Nebojte se facilitace

• Zjistíte, jak snadno a efektivně vést schůzky, prezentace a týmy.
• Naučíte se, jak zvládnout nelehké situace, které se v práci objeví.
• Zlepšíte své komunikační dovednosti a naučíte se lépe porozumět potřebám ostatních lidí.
• Získáte praktické nástroje a techniky, které vám pomohou při řešení konfliktů a rozhodování.
• Naučíte se, jak být silným, inspirativním a efektivním vedoucím.

Jde o víc než jen o facilitování; jde o posilování vazeb, které máme s ostatními. Jde o to pomáhat druhým nacházet odpovědi a chápat, jak je to důležité a hodnotné.

Tato kniha jde do hloubky toho, co znamená být efektivním komunikátorem, facilitátorem a lídrem, od základní nutnosti poznat své publikum až po propracovanější koncepty, jako je například organická facilitace.

Kniha poskytuje více než jen teorii facilitace, poskytuje hmatatelné a realizovatelné dovednosti, které můžete okamžitě začít uplatňovat v praxi.

Co kdybyste se místo na výsledek své příští prezentace nebo na body, které jste, jak doufáte, přednesli, zaměřili na hodnotu, kterou přinášíte posluchačům?

Jaká to převratná myšlenka.

Ačkoli se to zdá být docela zřejmé, když se nad tím zamyslíme (samozřejmě se chceme ujistit, že přinášíme hodnotu těm, které vedeme), je to pravděpodobně jeden z aspektů, který přehlížíme, když se připravujeme na prezentace nebo vedeme týmy.

Rozhovory o hodnotě jsou tím, co nám na schůzkách, které vedeme, často chybí. Všichni jsme to zažili. Na schůzku se připravujeme tak, že se ujistíme, že body, které chceme sdělit, jsou jasné a všichni ostatní je slyší. V důsledku toho ignorujeme nebo přehlížíme důležité informace, které sdílejí ostatní. Kvůli tomu brzdíme naše organizace, naše týmy i sami sebe.

Jak tedy vést přínosnější rozhovory? Je to vlastně hodně jednoduché.

Více se ptejte a méně vyprávějte.

Méně mluvte a více naslouchejte.

Změňte otázku z „Co můžeš udělat, abys mi pomohl?“ na „Co mohu udělat já, abych ti pomohl?“

Nebojácní facilitátoři dělají následující tři věci záměrně a výjimečně dobře:

1. Pozorně naslouchají druhým a pak jim vlastními slovy převyprávějí to, co jim právě sdělili, ve snaze skutečně vystihnout podstatu výpovědi.

2. Shrnují – převezmou obsah toho, co bylo právě řečeno, a často si vyžádají od druhé strany zpětnou vazbu a někdy ji využijí i k pokračování rozhovoru.

3. Vžívají se do účastníků – vnášejí do rozhovoru emoce a porozumění. Propojují se nejen s tím, co se říká, ale také se samotnými lidmi.

Tři zdánlivě jednoduché a přímočaré dovednosti, které přidávají obrovskou hodnotu rozhovorům (a vztahům), které vedeme. Dávají účastníkům pocit, že jsou vyslyšeni, pochopeni, a v důsledku toho i oceněni. To, aby se ostatní cítili oceňováni, je hnacím motorem úspěchu organizací a skupin.

Dát ostatním pocit, že jsou slyšeni, je úlohou působivého lídra. Jak uvádějí autoři, výše uvedené tři věci jsou platinovým standardem, pokud chcete zajistit, abyste navazovali kontakty, posouvali se vpřed a odlišovali se.