Představte si svou prosperitu

Když si představíte svou ideální budoucnost, co vidíte? Velký dům v krásné lokalitě, možná luxusní, lesklé auto s osobním řidičem? To by bylo hezké. Ale stejně se tam nikdy nedostanete, že? Ať už je váš vysněný život jakýkoli, nejspíš se smiřujete s tím, že zůstane jen snem. Skutečná prosperita a bohatství se přece nikdy nedostaví, pokud nenajdete dávno ztracenou bohatou tetu nebo nevyhrajete v loterii.

Jenže v tom se mýlíte. Můžete žít v hojnosti – a k bohatství se dá dopracovat poměrně snadno. Stačí se naučit potřebné kroky a osvojit si správný způsob uvažování. A kde tyto informace získáte? Začněte čtením této knihy.

V následujících kapitolách zjistíte, proč už samotné přemýšlení o vašem vysněném životě může výrazně přiblížit jeho naplnění; proč by se každý měl seznámit se zázrakem složeného úročení; a proč byste si měli začít shromažďovat obrázky svého vysněného domu.

Je přirozené, že každý touží po životě plném úspěchu, štěstí a prosperity. Ale co to vlastně znamená? Co dělá život opravdu prosperujícím?

Nejlépe to zjistíte tak, že si vytvoříte takzvaný prosperitní obrázek – vizuální znázornění toho, co od života chcete nyní i v budoucnu. Stačí tři jednoduché kroky.

Krok první – definujte své cíle. Začněte tím, že si odpovíte na otázku, co chcete dnes, v blízké budoucnosti a dlouhodobě. Jak vypadá váš život? Kde žijete? Jaké vůně vás obklopují? Kteří lidé jsou kolem vás?

Jakmile si v tom uděláte jasno, najděte fotografie, které vaše touhy vystihují. Pokud například narazíte na obrázek domu nebo auta, o kterém sníte, určitě si ho uschovejte.

Krok druhý – spojte své cíle do jednoho přehledného obrazu. Vezměte si čistý list papíru a načrtněte si rámec pro svůj budoucí prosperitní obrázek. Nejprve nakreslete vodorovnou osu označenou „časový horizont“, která povede od současnosti do vzdálené budoucnosti. Poté přidejte svislou osu „finance“, která bude dole znamenat málo peněz a nahoře velké bohatství.

Vzniklý čtverec rozdělte na čtyři menší pole, z nichž každé představuje jinou kombinaci času a peněz. Do jednotlivých polí pak začněte lepit či kreslit obrázky, které reprezentují vaše cíle – podle toho, kolik peněz budou vyžadovat a kdy jich chcete dosáhnout. Váš vysněný dům tak pravděpodobně skončí v horním pravém poli, protože jeho pořízení bude vyžadovat hodně času i peněz.

Krok třetí – soustřeďte se na svou vizi a pravidelně se k ní vracejte. Právě jste vytvořili něco, co může zásadně proměnit váš život. Neschovávejte svůj prosperitní obrázek do šuplíku, abyste na něj zapomněli. Umístěte si ho tam, kde ho budete mít denně na očích, aby vám neustále připomínal, na čem pracujete a kam směřujete.

Prosperitní obrázek je hezká věc – ale jak ho proměnit ve skutečnost? Prvním krokem je připravit svůj mozek na budoucnost, kterou si přejete. A to znamená uvěřit, že je opravdu možná.

K tomu slouží vizualizace. Už samotné živé představování vašich cílů je k nim může přiblížit. Jak je to možné? Vysvětlení nabízí věda.

Vizualizace funguje díky malé části mozku zvané retikulární aktivační systém (RAS). Ten na podvědomé úrovni filtruje důležité informace z obrovského množství nepodstatných podnětů. Když si například koupíte zelenou Corollu, najednou máte pocit, že zelené Corolly vidíte ve městě na každém kroku. Neznamená to, že by jich náhle dramaticky přibylo – jen váš RAS vyhodnotil kombinaci „zelená + Corolla“ jako pro vás důležitou a začal ji zvýrazňovat.

RAS je tedy jakýmsi strážcem vašeho mozku a vy ho můžete „přenastavit“ tak, aby vám pomáhal všímat si věcí, které chcete. Tím trénujete mozek, aby rozpoznával konkrétní příležitosti.

Jak tedy můžete svůj RAS využít k uskutečnění vlastní vize prosperity? Základem je „vidět“ svou vysněnou budoucnost co nejživěji.

Doktor Srinivasan Pillay z Harvard Medical School zjistil, že lidé při vizualizaci určité činnosti aktivují stejné části mozku, jako když tuto činnost skutečně vykonávají. Pokud je tedy vaše vizualizace úspěšná, zvyšujete tím i své reálné šance na úspěch – mozek má totiž pocit, že jste to už jednou zvládli.

Tento efekt potvrdil i experiment ruských vědců se čtyřmi skupinami olympijských sportovců. Porovnávali u nich poměr fyzického a mentálního tréninku:

• první skupina trénovala pouze fyzicky,
• druhá věnovala 75 % času fyzickému a 25 % mentálnímu tréninku (včetně vizualizace, jak dobíhají do cíle jako první),
• třetí rozdělila úsilí napůl,
• čtvrtá skupina věnovala 75 % času mentálnímu a jen 25 % fyzickému tréninku.

Která skupina dosáhla nejlepších výsledků? Přesně tak – ta poslední, která nejvíce trénovala „jen v hlavě“.