Proč je každý (jiný) pokrytec

Kdo je pokrytec? Soused, který na vás křičí, když pořádáte večírek, ale sám si pak celou noc pouští hlasitou hudbu? Nebo politik, který se navenek hlásí k ekologickým hodnotám, aby získal více hlasů ve volbách, ale během svého mandátu je zcela ignoruje?

Tato kniha vychází z nejnovějších poznatků evoluční psychologie. Průlomové studie totiž naznačují, že možná jsme všichni – v našich mozcích, ne‑li v našich srdcích – do značné míry „naprogramovaní“ pokrytci.

V tomto shrnutí také zjistíte, proč je váš mozek jako chytrý telefon přetížený aplikacemi; proč se někdy zdá, že plynový hořák je na opékání praktičtější než toustovač; a proč je přesvědčení, že jste dobrý řidič i po hloupé nehodě, z evolučního hlediska stále docela chytrý nápad.

Není nic tak fascinujícího a záhadného jako lidský mozek. Jak jsme vlastně získali orgán, který dokáže skládat symfonie, plánovat megaměsta a uvažovat o paralelních vesmírech?

Někteří lidé věří, že mozek musel být navržen nějakou božskou bytostí. Evoluční psychologie však nabízí jiné vysvětlení. V jejím pojetí není lidský mozek produktem božské inspirace, ale především biologickým zpracovatelem informací.

Podobně jako notebooky a chytré telefony i lidský mozek běží na „programech“, které plní určité úkoly. Rozdíl je v tom, že místo silikonových čipů je tento stroj složen z neuronů, po nichž se elektrické impulzy šíří neuvěřitelnou rychlostí.

Naše mozky samozřejmě nebyly vždy tak vyspělé jako dnes. Stejně jako se počítače vyvinuly z obrovských strojů, které zaplňovaly celé místnosti, v tenké přístroje, které se vejdou do kabelky, vyvíjel se v průběhu času i lidský mozek.

Znáte Darwinovu teorii přirozeného výběru? Připomeňme si ji stručně: organismus má geny a ty se projevují jako fyzické či funkční vlastnosti – například dlouhý krk žirafy nebo sofistikovaný lidský mozek. Jedinci s vlastnostmi, které jim umožňují lépe se přizpůsobit prostředí – třeba najít potravu, vybudovat úkryt nebo žít ve společenství – mají větší šanci přežít než ti, kteří tyto vlastnosti postrádají. Právě tento proces formoval složitost našich mozků.

Struktura našeho mozku je výsledkem výzev, jimž čelili naši dávní předci. A jak je vlastně náš mozek uspořádán? Filosofové by vám mohli tvrdit, že člověk má racionální mysl, v jejímž středu stojí jediné, jasně vymezené „já“ s víceméně koherentním souborem přesvědčení.

Skutečnost je ale jiná. Lidská mysl takto nefunguje. Evoluce nám dala jiný typ mysli. Abychom mozek lépe pochopili, je dobré si připomenout, čím byl na samém počátku: velmi jednoduchým nástrojem.

Opékáte si toast butanovým hořákem? To není zrovna civilizovaný způsob, jak začít ráno, že? Pravděpodobně dáváte přednost toustovači. To je sice prostý zdravý rozum, ale zároveň něco velmi typicky lidského.

Když máte před sebou konkrétní úkol – ať už jde o přípravu snídaně, nebo řešení rovnice – obvykle sáhnete po specializovaném nástroji, který vám práci usnadní. Specializace znamená, že vytváříme zařízení přizpůsobená určitému úkolu, čímž zvyšujeme efektivitu.

Toustovač je nástroj navržený speciálně k opékání chleba. Jeho štěrbiny jsou přesně tak velké, aby pojaly plátek chleba, a samotný přístroj je tepelně izolovaný, aby se minimalizovaly ztráty tepla. Aplikace na výpočet procent je zase dobrým příkladem nástroje se specializovaným „programováním“, které vám umožní počítat procenta rychleji a bez námahy.

Takové specializované nástroje byly vytvořeny proto, aby vykonávaly určité úkoly co nejefektivněji – s minimem úsilí, nákladů a času.

Teď si představte, že jste na táboře. Potřebujete si udělat toast a uvařit vodu, ale vzali jste si s sebou jen toustovač. V takové situaci by byl butanový hořák přece jen užitečnější. Nebo si představte, že potřebujete vyřešit rovnice na hodinu trigonometrie – kalkulačka na procenta vám moc nepomůže.

V podobných případech potřebujete nástroj, který zvládne víc než jeden úkol. Skutečně efektivní víceúčelové nástroje jsou však vzácné: nesmějí být příliš obecné, ale ani příliš úzce zaměřené.

Naštěstí existuje způsob, jak skloubit zobecnění se specializací a získat tak to nejlepší z obou světů. Jak to funguje, se dozvíme v další kapitole.