Nejdůležitější věc

Kniha Nejdůležitější věc ukazuje, jak porozumět aktuální situaci na trzích, abyste mohli činit dobrá finanční rozhodnutí a vyhnuli se běžným pastím, do nichž se chytá tolik investorů. Místo návodu s přesnými kroky nabízí soubor postřehů, které načrtávají podnětnou – a někdy i kontroverzní – investiční filozofii.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč je většina běžně zastávaných názorů na aktuální trh mylná,
• proč jsou tržní předpovědi obvykle k ničemu, i když se náhodou trefí,
• proč hraje psychologie tak silnou roli v tržních cyklech,
• a proč může někdy hloupé finanční rozhodnutí udělat z investora zdánlivého génia.

Chcete‑li se stát úspěšným investorem, potřebujete pevné základy v oblasti investování. Začněme jednoduchou definicí: investování znamená, že vkládáte peníze do aktiv s očekáváním, že jejich hodnota poroste.

O krok dál: úspěšné investování znamená nakupovat podhodnocená aktiva – tedy taková, která jsou oceněna příliš nízko – později je prodat za vyšší cenu a realizovat zisk. Zní to jednoduše, ale skutečná podhodnocení jsou vzácná. Proč? Protože na trhu působí tisíce účastníků, kteří většinu času aktivně shromažďují informace o různých aktivech a pečlivě je vyhodnocují.

Když je toto posouzení opravdu důkladné, cena aktiva se od jeho vnitřní hodnoty – tedy od toho, kolik skutečně stojí – příliš neodchyluje. A pokud je aktivum oceněno přiměřeně, což je typický stav, je těžké na něm vydělat nadprůměrně. Přesto se v praxi podhodnocení objevují.

Například v lednu 2000 se akcie Yahoo prodávaly za 237 dolarů za kus. V dubnu téhož roku však jejich cena spadla na 11 dolarů. Kdybyste tyto akcie drželi, vaše investice by utrpěla obrovskou ztrátu. Jak takovou dramatickou výkyv vysvětlit? Cena musela být špatně nastavená alespoň v jednom z těchto okamžiků.

Obecně platí, že podhodnocení umožňují jak velké zisky, tak velké ztráty. Jak už ale zaznělo, odhalit je je velmi obtížné. Pokud tedy chcete dosahovat nadprůměrných výnosů, vaše uvažování musí být jiné – a lepší – než u většiny ostatních. Tento přístup se nazývá myšlení druhého řádu a funguje následovně:

Myšlení prvního řádu říká: „Je to dobrá společnost, koupíme její akcie.“

Myšlení druhého řádu jde proti konvenční moudrosti a říká: „Je to dobrá společnost, ale to si myslí všichni, takže akcie budou nejspíš nadhodnocené a předražené. Budeme prodávat.“

Tento přístup je účinný proto, že bere v úvahu skutečnost, že všichni investoři dohromady vytvářejí trh. Myšlení druhého řádu počítá s tím, jak uvažují ostatní, a snaží se trh překonat – ne se mu jen pasivně přizpůsobit.

Nejstarší investiční pravidlo je zároveň to nejjednodušší: „Nakupuj levně, prodávej draze.“ Zní to samozřejmě, dokud se to nepokusíte uvést do praxe. Pak vyvstane otázka: co přesně znamená „levně“ a „draze“?

Abychom mohli odpovědět, potřebujeme nějaké objektivní měřítko. Pro naše účely je nejpraktičtějším měřítkem vnitřní hodnota aktiva.

Stanovení co nejpřesnějšího odhadu vnitřní hodnoty je ideálním výchozím bodem pro úspěšné investování. Dělá se to analýzou základních charakteristik společnosti, tzv. fundamentů. Fundamentální analýza zahrnuje otázky týkající se ekonomického zdraví firmy – například zda je zisková, jestli dokáže splácet své dluhy a podobně.

Přesný odhad vnitřní hodnoty je základem úspěšného investování, protože vám umožní identifikovat a nakupovat aktiva v okamžiku, kdy je jejich tržní cena nižší než jejich vnitřní hodnota. Vztah mezi aktuální cenou a vnitřní hodnotou je klíčový, a přesto ho mnoho lidí ignoruje.

Někteří říkají: „Kupujeme jen aktivum A,“ nebo „A je nejlepší třída aktiv.“ Taková tvrzení se v podstatě rovnají větě: „Tohle aktivum koupíme za jakoukoli cenu.“

To ale není rozumný způsob, jak dělat finanční rozhodnutí. Stejně jako byste si nekoupili auto, aniž byste se nejdřív zeptali na cenu, neměli byste bez ohledu na cenu kupovat ani žádné jiné aktivum.

Aby si investor ověřil, že cena odpovídá hodnotě aktiva, měl by kromě fundamentů zohlednit ještě dva další faktory: psychologii a technické vlivy.

Technické faktory nesouvisejí s hodnotou samotného aktiva. Projevují se například při prudkém propadu trhu, kdy investoři prodávají bez ohledu na cenu, jen aby se vyhnuli úplnému bankrotu.

Psychologické faktory, jako jsou chamtivost nebo strach, rovněž silně ovlivňují ceny. Vezměme si kolektivní strach z nákupu, který se občas objeví během období ekonomické nejistoty: protože nikdo nechce kupovat, cena aktiva může klesnout hluboko pod jeho vnitřní hodnotu.