Práce nemusí být šílená

Jak se stalo, že se sedmdesátihodinový pracovní týden stal důvodem k hrdosti, a ne k obavám? A kdy začala vaše firma tvrdit, že je vaší rodinou, místo aby mluvila prostě o kolezích?

Autoři Jason Fried a David Heinemeier Hansson, spoluzakladatelé úspěšné softwarové firmy Basecamp, na tyto a mnohé další otázky odpovídají a zároveň nabízejí tolik potřebný protilék proti některým šíleným rysům moderního pracovního prostředí.

Místo toho, abyste se tlačili do stále delších směn, honili se za nesplnitelnými termíny a viděli konkurenci jako smrtelného nepřítele, je čas objevit klidnější způsob, jak práci zvládat.

V tomto shrnutí se dozvíte, jaký je rozdíl mezi tvrdou a chytrou prací. Uvidíte, proč úspěšná a zisková firma není jen slučitelná s dobrou rovnováhou mezi pracovním a osobním životem, ale ve skutečnosti z této rovnováhy těží.

Připojte se ke dvěma „renegátům“ korporátního světa, kteří se nebojí pojmenovat vykořisťující a neudržitelnou pracovní kulturu. V tomto shrnutí objevíte, proč byste měli začít zacházet se svou firmou jako s produktem, jak vměstnat veškerou práci do osmihodinového pracovního dne a jak do své kanceláře natrvalo vnést klid.

Kolikrát jste po dlouhém dni v práci vrazili domů, zhroutili se na pohovku a vyhrkli: „V práci je to tak šílené!“? Bohužel v dnešní době dlouhých směn, brzkých začátků a víkendových přesčasů je tento scénář pro mnoho lidí na denním pořádku.

Vítejte ve světě workoholiků, kde se sedmdesáti- až osmdesátihodinové pracovní týdny staly jakýmsi novým normálem. Jaký je konečný výsledek této šílené pracovní kultury? Rozhodně to není vyšší produktivita.

Ve většině případů nejsou všechny ty extra hodiny strávené u stolu věnovány skutečně nezbytné práci. Místo toho se rozplývají v mlze úzkosti a rozptýlení, které přinášejí nové technologie a nekonečné porady.

Skutečným výsledkem dlouhých a hektických pracovních dnů je zvýšený stres. A ten pramení z kultury našich pracovišť. Nezdravá pracovní kultura začíná nahoře a postupně se přenáší na manažery, jejich podřízené a nakonec i na zákazníky firmy.

Jaké je tedy řešení? Jak mohou organizace zastavit spirálu stresu, změnit svou kulturu a přitom zůstat ziskové?

Autoři věří, že všechno začíná změnou pohledu na samotnou firmu. Měli byste na ni začít nahlížet jako na produkt – a podle toho se k ní chovat. Možná to zní zvláštně, ale zkuste se na to podívat takto: pokud vaše firma vyrábí produkty, pak je i sama firma nástrojem, který tyto produkty vytváří.

S tímto vědomím je na místě položit si několik otázek, které by si měl klást každý dobrý produktový manažer: Je vaše firma pro zaměstnance „snadno použitelná“, nebo je zbytečně složitá? Kde je rychlá a kde naopak pomalá? Má vaše organizace „chyby“, které je potřeba opravit?

Stejně jako nejlepší firmy nikdy nepřestanou vylepšovat své produkty, i dobrý manažer s otevřenou a zvídavou myslí neustále hledá místa, kde lze zlepšit firemní kulturu. A jakmile začnete hledat, připravte se – prostor ke zlepšení se určitě najde.

Organizace mají totiž s počítačovým softwarem společnou jednu důležitou vlastnost: obě mívají oblasti, ve kterých selhávají, ať už kvůli chybnému návrhu, nebo prostému opomenutí.

Naštěstí se nyní chystáte objevit, jak můžete šílenství omezit a do své firmy přivést atmosféru trvalého klidu.

Sociální sítě mohou být užitečným nástrojem, jak zůstat v kontaktu s přáteli, novými nápady i nejnovějšími videi s kočkami. Bohužel jsou ale také bezednou studnicí workoholického sentimentu.

Stačí se podívat na příspěvky označené hashtagem #entrepreneur. Najdete tam výroky typu: „Extrémní talent není nutný, ale extrémní odhodlání ano!“ nebo „Převálcujte svou konkurenci!“. Tyto slogany sice patří do virtuálního světa, ale často odrážejí postoje, které mají velmi reálné důsledky.

Jedním z nich je přesvědčení, že úspěchu nelze dosáhnout bez nadměrně tvrdé práce. Tento názor se šíří na sociálních sítích a ozývá se i v mnoha kancelářích. Jenže jednoduše neodpovídá skutečnosti.

Můžete trávit 18 hodin denně snahou proměnit své podnikatelské sny ve skutečnost – ale přijde ten zásadní nápad ve chvíli, kdy jste vyčerpaní a na pokraji vyhoření? Sotva.

Střízlivá pravda je, že pokrok a inovace se jen zřídka rodí z hrubé síly. Vznikají postupně, cihlu po cihle, týden za týdnem. Vzpomeňte si na Charlese Darwina, legendárního evolučního biologa. Napsal devatenáct knih, včetně zásadního díla O původu druhů, a přitom nikdy nepracoval více než čtyři a půl hodiny denně.

Další škodlivou myšlenkou, která se objevuje online i offline, je představa, že obchodní svět je válečná zóna. Tento postoj posiluje i to, jakým jazykem se v byznysu běžně mluví. Konkurenti se „drtí“ a „porážejí“, obchodní oddělení se označuje jako „úderná síla“ a noví zaměstnanci se ne „nabírají“, ale „loví“.

Takové metafory možná dodávají kancelářskému životu trochu vzrušení, zároveň ale vytvářejí toxickou kulturu. Podnikatel, který se vidí jako generál a konkurenci jako „nepřítele“, si snadno najde ospravedlnění pro neetické chování a nekalé praktiky.

Jak z tohoto válečného paradigmatu ven? Autoři navrhují prostý pacifismus. Nesnažte se konkurenci dominovat – soustřeďte se na vlastní podnikání. Ptejte se: dosahujeme zisku, který potřebujeme k pokrytí svých potřeb? Roste tento zisk rok od roku?

Pokud ano, můžete být spokojeným pacifistou. Žádné tažení proti konkurenci není potřeba.