Mýtus o multitaskingu

• Naučíte se, proč multitasking ničí vaši produktivitu a jak to změnit.
• Zjistíte, jak přestat být otrokem moderního světa plného rušivých vlivů.
• Dozvíte se, jak svůj čas a energii efektivněji využít a dosáhnout lepších výsledků.
• Odhalíte mýty o multitaskingu a pochopíte, že ta cesta nikam nevede.
• Získáte praktické nástroje a tipy pro zlepšení svého pracovního a osobního života.

Kolik různých aplikací máte právě teď otevřených v telefonu? Kolik panelů máte otevřených v internetovém prohlížeči? A kolik v e-mailu a zpráv na Facebooku?

Pokud jste jako většina lidí, pravděpodobně jich máte otevřených hodně – vlastně až příliš hodně. Mýtus multitaskingu pronikl do všech aspektů našeho života, a to nejen pokud jde o způsob komunikace, ale také o způsob, jakým pracujeme a žijeme náš každodenní život.

A multitasking je větší problém, než si možná myslíte; nejenže fragmentace našeho času a pozornosti není ani užitečná, ani efektivní, ale ve skutečnosti je i kontraproduktivní.

V dnešní době existuje více způsobů, jak být ve spojení, než kdy dříve, a může se zdát, že se na nás hrne mnoho úkolů, kterým je třeba se věnovat najednou.

Tradičním způsobem, jak se vypořádat s více úkoly najednou, je tzv. multitasking.

Ale je tu jeden problém: multitasking je lež. Přesnější název pro tento způsob práce je switchtasking. To lze přeložit jako přepínání mezi úkoly a je to neefektivní a nevhodný způsob, jak se s nimi vypořádat.

Lidský mozek je impozantní věc, ale nefunguje dobře, když se snažíte soustředit na více věcí najednou.

Existuje spousta studií, které to potvrzují, včetně nedávné studie z Vanderbiltovy univerzity. Vědci nenašli jediný neurologický důkaz, který by naznačoval, že je lidský mozek schopen věnovat se více úkolům najednou.

Mozek ale umí přecházet z jednoho úkolu na druhý. Dokáže to dělat dostatečně rychle, abyste měli dojem, že jde o multitasking, ale ve skutečnosti jde o switchtasking.

Existují dva různé druhy přepínání mezi úkoly: můžete provádět buď aktivní switchtasking nebo pasivní switchtasking.

K aktivnímu switchtaskingu dochází v situacích, nad kterými máte kontrolu vy sami, například když se rozhodnete zkontrolovat e-mail, zatímco s někým telefonujete.

K pasivnímu switchtaskingu dochází v situacích, které jsou iniciovány něčím nebo někým jiným. Příkladem může být situace, kdy máte před sebou uzávěrku a uprostřed přípravy dokumentů se u vás rozhodne zastavit kolega a začít s vámi mluvit. V takovém případě se po vás chce, abyste dělili svou pozornost mezi dokumenty a spolupracovníka.