Nebezpečný

Udržet Ameriku v bezpečí není snadný úkol, ale John O. Brennan se této misi věnuje už více než třicet let. Pochází z dělnického prostředí a velkou část mládí strávil sněním o tom, že se stane špionem. Jako mladého dospělého ho začal fascinovat svět zpravodajských služeb na Blízkém východě. Tato fascinace se postupně proměnila v profesní dráhu a během několika desetiletí se Brennan vypracoval až na ředitele organizace, kterou považuje za nejlepší zpravodajskou službu na světě – CIA.

Čtyři roky v čele CIA mohly být vrcholem jeho veřejné služby. Ukázalo se však, že tomu tak není. Po odchodu z CIA Brennan pokračoval v otevřené kritice muže, kterého považuje za jiný typ hrozby pro Spojené státy: Donalda Trumpa.

Tyto úryvky sledují fascinující Brennanův životní příběh a odhalují, co ho po celá léta motivovalo ve službě veřejnosti. V tomto shrnutí se dozvíte, co se stalo při jeho prvním testu na detektoru lži, jak CIA dopadla Usámu bin Ládina a jak Brennan změnil fungování CIA.

Těsně na západ od New Yorku, za řekou Hudson, leží okres Hudson v New Jersey. Je malý, ale hustě osídlený. Po dlouhá léta byl domovem přistěhovalců z celého světa – včetně otce Johna Brennana Owena, který do Ameriky připlul z Irska v roce 1948.

Brennanovo dětství v New Jersey bylo poměrně prosté. Rodina žila skromně, a tak si musel na vstupenky do kina a na zmrzlinu přivydělávat brigádami: roznášel noviny, doručoval léky na předpis a doplňoval zboží v potravinách. Ve volném čase četl dětské encyklopedie o americké historii – v jedné z nich narazil na příběh amerického špiona Nathana Hala. Ten v něm probudil sen, že by se jednou mohl stát špionem i on sám.

Na katolické škole ho učil poněkud nekonvenční učitel, který Brennana vedl k samostatnému myšlení a k tomu, aby zpochybňoval tvrzení druhých. To ho výborně připravilo na budoucí kariéru.

Klíčové poselství této kapitoly je: Rané zkušenosti Johna Brennana ho dobře připravily na kariéru ve zpravodajských službách.

Na vysoké škole začal studovat mezinárodní vztahy a srovnávací politologii. Největší dojem na něj však udělaly kurzy filozofie a teologie. Zvlášť ho zaujaly teorie spravedlivé války, jak je formulovali svatý Augustin a svatý Tomáš Akvinský. Jejich myšlenky ho provázely po celém světě i v pozdějších funkcích v CIA.

V tomto období také poprvé okusil život v zahraničí. Jeho bratranec Tom pracoval na americkém velvyslanectví v Indonésii a pozval ho, aby u něj strávil léto. Když Brennan vystoupil z letadla v Jakartě, měl pocit, že se mu otevřely dveře do úplně nového světa. Intenzivní vůně a horký vzduch byly něco zcela jiného, než na co byl zvyklý. Město mu navíc poprvé představilo americkou diplomatickou komunitu, jejíž členové na něj zapůsobili vlastenectvím a oddaností službě.

To ale nebyla jeho jediná zahraniční zkušenost v této době. Na začátku druhého ročníku dostal do ruky brožuru Americké univerzity v Káhiře v Egyptě. Cestou domů téhož dne náhodou v rádiu zaslechl zprávu o atentátu na saúdského krále Fajsala. Politické intriky v regionu ještě prohloubily jeho zájem o Blízký východ a o několik dní později rodičům oznámil, že chce studovat v Káhiře.

Brennan odletěl do Káhiry 15. září 1975. Rychle podlehl opojné atmosféře města s dramatickým pozadím pyramid a majestátní sfingy. Kromě slavných památek si zamiloval i Egypťany – neúnavně pohostinné a laskavé lidi.

Během pobytu v Káhiře začal studovat arabštinu. Navštívil také Jeruzalém a Západní břeh Jordánu – zkušenost, která byla zároveň vzrušující i hluboce pokorná. Jen o několik měsíců později se musel vrátit do Spojených států, ale s Blízkým východem se neloučil naposledy. Jeho kariéra ho tam brzy přivedla znovu.

Klíčové poselství této kapitoly: Brennan nastoupil do CIA jako analytik zaměřený na Blízký východ.

Krátce po absolvování vysoké školy si v New York Times všiml inzerátu na práci v CIA. Rozhodl se přihlásit a k vlastnímu překvapení byl pozván na pohovor. Tam mu doporučili, aby nejprve nastoupil na postgraduální studium a o místo v CIA požádal zhruba šest měsíců před jeho ukončením.

Čekání se zdálo dlouhé. V magisterském studiu si Brennan užíval předměty o mezinárodní politice, národní bezpečnosti a Blízkém východě, ale jeho zájem o čistě akademickou dráhu postupně slábl. Rozhodl se proto podat přihlášku do CIA o něco dříve.

Z agentury se mu ozvali a Brennan začal procházet sérií prověrek a testů nutných pro přijetí. Jedním z nich, na který si dodnes jasně pamatuje, byl test na detektoru lži. Během něj přiznal, že v roce 1976 volil kandidáta Komunistické strany Guse Halla – jako protest proti stranické polarizaci americké politiky. Brennan se obával, že ho vyšetřovatel pokárá, ale nemusel. Ten mu řekl, že je jeho nezadatelné americké právo volit, koho chce, a že to jeho žádost o práci v CIA nijak neovlivní.

Nakonec, po měsících prověrek, Brennan obdržel nabídku na plný úvazek v CIA. Absolvoval základní výcvik a dvě dočasná zařazení, během nichž se seznámil se schopnostmi agentury v oblasti sběru zpravodajských informací i s jejím vztahem k zahraničním partnerským službám. Poté byl připraven převzít svou první oficiální pozici: stal se analytikem v Úřadu pro analýzu Blízkého východu a jižní Asie (NESA) – což byla pro něj ideální volba.