Revoluce ve spánku

Buďte upřímní: kolik hodin za noc skutečně spíte? Pravděpodobně méně než sedm – a to je vzhledem k nabitým každodenním programům pochopitelné. Mezi všemi pracovními povinnostmi, schůzkami s přáteli, návštěvami posilovny a neustálým udržováním profilu na sociálních sítích je prostě tolik věcí, které „musíte“ stihnout, že na pořádný noční spánek často nezbývá čas.

Zanedbávání spánku je ale nebezpečné. Ukazuje se, že pro naše zdraví, štěstí a produktivitu není nic důležitějšího než dostatek kvalitního spánku. A právě s tím vám mohou tyto úryvky pomoci. Vysvětlují, proč je spánek tak zásadní a jak si zajistit, abychom ho měli opravdu dost.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte,

• proč bychom měli nechat děti vyspat se i ve školní dny,
• proč páry, které spolu spí, často spolu také zůstávají,
• a proč bychom měli své ložnice provonět levandulí.

Doporučení od redakce: „Tyto úryvky nabízejí střízlivý pohled na nebezpečí spánkové deprivace a workoholismu. Jsou mimořádně aktuální v době, kdy se zdá, že studium i kariéra vyžadují stále více práce a stále méně spánku. Zvlášť se mi líbila rada odkládat všechny obrazovky každý večer už v 21:00.“ – Clare, vedoucí redakční kvality

Sarvshreshth Gupta, dvaadvacetiletý analytik ve společnosti Goldman Sachs, nespal dvě noci po sobě, když ve čtvrt na dvě ráno volal otci z kanceláře. Otec se ho snažil uklidnit, ale jen pár hodin poté našli Sarvshreshtha mrtvého na chodníku před jeho výškovým domem. Skočil z výšky – tlak práce už nedokázal snášet.

Stejně jako Gupta trpí dnes i mnoho Američanů nedostatkem spánku kvůli nutkavému, přehnanému pracovnímu nasazení – tedy workoholismu. Ten je na vzestupu. Mezi lety 1990 a 2000 se průměrný roční počet odpracovaných hodin Američanů zvýšil o celý pracovní týden. Když cestovní společnost Skift v roce 2014 zjišťovala, proč si lidé tak málo rezervují dovolené, ukázalo se, že více než 40 procent amerických zaměstnanců si v daném roce nevzalo ani jediný den volna.

Tato nezdravá kultura workoholismu nám brání dostatečně spát. Podle zprávy americké vlády z roku 2010 spí 30 procent zaměstnanců méně než šest hodin za noc a téměř 70 procent svůj spánek popisuje jako „nedostatečný“.

Kdo trpí nejvíc? Pracující chudí. Lidé z nižších příjmových vrstev často musejí mít několik zaměstnání, aby zaplatili účty, takže jim na spánek jednoduše nezbývá čas. Průzkum z roku 2013 na University of Chicago ukázal, že s klesajícím příjmem klesá i kvalita spánku. To vede k větší ospalosti a může přispívat k rozvoji onemocnění souvisejících se spánkem.

Přetížení prací navíc není jediným problémem chudších lidí. Profesor ze Stony Brook University zjistil, že chudší čtvrti bývají výrazně hlučnější, což kvalitní noční spánek ještě víc ztěžuje.

Vzpomínáte si, jak jste jako děti ve škole bojovali s únavou a přáli si, abyste si mohli na chvíli položit hlavu na lavici a usnout, než budete připraveni čelit dalšímu dni? Možná by bývalo bylo lepší, kdybyste opravdu usnuli.

Nedostatek spánku totiž začíná už v raném věku, když jsou děti tahány z postele do školy dřív, než jsou jejich těla a mysl připravené se probudit. V roce 1998 provedl tým výzkumníků z Brown University studii o vlivu časného začátku vyučování na zdraví dětí. Zjistili, že dětem se daří lépe, když škola začíná v 8:25. Jak ale stárly a jejich rozvrhy se měnily, začaly trpět – musely být v lavici už v 7:20.

Výzkumníci vzali tyto děti z hodiny v 8:30 a hodnotili jejich ospalost. Polovina z nich upadla do hlubokého spánku během pouhých tří minut po ulehnutí – něco, co se běžně stává jen lidem trpícím narkolepsií. Studenti jsou patologicky unavení, když jsou nuceni vstávat tak brzy každý školní den. Tím se narušuje jejich přirozený spánkový, tedy cirkadiánní rytmus.

Naopak, když studenti spí lépe, jejich výkon se zlepšuje. V roce 2011 zjistil Izraelský technologický institut Technion, že úroveň pozornosti studentů se výrazně zvýšila, když se začátek vyučování posunul z 7:30 na 8:30. Britská střední škola v North Tyneside dokonce experimentovala s tím, že hodiny nezačínaly v 8:50, ale až v 10:00 – a výsledkem byly výrazně lepší testové výsledky.

Méně času ve škole tak může ve skutečnosti znamenat lepší známky.