Rebelující myšlenky

Představte si, že máte k dispozici ultimátní, špičkový generátor nápadů. Jak by to proměnilo vaše podnikání, projekt nebo výzkum? A co by se stalo, kdybyste tento skvělý generátor propojili s generátorem někoho jiného a zkombinovali jejich sílu?

Pravda je, že k takovému generátoru máme přístup všichni. Možná si říkáte, že tuto roli může sehrát váš mozek. Je nepopiratelné, že inteligence je při řešení složitých výzev nezbytná, existuje však ještě jedna klíčová složka, kterou musíme vyhledat, rozpoznat a začlenit do hry, pokud chceme být skutečně úspěšní.

Tato složka má mimořádné schopnosti: dokáže odstranit slepá místa, exponenciálně rozšířit naše odborné znalosti a vytáhnout na světlo každý zárodek nápadu a pomoci mu rozkvést. Jak se v této knize dozvíte, tou složkou je kognitivní rozmanitost – rozmanitost myslí, se kterými spolupracujeme.

Jakmile se naučíte její sílu využívat, stanete se mimořádně silným hráčem. V následujících kapitolách uvidíte mimo jiné, proč jsou porady často pohřebištěm brilantních nápadů, jak vám „myšlení migranta“ může zvýšit inovační potenciál a jak odhalení německých nadávek pomohlo Británii prolomit šifry.

Představte si, že jste generální ředitel a hledáte nového finančního ředitele. Dva poslední kandidáti mají shodné kvalifikace i zkušenosti. Jeden sdílí vaše názory na firemní politiku, zatímco druhý vyjádřil určité pochybnosti o vašem pětiletém plánu. Koho byste měli přijmout?

Máme tendenci obklopovat se lidmi, s nimiž se ztotožňujeme – vzhledem, vírou nebo pohledem na svět. Tento podvědomý sklon, známý jako homofilie, vzniká proto, že je pro nás uklidňující vidět své vlastní názory odražené v lidech kolem nás – ať už jde o přátele, rodinu nebo kolegy.

Ve skutečnosti však homofilie výrazně brzdí úspěch týmu. Problém spočívá v tom, že vytváří kolektivní slepotu. I když je tým složen z velmi inteligentních jednotlivců, pokud všichni uvažují podobně, neuvědomují si, co nevidí. Tato slepá místa přitom často nejsou důsledkem osobního selhání. Mohou vznikat z náhodných faktorů, které nemáme pod kontrolou – například z kultury, v níž jsme vyrostli, nebo z toho, kdo nás učil na univerzitě.

Devastující důsledky homofilie vidíme na příkladu dřívějších náborových praktik CIA. Před 11. zářím měla CIA dlouhou tradici najímat především pracovníky, kteří odráželi stávající personál: bílé muže z nižší a střední třídy, často s humanitním vzděláním. Tato homogenita znamenala, že i přes tisíce zaměstnanců a obrovský rozpočet trpěla agentura kolektivní slepotou. Přehlédla důležité signály o rostoucím vlivu Usámy bin Ládina.

Například jejich nedostatečné porozumění islámu vedlo k tomu, že ho považovali za primitivního fanatika – žil v jeskyni, měl dlouhý plnovous a nosil jednoduchý hábit. Neuvědomili si, že se záměrně stylizoval do podoby Proroka a že jeskyně je pro muslimy hluboce náboženským symbolem. Tato slepota vedla k podcenění hrozby, kterou bin Ládin představoval, a přispěla k tragédiím, jež se odehrály v USA 11. září 2001.

Jak tedy překonat homofilii, když je součástí lidské přirozenosti? V dalších kapitolách uvidíte, jak překročit kolektivní slepotu tím, že v sobě probudíte a přijmete „rebela“.

Zvažte tuto úvahu: pokud lze nejrychlejší štafetový tým sestavit tak, že čtyřikrát naklonujeme Usaina Bolta, pak by šlo nejpřesnější tým ekonomů vytvořit klonováním nejkompetentnějšího prognostika na světě. Zní to logicky, že?

Přesto to není pravda. Řešení složitých problémů vyžaduje víc než jen inteligenci a dovednosti. Vyžaduje rozmanitost. A ta se nesmí omezovat pouze na demografické znaky, jako je pohlaví, rasa, věk, sexuální orientace nebo náboženství. Potřebujeme rozmanitost myšlení – kognitivní rozmanitost. Té klonováním našeho geniálního prognostika nedosáhneme, protože bychom jen replikovali tentýž způsob uvažování.

Kognitivní rozmanitost je sama o sobě komplexní a k jejímu dosažení nestačí povrchní přehled demografických údajů. Abychom vytvořili skutečně různorodý tým, musíme se dívat na konkrétní dovednosti, přístupy a mentální modely kandidátů.

Například dva ekonomové mohou mít rozdílné pohlaví i národnost. Pokud však používají stejný ekonomický model, budou klást podobné otázky, vycházet ze stejných dat a docházet ke stejným závěrům. Pokud ale přijmeme ekonomy, kteří pracují s odlišnými modely, budou čerpat z jiných dat, klást jiné otázky a vycházet z jiných předpokladů. Tato rozmanitost přístupů zvýší pravděpodobnost, že tým vytvoří správné ekonomické prognózy, protože důležité faktory nezůstanou opomenuty.

Budováním kognitivně rozmanitého týmu posilujeme tzv. skupinovou moudrost – tedy stav, kdy široké spektrum perspektiv v týmu zajišťuje důkladné pokrytí problému. Tato kolektivní inteligence však nevychází pouze z akademických znalostí. Skutečná skupinová moudrost vyžaduje i hluboké porozumění lidskému chování.

Skvělým příkladem skupinové moudrosti v praxi je náborový proces, který během druhé světové války používal Alastair Denniston v Bletchley Parku. Kromě matematiků a intelektuálů najímal také demografy a další odborníky, aby pomohli rozluštit německé kódy.

Tým si všiml, že každé šifrování začínalo třemi písmeny, která nebyla součástí samotné zprávy. Tato písmena odhalovala nastavení šifrovacího stroje. Po úvaze, kam se asi může mysl operátora signálu v okamžiku extrémního tlaku ubírat, si tým uvědomil, že písmena často pocházejí buď z počátku jména nějaké německé dívky – pravděpodobně přítelkyně – nebo z nadávky.

Bez různorodého týmu, který disponoval skupinovou moudrostí, by tento zásadní detail mohl zůstat nepovšimnut. Dennistonův tým byl úspěšný nejen proto, že byl demograficky i kognitivně rozmanitý, ale také proto, že měl vhodné podmínky a podporu. Podívejme se nyní, co všechno různorodý tým potřebuje, aby mohl skutečně prosperovat.