Šest pilířů sebeúcty

Sebevědomí nikdy nebylo tak důležitým a diskutovaným pojmem jako dnes. Existuje nespočet definic a rychlých návodů, jak dosáhnout „dokonalého“ sebevědomí, ale co vlastně o tomto nesmírně významném psychologickém konceptu víme? Autor vychází z dlouholeté klinické praxe a výzkumu a nabízí ucelenou, prakticky použitelnou definici.

Tyto úryvky vás provedou šesti oblastmi každodenního života, jejichž vědomé pěstování vytváří zdravé sebevědomí. Zjistíte, jak vám zvýšené uvědomování, přijetí sebe sama, převzetí odpovědnosti, asertivita, cílevědomost a integrita mohou pozvednout sebeúctu. Dozvíte se také, co má sebevědomí společného s vápníkem, jak narušení dítěte poškozuje jeho sebeúctu a proč je často mnohem těžší, než bychom čekali, prosadit své základní právo na existenci.

„Deset kroků k budování sebevědomí!“ „Pět tipů, jak získat sebedůvěru!“ Kolikrát jste už slyšeli podobná tvrzení od různých motivačních řečníků a „self‑help“ guruů? Pravděpodobně mnohokrát. O sebevědomí slýcháme neustále, ale dokázali byste ho přesně definovat?

Sebevědomí je imunitní systém naší psychiky: dává nám sílu, odolnost a schopnost regenerace. Stejně jako imunitní systém je i sebevědomí do jisté míry vrozené a potřebujeme ho, abychom zvládali životní obtíže.

Vhodnou analogií je také vápník. Vápník posiluje naše zuby a kosti a je nezbytný pro zdravé tělo, zatímco sebevědomí je životně důležité pro zdravý psychický vývoj. Nedostatek vápníku nás sice nutně nezabije, ale výrazně omezí naši schopnost žít naplno. Totéž platí pro sebevědomí: k pouhému přežití ho nepotřebujeme, ale bez něj nemůžeme vést plnohodnotný život.

Proč tomu tak je? Souvisí to se způsobem, jakým sebevědomí funguje – vytváří v nás určitá očekávání ohledně toho, čeho jsme schopni. Tato očekávání pak ovlivňují naše chování tak, že se často sama naplní. Sebevědomí se tak stává sebenaplňujícím proroctvím.

Ukažme si to na příběhu abstinujícího alkoholika z autorovy psychoterapeutické praxe. Čekala ho největší zakázka v kariéře architekta. Místo aby byl nadšený, cítil obrovskou úzkost a přesvědčení, že si takovou příležitost nezaslouží. Proč? Kvůli nízké sebeúctě a nízkým nárokům, které na sebe kladl. Aby utišil nervozitu, sáhl po alkoholu, silně se opil, choval se nevhodně – a o zakázku přišel. Jeho nízké sebevědomí tak přímo přispělo k jeho pádu.

Protože je sebevědomí pro náš vnitřní život tak zásadní, stojí za to podívat se na něj podrobněji a začít od základních myšlenek, na nichž stojí. V jádru je sebevědomí překvapivě jednoduché: každý z nás má právo být šťastný. Z toho plyne, že vysoká sebeúcta nám umožňuje toto právo uplatňovat a podnikat kroky k jeho naplnění. Naopak, pokud své právo na štěstí potlačujeme nebo popíráme, odráží to nízké sebevědomí.

Podívejme se na konkrétní příklad. Jedna klientka se autora ptala, proč se neustále zamilovává do ženatých mužů, kteří o ni ve skutečnosti nestojí. Tento vzorec začal dávat smysl ve chvíli, kdy popsala, že ji v dětství opustil otec a matka ji za to obviňovala. Jak to souvisí se sebevědomím? Otcův odchod a matčina nepřátelská reakce formovaly její sebeobraz tak, že v sobě zakořenila přesvědčení, že si lásku nezaslouží. Později v životě začala jednat tak, aby se její realita tomuto přesvědčení přizpůsobila: tím, že se zamilovávala do ženatých mužů, kteří ji nakonec vždy opustili, si znovu a znovu potvrzovala, že opravdu není hodna lásky.

Nízká sebeúcta se často projevuje právě takto: děláme volby, které naše negativní přesvědčení o sobě samých proměňují ve skutečnost – často ke své vlastní škodě.

Naopak lidé s vysokým sebevědomím si nejen méně často sami vytvářejí problémy, ale také lépe zvládají překážky. Psychologové to doložili experimentem, v němž účastníkům s různou úrovní sebevědomí zadali stejný úkol. Netušili, že součástí zadání je několik neřešitelných problémů. Účastníci s vysokým sebevědomím však vytrvali výrazně déle než ti s nízkým. Studie ukazuje, jak silně náš obraz sebe sama určuje, jak reagujeme na výzvy – to je síla sebevědomí. V dalších kapitolách uvidíte, jak ji můžete využít ve svůj prospěch.