Přijď taková, jaká jsi

Představte si, že se objeví džin a nabídne vám dohodu: můžete mít tolik peněz, kolik si kdy budete přát, ale jen pod podmínkou, že váš sexuální život už nikdy nebude lepší než teď. Přijali byste tuhle nabídku bez váhání? Nebo byste nad ní museli opravdu přemýšlet?

Možná zatím nejste se svým sexuálním životem úplně spokojení. V takovém případě vám velmi pomůže, když lépe porozumíte vlastní sexualitě. A právě tady přichází ke slovu tato kniha.

Na základě vědeckých výzkumů vysvětluje, jak může kontext podporovat nebo naopak brzdit sexuální prožitek. Dozvíte se, proč se lidé v sexuální touze tolik liší – a proč skutečně není důvod obsesivně řešit orgasmy (nebo jejich nedostatek).

V tomto shrnutí také zjistíte, proč se mužské a ženské genitálie ve skutečnosti neliší zdaleka tolik, jak si možná myslíte; jak vám pohled na lva může zkazit sexuální dobrodružství (pokud sami nejste lev); a proč může odložení ženských časopisů výrazně zlepšit váš sexuální život.

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč mají muži bradavky? U žen má tahle část těla zřejmou funkci – kojení. U mužů se ale bradavky zdají být úplně zbytečné. Tak proč je vlastně mají?

Protože každý člověk začíná se stejnými základními tělesnými „stavebními díly“ a ty se pak u jednotlivců jen různě uspořádají. Tomu se říká homologie.

Například lidské plody – chlapci, dívky i ti, kteří se nacházejí někde mezi těmito kategoriemi – mají zpočátku stejnou genitální tkáň. V prvních šesti týdnech těhotenství není možné mezi nimi podle genitálií rozeznat rozdíl. Ve všech případech jde o stejný citlivý materiál, který velmi snadno reaguje na stimulaci.

Právě to vysvětluje, proč mají muži bradavky: všichni začínáme se stejnými základními částmi těla a protože ženy bradavky potřebují, muži je „zdědí“ také.

Rozdíly ovšem neexistují jen mezi mužskými a ženskými genitáliemi. Ve skutečnosti má každá žena jedinečné genitálie – všechny jsou normální a krásné.

V pornografii bývají vulvy digitálně upravované tak, aby byly stydké pysky (labia) co nejméně viditelné. To může vést k tomu, že si lidé vytvoří naprosto nereálné představy o tom, jak má vulva „správně“ vypadat. Pamatujte: všechny velikosti, tvary i barvy vulvy jsou normální, pokud nezpůsobují bolest či jiné potíže.

Totéž platí pro klitoris. Jeho velikost se může výrazně lišit – běžně se pohybuje od velikosti hrášku až po malou okurku.

Po porodu neměla Laurie, jedna z autorčiných pacientek, vůbec chuť na sex se svým manželem. Přesto si dál užívala masturbaci s vibrátorem a začala mít pocit, že je s její neochotou k penetrativnímu sexu něco v nepořádku.

Bylo? Rozhodně ne – a tady je proč:

Lidský mozek má jak „sexuální plyn“, který se sešlápne při sexuální stimulaci, tak „sexuální brzdy“, které se aktivují, když mozek vyhodnotí situaci jako ohrožující nebo nevhodnou. Jakýkoli smyslový vjem – vůně, zvuk, dotek, ale i samotná myšlenka – může mozku říct, že sex teď není dobrý nápad. Mozek na to reaguje zatažením za sexuální brzdy a vy pak řeknete: „Dneska večer ne, miláčku.“

Velmi citlivý brzdový systém je vůbec nejčastější příčinou sexuálních potíží. Například studie z roku 2008, která sledovala 226 žen, zjistila, že ty, které se vzrušily jen za „dokonalých“ okolností, nebo ty, které se obávaly, že se vzrušují příliš pomalu, měly výrazně vyšší pravděpodobnost sexuálních obtíží.

Citlivost plynu a brzd se u každého člověka liší, a proto má každý svou vlastní „sexuální osobnost“.

Autorka má například další pacientku, Camillu, jejíž sexuální touha byla velmi slabá – ne proto, že by při sexu cítila úzkost nebo nedůvěřovala partnerovi. Její brzdy tedy problém nepředstavovaly. Camilla se však nevzrušila ani při pohledu na partnera, ani v sexuálních situacích či fantaziích.

Její potíž? Velmi slabě reagující „plynový pedál“. Na sexuální podněty nereaguje tak rychle jako někteří jiní lidé; potřebuje mnohem víc času, pozornosti a vhodný kontext, aby se vůbec začala na sex těšit.