Rozkvět

Na co bychom se měli v životě zaměřit? Na hromadění peněz? Na slávu? Na rozšiřování znalostí? Po staletí se myslitelé zabývali touto hlubokou a složitou otázkou. Mnozí z nejvýznamnějších filozofů v dějinách lidstva, od Aristotela po Nietzscheho, se snažili – a často selhávali – pochopit, co nás skutečně činí šťastnými.

Dnes se však možná odpovědi přibližujeme. V tomto shrnutí, vycházejícím z myšlení jednoho z předních odborníků na oblast štěstí, se seznámíte se skutečně vědeckým přístupem k lidské pohodě. Psychologové, kteří se na tuto problematiku dívají vědecky, identifikovali několik prvků, jež v kombinaci vytvářejí lidskou prosperitu a životní spokojenost.

Následující kapitoly vysvětlují, jaké tyto prvky jsou a jak je můžeme využít k tomu, abychom našli štěstí a vnitřní klid. Ukážeme si také, kde lze najít pozitivitu v Králi Learovi, proč bohatství rozhodně není cestou k dobrému životu a proč IQ testy neměří skutečné životní úspěchy.

Léky na předpis představují v naší společnosti rychlé řešení pro lidi, kteří se potýkají s problémy duševního zdraví. Z dlouhodobého hlediska však taková krátkodobá řešení často způsobují více škody než užitku.

Bezpočet studií ukázal, že ve většině případů jsou léky na předpis jen částečně a dočasně účinné. Léky jako Prozac, Zoloft či Lexapro mají významný účinek přibližně u 65 procent pacientů – toto číslo ale ztrácí na přesvědčivosti, když si uvědomíme, že placebo efekt má srovnatelný dopad u 55 procent pacientů.

Skupina předních psychologů a psychiatrů porovnala šest takových studií a zjistila, že celkově jsou léky účinné u těžkých depresí, ale selhávají u lidí trpících mírnými a středně těžkými formami. A přesto i tito pacienti potřebují pomoc.

Pokud tedy léky nedokážou poskytnout potřebnou podporu, kdo nebo co ji může nabídnout? Odpovědí je pozitivní psychologie – přístup zaměřený na zvyšování životní pohody, štěstí a radosti ze života.

Výzkumy ukázaly, že intervence pozitivní psychologie jsou překvapivě účinné. Téměř všichni účastníci týdenní série cvičení pozitivní psychologie – zaměřených na vděčnost a laskavost k cizím lidem – uvedli, že se po nich cítili výrazně šťastnější. Po jediném týdnu tréninku někteří lidé zažívali pozitivní účinky ještě po dobu až šesti měsíců.

Pozitivní psychologie přitom není určena jen k řešení problémů duševního zdraví. Může z ní těžit každý člověk, bez ohledu na své zázemí či aktuální životní situaci. Jak konkrétně – o tom bude řeč v následujících kapitolách.

Zvýšit své štěstí a životní pohodu zní jako poměrně jasný cíl. Jakmile se však pokusíme přesně definovat, co vlastně štěstí a pohoda jsou, situace se rychle komplikuje.

I filozofové se po staletí potýkali s otázkou, co je to dobrý život a jak jej dosáhnout. Aristoteles tvrdil, že ústředním cílem lidského života je maximalizace lidského štěstí. Nietzsche naopak věřil, že v základu všech lidských snah, včetně snahy o štěstí, leží vůle k moci. Freud byl přesvědčen, že naše touha po pohodě je v podstatě jen snahou vyhnout se úzkosti.

Ačkoli každá z těchto teorií nabízí poměrně jasnou představu o tom, co pohoda je, žádná nedokáže zachytit jemnosti a nuance tohoto nesmírně složitého jevu. Pohodu nelze jednoduše redukovat na jednu či dvě proměnné. Není to ani samotné počasí, ani jen svoboda, co rozhodujícím způsobem určuje naši spokojenost.

Naše štěstí formuje celá řada různých faktorů, často bez našeho vědomého uvědomění. Pozitivní psychologové proto musí v této bohaté spleti proměnných hledat měřitelné, vědecky uchopitelné prvky, aby mohli lidské pohodě porozumět. Není to snadný úkol.

Mnohé dosavadní přístupy k měření štěstí mají vážné nedostatky. Dotazníky životní spokojenosti, které se často používají k měření štěstí, ve skutečnosti zachycují spíše aktuální náladu respondentů v okamžiku vyplňování, než jejich dlouhodobou úroveň štěstí.

Experimenty, longitudinální studie, výzkumy s placebem a další spolehlivé vědecké metody jsou proto základními nástroji pozitivního psychologa při odhalování skutečné povahy lidské pohody. Díky empirickým metodám a inovativnímu experimentování je pozitivní psychologie pevně zakotvena ve vědeckém myšlení – a právě proto funguje.

Zajímá vás, jaké konkrétní proměnné pohody se již podařilo identifikovat? Těm se budeme věnovat v následující kapitole.