Odvětví budoucnosti

Digitální věk, informační společnost, technologická revoluce – doba, ve které žijeme, má řadu přezdívek. Všechny ale ukazují na jeden vzrušující fakt: žijeme v novém světě. A co dělá tuto dobu tak zajímavou? Převaha dat.

Data jsou dnes surovinou, kterou lze zpracovávat a využívat k vytváření zcela nových odvětví nebo k revoluční proměně těch stávajících. Odvětví, která budou vzkvétat – odvětví budoucnosti – vytvoří příležitosti pro nová pracovní místa a podnikání a umožní rozvojovým zemím hladší přechod do nového informačního věku.

S těmito změnami však přicházejí i nové výzvy. Například: jak využít velká data a zároveň vytvářet pracovní místa pro lidi, které technologie vytlačují z trhu práce?

Pojďme se do toho ponořit. V tomto shrnutí se dozvíte, proč lidé v Keni dávají přednost převodu peněz pomocí textové zprávy, jak cloud computing povede k tomu, že roboti se stanou preferovanou pracovní silou, a proč se Estonsku přezdívá e-Estonsko.

Pamatujete si na svou první práci? Pro mnoho lidí byl vstup na trh práce spojen s brigádou v kavárně nebo restauraci, obsluhou u stolu či přípravou kávy. V budoucnu však taková místa možná vůbec nebudou k dispozici.

Důvodem je nástup cloud computingu, který umožnil, aby práci lidí přebírali roboti. Pokroky v cloudové robotice – tedy schopnost robotů nahrávat své zkušenosti do cloudu a učit se ze zkušeností všech ostatních robotů – znamenají, že se roboti mohou učit a rozvíjet mnohem rychleji než kdykoli dříve. Díky tomu budou schopni zvládat stále nové úkoly.

Studie Oxfordské univerzity například zjistila, že v průběhu následujících dvaceti let je ohroženo automatizací 47 procent všech pracovních míst v USA. Služba Uber provozuje výzkumnou laboratoř, která buduje flotilu samořiditelných taxíků, a výzkumná laboratoř Google X pracuje na projektu autonomního vozidla už šest let.

Proč bychom ale vlastně chtěli nahrazovat lidské pracovníky roboty? Roboti dokážou obsloužit více lidí za nižší ceny. Zatímco lidé jsou sice levní na přijetí, ale nákladní na dlouhodobé zaměstnání, roboti nepobírají mzdu ani si neberou dovolenou. Ve skutečnosti mohou pracovat nepřetržitě.

Vezměme si například SEDASYS, robotický systém, který dohlíží na sedaci pacientů při operacích. Bez SEDASYS může anesteziolog sledovat pouze jednu operaci najednou a jeho přítomnost zvyšuje náklady na zákrok o 2 000 dolarů. Se systémem SEDASYS však může jeden anesteziolog současně dohlížet až na deset operací a jeho účast zvyšuje náklady jen o 150 dolarů na jednu.

Hodnota, kterou roboti vytvářejí, však nebude rozložena rovnoměrně. Vlády proto budou muset řešit výpadky příjmů lidí, které roboti nahradí. Většina úspor, jež automatizace přinese, totiž půjde přímo velkým korporacím, které roboty vyrábějí a provozují. Je tedy na státech, aby část těchto úspor přesměrovaly do oblastí, jako je sociální zabezpečení, vzdělávání a rekvalifikace pracovní síly, kterou roboti vytlačí.

Na počátku 21. století byl poprvé kompletně přečten lidský genom – tedy veškeré informace zakódované v lidské DNA. Projekt stál 2,7 miliardy dolarů. Od té doby však pokroky v genomice, oboru zabývajícím se sekvenováním genomu, snížily náklady na sekvenování na zhruba 1 000 dolarů.

Proč je genomika tak důležitá? Lepší porozumění lidskému genomu povede k účinnější prevenci a léčbě nemocí obecně a rakoviny zvlášť. Rakovina je důsledkem mutací DNA, které naruší její správnou funkci – mimo jiné schopnost zastavit růst nezdravých buněk. Díky technologickému pokroku budou lékaři schopni tento růst odhalit a – doufejme – mu i dříve zabránit.

Například nový krevní test známý jako tekutá biopsie umožňuje technikům identifikovat i nepatrné množství rakovinné DNA v krevním vzorku. Díky tomu lze objevit nádor, který má jen 1 procento velikosti nádorů, jež dokáže odhalit MRI. Tato technologie umožňuje zachytit 47 procent rakovin ve stadiu 1. To je obrovský posun.

U rakoviny vaječníků je například úspěšnost léčby ve stadiu 1 kolem 95 procent. Současné technologie však obvykle odhalí tyto nádory až ve stadiu 3 nebo 4, kdy šance na vyléčení pacienta klesá na pouhých 5 procent.

Nové lékařské technologie budou mít ještě zásadnější význam v rozvojovém světě: propojí lidi se základní zdravotní péčí. Mobilní komunikace jsou dnes rozšířené po celé Africe, ale počet lékařů je velmi nízký – v Keni připadá jen asi 0,2 lékaře na 1 000 obyvatel. Vzhledem k této disproporci mohou vznikat programy založené na chytrých telefonech, které propojí pacienty s lékaři a dalšími zdravotnickými specialisty. Ti pak mohou na dálku odpovídat na dotazy, poskytovat diagnózy, provádět kontroly a sledovat průběh léčby.

Společnost EyeNetra například vyvinula malou plastovou čočku, kterou lze připevnit k chytrému telefonu. V kombinaci se speciální aplikací dokáže diagnostikovat poruchy zraku a navrhnout potřebné korekční čočky. Odpadá tak nutnost dlouhé cesty k optometristovi a drahé přístroje se stávají zbytečnými.