Obnovit se

Některá slova častým používáním ztrácejí na významu. „Globalizace“ je typickým příkladem. Obvykle si ji spojujeme s abstraktními, rozsáhlými procesy a pohyby. Často však chybí osobní příběhy lidí, kteří náš stále propojenější svět skutečně utvářejí.

Jen málo životopisů vystihuje realitu života přesahujícího hranice lépe než příběh Satyi Nadelly. Od mládí v Indii v 80. letech, kdy snil o kriketové slávě, až po jeho strmý vzestup v hierarchii Microsoftu v USA – Nadellův životopis je fascinujícím obrazem světa, ve kterém dnes žijeme. Zároveň jde o hluboce osobní portrét pozoruhodné osobnosti.

Jak Nadella rád zdůrazňuje, jeho obchodní instinkt i vůdčí schopnosti vyrůstají z každodenního života. Ať už jde o kriketové hřiště, nebo o roli otce vychovávajícího těžce postiženého syna, jeho pohled na svět vždy vychází z vlastních zkušeností.

V následujících kapitolách se dozvíte, co si podnikatelé mohou vzít z kriketu, proč je empatie pro vedení lidí tak zásadní a proč automatizace nemusí nutně znamenat budoucnost bez práce.

Satya Nadella se narodil v roce 1967 v indickém Hyderabadu. Jeho otec byl státní úředník a matka odbornice na sanskrt, starověký jazyk mnoha náboženských textů na indickém subkontinentu. Malého Nadellu ale politika ani náboženství příliš nezajímaly. Jeho vášní byl kriket.

Rodiče však měli o jeho budoucnosti jinou představu. Otec mu do pokoje pověsil plakát Karla Marxe v naději, že syna inspiruje k tomu, aby se stal významným ekonomem a intelektuálem. Matka reagovala plakátem indické bohyně štěstí a prosperity, který měl připomínat hodnotu duchovního naplnění. Nadellu ale nezaujal ani jeden z nich. Jeho nejoblíbenější plakát? Velký portrét hyderabádské kriketové hvězdy M. L. Jaisimhy.

Nadellova láska ke sportu se postupně stala pro rodiče zdrojem skutečných obav. Co si počne, pokud se jeho sen stát se profesionálním kriketistou nenaplní? Odpověď, kterou si Nadella na čas našel, bylo bankovnictví. Ani s tím ale otec nebyl spokojen. Jednoho dne mu řekl: „Musíš vypadnout z Hyderabádu. Jinak se zničíš.“

Tato slova Nadellu přiměla k zamyšlení. V osmnácti letech oprášil svůj starý osobní počítač Sinclair ZX Spectrum – dárek, který dostal od otce tři roky předtím. Jak si s ním znovu začal hrát, jeho myšlenky se stále víc obracely k inženýrství, softwaru a obrovskému potenciálu osobních počítačů.

Zapsal se na Manipal Institute of Technology, kde studoval elektrotechniku, a v roce 1988 tam úspěšně absolvoval. Během studií se však jeho sen o profesionální kriketové kariéře definitivně rozplynul. V Manipalu se seznámil se skupinou podnikavých spolužáků, jejichž energie a ambice byly nakažlivé. Po jediném zápase za univerzitní tým se Nadella rozhodl pověsit kriketovou výstroj na hřebík a naplno se vydat cestou technologií.

Po dokončení studia v Manipalu stál Nadella na rozcestí. Měl dvě možnosti: zůstat v bezpečném prostředí rodné Indie, nebo poslechnout otcovu radu a vydat se do světa za lepšími příležitostmi.

Zpočátku se zdála volba jasná. Jako mladý muž byl Nadella silně ovlivněn duchovní filosofií své matky, podle níž je nejlepší dělat věci po svém a ve vlastním tempu. Bez tlaku na to, aby „dosáhl hvězd“, byl nakloněn přijmout nabídku magisterského studia na dobré univerzitě v Bombaji.

Osud však rozhodl jinak. K jeho překvapení mu přišla také nabídka z University of Wisconsin–Milwaukee na magisterský program v oboru informatiky. S malým očekáváním si podal žádost o vízum – šance, že ho jako Ind získá, nebyly velké. O to větší bylo překvapení, když mu vízum skutečně udělili. Bral to jako jasný signál.

Když přijal, že teď už není cesty zpět, začal si v roce 1988 balit co nejvíce svetrů, které sehnal, a připravoval se na přesun do chladného Wisconsinu. Po příjezdu a usazení se ho stále víc začala přitahovat teoretická informatika. Fascinovala ho otázka, kde leží hranice toho, co jsou počítače schopny zvládnout.

Ve své diplomové práci se zaměřil na oblast teorie výpočetní složitosti, konkrétně na tzv. barevné grafy – část informatiky, která zkoumá, jak přiřazovat vrcholům nebo hranám grafu „barvy“ (označení) za určitých omezení. Pro představu: představte si, že chcete barevně odlišit 50 amerických států tak, aby žádné dva sousední neměly stejnou barvu. Barevné grafy zkoumají mimo jiné to, jaký je v takové situaci nejmenší možný počet barev. Nadella se stal posedlý hledáním rychlých a efektivních algoritmů pro tento typ problémů.

Na University of Wisconsin absolvoval v roce 1990. Jeho kariéra v Microsoftu se měla brzy rozběhnout.