Práce U: Alternativy k vysoké škole

Všichni přece víme, že kdo chce v životě uspět, musí na vysokou školu. Žádný rozumný zaměstnavatel by přece nevzal někoho bez vysokoškolského titulu – takový člověk musí být idiot! Pokud to vidíte stejně, možná vás čeká šok.

Zaměstnavatelé v mnoha z nejrychleji rostoucích odvětví ve Spojených státech totiž absolventy vysokých škol vůbec nehledají. Zajímají je konkrétní dovednosti potřebné pro určité role a lidé s relevantní praxí. Pro ně může být vysokoškolský diplom v lepším případě zbytečný, v horším dokonce na škodu.

Co tedy dělat místo toho? Tyto ukázky vám představí alternativy k vysoké škole, které nestojí majlant a dokážou vám dát dovednosti potřebné k získání práce, jakou chcete. Dozvíte se mimo jiné, proč kvůli vzdělání nemusíte ani opustit svůj domov a proč může studentský dluh srazit americkou ekonomiku na kolena.

Máte děti? Pokud ano, je pravděpodobné, že jakmile dokončí střední školu, budete chtít, aby pokračovaly na vysoké. Vysokoškolský diplom jim přece dá nejlepší šanci na dobře placenou práci – to je přece fakt. Nebo ne?

Možná vás překvapí, že každý den vznikají nová pracovní místa, která vůbec nevyžadují vysokoškolské vzdělání. Podle odhadů amerického ministerstva práce bude v letech 2014–2024 vysokoškolský titul potřeba jen u 27 procent nově vzniklých pracovních míst. A Úřad pro statistiku práce USA předpovídá, že z dvaceti profesí, které mají v letech 2012–2022 vytvořit nejvíce nových pozic, bude bakalářský titul vyžadovat pouze jedna – řízení a provoz.

Budeme‑li tedy dál tlačit na to, aby se vysokoškolské vzdělání stalo normou, mohou se naše děti později ocitnout v situaci, kdy budou bojovat o místa, pro která už jejich titul nebude podstatný.

A nejde jen o absolventy za deset let – problémy jsou vidět už dnes. Míra nezaměstnanosti mezi vysokoškoláky mladšími 25 let byla v roce 2013 8,2 procenta, zatímco v roce 2007 jen 5,4 procenta.

Pokud tedy vysokoškolský diplom přestává být zárukou zaměstnání, co ho může nahradit? Dnes existují dvě klíčové oblasti: technické dovednosti a pracovní zkušenosti. Rychle rostoucí obory, například technologie, vyžadují jak odborné znalosti, tak pokud možno i praktickou praxi. Většina vysokoškolských programů vám však neposkytne ani jedno v dostatečné míře.

Lidé, kteří nešli klasickou cestou přes čtyřletou vysokou školu, tak mají často na trhu práce lepší pozici než ti, kteří ji absolvovali. Například na Floridě a ve Virginii dnes absolventi technických a odborných programů vydělávají v průměru téměř o 2 500 dolarů ročně více než držitelé bakalářských titulů v daném státě.

Statistiky tedy jasně ukazují, že vysokoškolský diplom vám jako jednotlivci nemusí přinést očekávaný užitek. A nejen to – může škodit i celé společnosti. Proč tomu tak je, se dozvíte v další kapitole.

V době, kdy se pracovní trh mění neuvěřitelně rychle, je naše společenské přesvědčení „vysoká škola pro každého“ nejen zavádějící pro mnoho absolventů hledajících práci – tato mentalita poškozuje i celou společnost.

Jak? Tím, že povyšujeme vysokoškolský diplom nad všechny ostatní formy vzdělání, výrazně upadlo odborné a technické školství. Například školský obvod Los Angeles Unified School District plánoval v roce 2013 kvůli rozpočtovému deficitu zrušit do konce roku téměř všechny své dílny. To by znamenalo, že přibližně 600 000 studentů přijde o možnost odborného vzdělávání.

Takové rozhodnutí může krátkodobě ušetřit peníze, ale z dlouhodobého hlediska vytváří vážné problémy. Pracovních míst vyžadujících technické dovednosti bude přibývat, zatímco lidí, kteří je dokážou vykonávat, bude ubývat. Výsledkem bude méně produktivní pracovní trh, což se společnosti nakonec prodraží mnohem víc.

Dalším alarmujícím problémem je raketově rostoucí studentský dluh. Většina studentů, kteří nastupují na vysokou školu, si bere půjčky v naději, že je po nástupu do dobře placeného zaměstnání snadno splatí. Tyto vyšší příjmy však zdaleka nejsou jisté – u mnoha absolventů je dokonce velmi nepravděpodobné, že své půjčky někdy plně splatí.

Důsledky jsou obrovské, a to nejen pro samotné studenty, ale i pro celou ekonomiku. Na začátku roku 2014 už studentský dluh v USA přesáhl 1 bilion dolarů a dál rostl. Tím výrazně překonal celkový dluh z kreditních karet a stal se největší kategorií nezajištěných úvěrů. Pokud celá generace absolventů nebude schopna své půjčky splácet, může to vyústit v ekonomickou krizi horší než kolaps trhu se subprime hypotékami, který spustil finanční krizi v roce 2008.

Život po střední škole dnes připomíná minové pole. Pokud vysoká škola není tou nejlepší cestou ani pro mladé lidi, ani pro společnost jako celek, co tedy místo ní? V následujících kapitolách se podíváme na konkrétní alternativy.