Odhalená tvář

Výraz „poker face“ existuje z dobrého důvodu: pokud hrajete poker o vysoké sázky, je nezbytné umět ovládat svou mimiku. I ten nejmenší neúmyslný tik může prozradit váš bluff a umožnit soupeřům, aby vám bank sebrali přímo před nosem.

Schopnost číst výrazy tváře však není důležitá jen u pokerového stolu. Od nejranějšího dětství se spoléháme na to, že z mimiky druhých poznáme, co doopravdy cítí – protože slova někdy neřeknou celou pravdu.

Tyto úryvky vás zavedou na cestu po lidské tváři a ukážou vám, jak odhalit další bluff. V tomto shrnutí se dozvíte, proč může být čtení z tváře někdy obtížné, co odlišuje překvapení od ostatních výrazů a jak ostatní vnímají právě vaše mimické projevy.

Schopnost číst výrazy tváře je nezbytným nástrojem v osobním, pracovním i společenském životě. V blízkých vztazích sledujeme mimiku partnera, abychom pochopili, jak se skutečně cítí. Na pracovišti nám výraz tváře pomáhá „číst mezi řádky“ při pracovních pohovorech nebo důležitých jednáních, kdy potřebujeme mít jistotu, zda někdo mluví pravdu.

V některých profesích je čtení z tváře dokonce klíčovou součástí práce. Obhájce se nemůže vždy spolehnout jen na klientova slova; lékaři potřebují porozumět emočním reakcím pacientů na zprávy o jejich zdravotním stavu; poradci, terapeuti i učitelé se zase opírají o schopnost rozpoznat emoční stav lidí všech věkových kategorií.

Jak tedy výrazy tváře čteme? Většině z nás to jde přirozeně – i když někomu lépe než jiným. Základem je vědět, na jaké signály se zaměřit. Jedním z nejvýmluvnějších ukazatelů emočního stavu je rychlý signál – prchavá změna v obličeji způsobená krátkým stahem mimických svalů ve třech oblastech: v okolí obočí, očí a úst.

Tyto změny mohou mít podobu makrovýrazů, tedy mimiky viditelné po dobu několika sekund, nebo mikrovýrazů, které trvají jen zlomek sekundy. Je velmi snadné makro- i mikrovýrazy zaměnit, nebo je dokonce úplně přehlédnout, pokud se tváři svého protějšku dostatečně nevěnujete.

Jedním z mikrovýrazů, který často uniká pozornosti, je krátké stažení rtů. Pokud si ho ale všimnete, jde o dobrý signál, že je váš partner v napětí nebo nesouhlasí s tím, co říkáte – i když to nahlas nepřizná.

Typickým makrovýrazem, který je naopak těžké přehlédnout, jsou zvednutá obočí. Samotný fakt, že tento signál zaznamenáme, však ještě neznamená, že ho správně vyložíme. V závislosti na člověku mohou zvednutá obočí bez výraznější změny v ostatních částech obličeje signalizovat mírnou nedůvěru, ale i skutečný poplach.

Zvednutá obočí si často spojujeme s překvapením, tato emoce však vyžaduje pečlivé, současné čtení všech tří oblastí obličeje. V další kapitole se podíváme na klíčové signály překvapení a jeho odstíny.

Naše tváře vyjadřují překvapení různými způsoby. Pokud chcete přesně posoudit míru něčího údivu, musíte zachytit stopy v jeho obličeji dřív, než zmizí.

Překvapení se pojí se třemi klíčovými signály: zvednutým obočím, rozšířenýma očima a spadlou čelistí. Začněme obočím, které se obvykle zvedá a zakřivuje. Samo o sobě tento signál typicky naznačuje pochybnost nebo skepsi. Teprve v kombinaci se široce otevřenýma očima a pootevřenými ústy jde s největší pravděpodobností o překvapení.

V oblasti očí se překvapení projevuje zvednutými horními víčky a uvolněnými dolními víčky. Spadlá čelist pak vede k otevřeným ústům, která jsou spíše povolená než napjatá – jako by se člověku „sesunula“ ústa. Mezi mírným překvapením a šokem je samozřejmě velký rozdíl a ten se odráží i v mimice.

Mírné překvapení, které můžeme zažít třeba při přivonění k parfému vyvolávajícímu vzpomínku, se často projeví jen lehkým zvednutím obočí. Výrazné překvapení v reakci na hlasitý zvuk nebo náhlý pohyb nás může přimět rychle mrknout a stáhnout rty. Pokud má někdo ústa dokořán, téměř jistě prožívá silné překvapení.

Překvapení patří k nejkratším emocím – velmi rychle je vystřídá jiný pocit a jiný výraz. Abychom pochopili, jak člověk překvapení prožívá, musíme sledovat právě tyto následné výrazy. Často si myslíme, že vidíme „směs emocí“, ve skutečnosti však jde o rychlé střídání jednoho výrazu druhým.

Vraťme se k příkladu mírného překvapení. V takovém případě se obočí může vrátit do normální polohy a na tváři se objeví úsměv – to naznačuje, že je člověk potěšen nebo příjemně překvapen. Při šokující události mohou mrkající oči a stažené rty vystřídat projevy hněvu: obočí se stáhne k sobě a klesne níž.

Ať už jde o jakoukoli podobu překvapení, tyto výrazy jsou prchavé – musíte je zachytit včas. U jiných emocí, jako je strach nebo odpor, máme na čtení výsledné mimiky mnohem více času. V následujících kapitolách se podíváme, které signály jsou u nich nejdůležitější.