Paradox volby

V dnešní blahobytné společnosti se každý den setkáváme s nekonečnou řadou voleb – od oblečení, které si bereme na sebe, až po to, co si dáme k obědu. Právě tato možnost volby nám podle běžného přesvědčení dává pocit naplnění a svobody být sami sebou. Anebo si to alespoň myslíme.

Paradox volby však tuto rozšířenou představu obrací naruby. Tvrdí, že konfrontace s nadbytkem možností může být natolik vyčerpávající, že vede k psychickým obtížím a ztěžuje nám rozhodování. A když už se konečně rozhodneme, samotná existence dalších nevyužitých možností nám ve skutečnosti začíná škodit.

V této knize, rozdělené do několika částí, uvidíte, jak a proč nadbytek možností snižuje potěšení, které z našich voleb máme. Naštěstí Paradox volby zároveň ukazuje, jak se negativním důsledkům „přeplněného“ světa voleb vyhnout – tím, že si vědomě zvolíme určitou míru omezení. Nabízí konkrétní tipy, jak zjednodušit rozhodovací proces a jak být spokojenější s volbami, které děláme.

Ještě před několika desetiletími byla možnost volby ve většině oblastí každodenního života poměrně omezená. Například před pouhou jednou generací byly mnohé služby regulovány monopolními společnostmi, takže spotřebitelé nemuseli složitě rozhodovat, kdo jim bude poskytovat telefonní či elektrickou službu.

Také v oblasti vzdělání byl výběr mnohem užší. Vysoké školy obvykle vyžadovaly, aby všichni studenti absolvovali dva roky všeobecného vzdělání, přičemž k dispozici bylo jen několik poměrně úzce zaměřených studijních možností.

Jak se však společnost vyvíjela, rozmanitost voleb v každodenním životě enormně vzrostla. Dnes čelíme nárokům na rozhodování v rozsahu, který nemá v lidské historii obdoby. Vysoké školy se například proměnily v jakási intelektuální nákupní centra, ztělesňující filozofii, která svobodu volby staví nade vše.

Dokonce i Swarthmore College, malá škola s pouhými 1 350 studenty, nabízí asi 120 různých kurzů, které splňují požadavek na všeobecné vzdělání, přičemž studenti si musí vybrat pouze devět. Na většině moderních univerzit mají studenti ve skutečnosti svobodu rozvíjet téměř jakýkoli ze svých zájmů.

Podobné bohatství voleb najdeme i jinde – například u poskytovatelů energií, kde deregulace a konkurence v telefonním a energetickém průmyslu přinesly ohromující množství možností. Stejně tak dnes stojíme před masivním výběrem různých typů zdravotního pojištění, důchodových plánů a forem lékařské péče.

Zdá se, že ať se zaměříme na jakýkoli aspekt každodenního života, množství dostupných voleb se v posledních desetiletích výrazně zvýšilo. Ať už tedy vybíráme poskytovatele služeb, nebo se rozhodujeme o kariérní cestě, současná společnost nám nabízí nebývalé bohatství možností.

„Mám se zabít, nebo si dát šálek kávy?“ ptal se existencialistický filozof Albert Camus, aby poukázal na to, že v každé oblasti a v každém okamžiku našeho života na nás někde čeká nějaká volba. A nejen to – ke každému našemu rozhodnutí existují alternativy.

Naštěstí je většina našich každodenních činů natolik automatická, že se nad alternativami ani nezamýšlíme. Tato svoboda volby tak v mnoha případech nemá téměř žádnou psychologickou váhu: pokud jde o volby, jako je obléknout si spodní prádlo nebo vyčistit si zuby, ty se za skutečná rozhodnutí tak úplně nepovažují.

Dnes jsme však neustále konfrontováni s novými možnostmi, které vyžadují mnohem více úsilí než kdykoli dříve. Nové volby v oblasti financí a zdravotní péče například vyžadují rozsáhlé zjišťování informací, a většina lidí má pocit, že nemá ani ty nejzákladnější dovednosti či znalosti k tomu, aby mohla činit moudrá a informovaná rozhodnutí v tak složitých oblastech života.

Ještě nedávno byla například jedinou reálnou možností zdravotního pojištění organizace Blue Cross. Dnes je výběr zdravotních pojišťoven a poskytovatelů péče neuvěřitelně komplikovaný a člověk, který plně rozumí tomu, co jeho pojištění skutečně kryje, je spíše výjimkou.

Čelit takto náročným volbám navíc klade na jednotlivce obrovskou zátěž odpovědnosti. V posledních desetiletích jsme byli svědky rostoucí podpory a důvěry ve volný trh, což přesunulo břemeno rozhodování z vlády na jednotlivce.

To může být v pořádku u méně zásadních finančních rozhodnutí. Když však jde o výběr správného zdravotního pojištění, důchodového plánu nebo způsobu zdravotní péče, jsou sázky pro jednotlivce obrovské. Špatné rozhodnutí seniora může například vést k naprosté finanční katastrofě a nutit ho volit mezi jídlem a léky.

Rostoucí význam těchto náročných voleb, v nichž neseme konečnou odpovědnost sami za sebe, ztěžuje rozumné rozhodování a může proměnit naši svobodu volby v tíživé břemeno.