Rozzuřené hodiny

V 70. letech minulého století údajně řádil v Alabamě sériový vrah. William Maxwell, který zabíjel vlastní příbuzné i každého, kdo mu stál v cestě, byl do roku 1977 považován za odpovědného nejméně za šest úmrtí. Na konci toho roku byl ale zastaven – a muž, který ho zabil, stanul před soudem.

Celý sled událostí pozorně sledovala nikoli nikdo jiný než Harper Leeová, autorka slavného románu Jako zabít ptáčka. V tomto shrnutí se rozplétá dvojí tajemství: příběh Williama Maxwella a role Harper Leeové v jeho případu. Seznámíte se s bizarními a šokujícími událostmi, které otřásly malou afroamerickou komunitou, a uvidíte, jak se v nich protnuly vražda, chamtivost a svépomocná spravedlnost.

Dozvíte se také, co Harper Leeovou nakonec přimělo k tomu, že tento pozoruhodný příběh sama nikdy nenapsala. Zjistíte, jak se v Maxwellově případu proplétaly voodoo a právo, proč Harper Leeová nikdy nevydala druhou knihu a co mohlo Williama Maxwella vést k vraždám.

V dusné zářijové odpoledne roku 1977 se na jihu Alabamy shromáždili lidé před soudní budovou a netrpělivě čekali na verdikt poroty. Na lavici obžalovaných seděl Robert Burns, obžalovaný z vraždy prvního stupně.

Kromě samotného obvinění však tento proces provázely tři mimořádné okolnosti. Zaprvé: obětí, kterou měl Burns zabít, byl William Maxwell – muž, o němž se už léta mluvilo jako o sériovém vrahovi. Zadruhé: Burnsovým obhájcem byl Tom Radney, právník, který Maxwella zastupoval, dokud byl ještě naživu. A zatřetí – a snad nejpodivnější – v soudní síni seděla Harper Leeová, autorka, která před sedmnácti lety napsala bestseller Jako zabít ptáčka.

Jak k těmto pozoruhodným okolnostem došlo? Abychom to pochopili, musíme se vrátit o sedm let zpátky, před den vynesení rozsudku.

1. srpna 1970 žil William Maxwell, afroamerický veterán druhé světové války, v Nixburgu v Alabamě se svou manželkou Mary Lou, s níž byl ženatý jednadvacet let. Ačkoli byl Maxwell baptistickým kazatelem, povídalo se, že v soukromí zdaleka nežije ctnostně a že Mary Lou pravidelně podvádí.

V noci 3. srpna 1970 však došlo k tragédii. Podle sousedky manželů, Dorcas Andersonové, dostala Mary Lou pozdě večer telefonát od Maxwella. Tvrdil, že havaroval autem a potřebuje, aby pro něj přijela. Znepokojená Mary Lou zašla k Dorcas, aby jí řekla, co se stalo, a poté vyrazila manžela hledat.

Do rána byla Mary Lou mrtvá. Její zkrvavené, dobité tělo našli v jejím autě na opuštěném úseku silnice. Byla brutálně ubita k smrti.

Po vyslechnutí Dorcasiny výpovědi policie okamžitě pojala podezření, že vrahem je Maxwell. Ten tvrdil, že se Dorcas mýlí. Podle jeho verze Mary Lou ten večer skutečně odjela, ale za svou sestrou. Cestou zpět domů prý narazila na potíže, které vedly k její smrti.

Policie však Maxwellovu verzi neuvěřila a 6. srpna 1971 ho velká porota obžalovala z vraždy Mary Lou.

V srpnu 1971 vystoupila Dorcas Andersonová jako klíčová svědkyně obžaloby proti Williamu Maxwellovi. Státní zástupci věřili, že její výpověď bude stačit k přesvědčení poroty o Maxwellově vině.

K všeobecnému šoku však Dorcas při výslechu před soudem svůj příběh dramaticky změnila. Když ji požádali, aby popsala, co onoho večera viděla, prohlásila, že se dříve ve všem mýlila. Pod přísahou vypověděla, že Mary Lou žádný telefonát od Maxwella nedostala. Navíc tvrdila, že Maxwella viděla vrátit se domů mnohem dříve toho večera, takže podle ní nemohl být v době vraždy nikde poblíž Mary Lou.

S tímto nečekaným obratem v podání hlavní svědkyně se státní případ zhroutil. Porota Maxwella zprostila viny a on vyšel ze soudní síně jako svobodný muž.

Jak Maxwell zvládl dvojí ránu – brutální smrt své ženy a soudní proces, v němž čelil obvinění z její vraždy? Zdá se, že překvapivě snadno. Už šestnáct týdnů po zproštění viny se Maxwell znovu oženil – se svou sousedkou Dorcas Andersonovou.

Jestliže se v místní komunitě už dříve šířily drby o podezřelých okolnostech smrti Mary Lou, po Maxwellově svatbě s Dorcas se pomluvy rozjely naplno. Proč? Nejenže si Maxwell vzal bývalou hvězdnou svědkyni obžaloby neuvěřitelně rychle, ale Dorcas byla až do několika měsíců před svatbou vdaná za jiného muže. A ten – jak se „náhodou“ stalo – také zemřel.

Na rozdíl od náhlého konce Mary Lou však byla smrt Dorcasina prvního manžela Abrama do jisté míry očekávaná. Abram trpěl onemocněním motoneuronu a byl upoután na invalidní vozík. Přesto byl časový sled událostí podezřelý. Lékaři krátce před jeho smrtí odhadovali, že bude žít ještě dva až tři roky. Oficiální příčinou úmrtí byla sice stanovena zápal plic, ale mnozí věřili, že ho Maxwell otrávil nemrznoucí kapalinou.

Novomanželé tak vstupovali do společného života pod těžkým mrakem podezření. A Dorcasino manželské štěstí mělo být velmi krátké – Maxwellova zlověstná blízkost k lidem, kteří umírali za podivných okolností, byla teprve na začátku.