžete udělat pro zvýšení jejich kapacity. Díky tomu dokážete lépe zaostřit, pracovat efektivněji a odemknout svůj tvůrčí potenciál.

Zároveň zjistíte, jak skutečně vyvažovat práci a volný čas, aniž byste museli obětovat své koníčky a osobní vztahy kvůli kariéře. Dozvíte se také, proč vám méně práce může ve skutečnosti pomoci zvládnout víc, proč vaše nejlepší nápady často přicházejí ve sprše, proč je lepší hledat pevnou zem pod nohama než jen vylévat vodu z potápějící se lodi – a nakonec i to, jak žít v souladu se svými nejhlubšími hodnotami.

Mnozí z nás procházejí životem, aniž by si kdy dopřáli skutečnou pauzu: vracíme se domů vyčerpaní po dlouhém dni v práci a cítíme se zavalení povinnostmi jak v zaměstnání, tak v soukromí. Ať se snažíme sebevíc, času nikdy není dost na všechno.

Základním zdrojem efektivity a vysokého výkonu však není čas, ale energie. Na to ale velmi snadno zapomínáme. Protože máme k dispozici jen 24 hodin denně, je přirozené, že se soustředíme na to, jak s časem naložit co nejlépe. Samotný čas nám ale cíle nesplní. Potřebujeme k tomu energii – bez ní nedokážeme naplnit svůj potenciál, ať si na danou činnost vyhradíme sebevíc hodin.

Místo optimalizace rozvrhu bychom se proto měli zaměřit na množství a kvalitu energie, kterou máme k dispozici. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak energii řídit a dosahovat lepších výsledků, je paradoxně pracovat méně v kuse a častěji si dělat přestávky.

Když řídíme hlavně svůj čas, máme tendenci pracovat dlouhé hodiny bez pauzy. Tím ale energii vyčerpáváme a naše produktivita klesá. Zamyslete se: jak se cítíte po čtyřech hodinách nepřetržité práce? Jste plní sil a připraveni pokračovat? Pravděpodobně ne – spíš jste úplně vyčerpaní a ani několik espress vám nepomůže udržet soustředění a výkon.

Zkuste proto maximalizovat svou energii – a tím i produktivitu – tím, že budete pracovat kratší úseky a pravidelně zařazovat pauzy. Přestávky vám umožní energii průběžně dobíjet, takže dokážete zůstat výkonní delší dobu.

Když se zaměříme na řízení své energetické hladiny místo snahy nacpat do jednoho dne „48 hodin“, staneme se nejen efektivnějšími, ale zároveň nám zbude víc sil i na osobní život.

Abychom mohli se svou energií vědomě pracovat, musíme nejprve pochopit, co vlastně je. Všichni známe fyzickou energii, kterou potřebujeme k pohybu, ale existují ještě tři další důležité zdroje – emocionální, mentální a duchovní energie.

Můžeme přitom používat stejný jazyk jako u fyzické energie – mluvit o flexibilitě, vytrvalosti nebo síle – a popisovat jimi i vlastnosti ostatních typů energie.

Emocionální flexibilita nám umožňuje projevovat široké spektrum emocí přiměřených situaci, místo abychom reagovali strnule a stále stejně. Když například čelíme hrozivé situaci, emocionální flexibilita nám dovolí cítit nejen strach, ale i zvědavost a odhodlání potřebné k překonání překážky.

Mentální vytrvalost nás udržuje soustředěné po delší dobu. Pomáhá nám překonat chvíle, kdy bychom to nejraději vzdali, ale neměli bychom – třeba když musíme číst beznadějně nudné, ale nezbytné pracovní zprávy.

Duchovní síla nám pomáhá zůstávat spojeni s našimi nejhlubšími hodnotami, které fungují jako kompas našeho života. Duchovní energie se uplatní například tehdy, když zvažujeme, zda přijmout vysoce placenou práci ve firmě s neetickými praktikami – tedy zda je takové rozhodnutí v souladu s našimi hodnotami a morálkou.

Abychom podávali špičkové výkony a zároveň se cítili dobře, musíme rozvíjet všechny tyto úrovně energie, zejména fyzickou a emocionální. Právě tyto dva zdroje jsou nejzákladnější: bez nich bychom byli příliš unavení a „vyflusnutí“ na to, abychom vůbec něco dokázali.

Představte si například, že vás čeká operace srdce: v jakém stavu chcete mít svého chirurga? Pokud je fyzicky a emocionálně vyčerpaný, bude rozptýlený, náchylný k chybám a možná nebude schopen správně se rozhodovat v komplikovaných situacích – což může ohrozit váš život.

Nestačí ale jen vědět, že energie je důležitá; musíme také vědět, jak s ní zacházet v praxi. Následující kapitoly ukážou, jak konkrétně svou energii maximalizovat.