Mýtus charisma

Charismatičtí lidé mají na ostatní velký vliv; jsou okouzlující, přesvědčiví a působiví – a to vše bez zjevného úsilí. Často také vedou úspěšnější životy. Ve srovnání s průměrným člověkem bývají atraktivnější, mají vyšší příjmy a méně podléhají stresu.

Není tedy divu, že charisma představuje velkou výhodu v obchodním světě. Pomáhá lidem, aby vás měli rádi, důvěřovali vám a byli ochotni následovat vaše vedení. Ať už se ucházíte o novou práci, nebo se snažíte prosadit v té stávající, charisma vám může pomoci vyniknout. Studie skutečně ukazují, že pracovní výkon charismatických lidí bývá jejich kolegy hodnocen velmi vysoko. Jeden výzkumník například zaznamenal, že následovníci charismatických vůdců byli mimořádně oddaní jejich poslání, často překračovali své formální povinnosti a dokonce kvůli tomu dělali významné oběti ve svém osobním životě.

Charisma však není přínosné jen v byznysu; pomáhá i v jiných profesích a ve vzdělávání. Může například pomoci středoškolákům zazářit u přijímacích pohovorů na vysokou školu nebo vyhrát studentské volby. Zároveň jim usnadňuje stát se sociálně sebejistými, a tím i oblíbenějšími mezi vrstevníky.

U profesionálů mají charismatičtí akademici mnohem snazší cestu k publikování a získávání financí na svůj výzkum i k výuce kurzů, které si přejí. Podobně jsou charismatičtí lékaři velmi oblíbení u pacientů, kteří s větší pravděpodobností dodržují jejich doporučení a méně často je žalují, pokud se něco pokazí.

Výhody charisma jsou patrné i mimo profesní oblast. Například matky na mateřské dovolené potřebují umět zaujmout a ovlivňovat celou řadu lidí: své děti, učitele ve škole i další členy komunity.

Charisma je tedy užitečné pro každého, nejen pro lídry či podnikatele. Od matek na mateřské přes studenty až po lékaře může charisma lidem pomoci vést šťastnější, zdravější a úspěšnější život.

A dobrou zprávou je, že charismatický může být kdokoli. Jak na to? Čtěte dál. Charisma je pro vás dobré: přináší úspěch ve všech oblastech vašeho života.

Navzdory rozšířenému mýtu se lidé s charismatem nerodí – bez ohledu na to, jak přirozeně magneticky někteří z nich působí. Kdyby bylo charisma vrozené, tito lidé by bez výjimky vždy okouzlovali. Nikdo však není charismatický neustále. Někdo může být jeden den naprosto fascinující a druhý den úplně nezajímavý.

Důvod je jednoduchý: charisma není žádná magická aura, ale výsledek toho, jak člověk jedná a jaké chování projevuje. Tato chování jsou převážně neverbální – jde o neverbální komunikaci. V každém okamžiku, kdy působíme charismaticky, je to proto, že naše neverbální projevy vyjadřují charisma. Proto se také naše úroveň charisma mění: jedna a tatáž osoba může být někdy vnímána jako velmi charismatická a jindy vůbec ne.

Vezměme si například proslule charismatickou Marilyn Monroe, která dokázala podle potřeby přepínat mezi svými „Marilyn“ a „Norma Jean“ polohami. Jednou se „Norma Jean“ podařilo projet metrem, aniž by si jí kdokoli z cestujících všiml. Jakmile však vystoupila na newyorských ulicích, proměnila se v „Marilyn“. Jak to udělala? Jednoduše změnila svůj neverbální projev: upravila si účes, narovnala se, zaujala jiný postoj. Okamžitě na sebe strhla veškerou pozornost.

Proč je tedy mýtus vrozeného charisma tak rozšířený? Protože většinou vnímáme jen konečný efekt – působení charismatické osobnosti. Nevidíme čas a úsilí, které tito lidé věnovali tomu, aby se charismatickému chování naučili. Mnoho slavných charismatických osobností na sobě tvrdě pracovalo, až se pro ně tyto projevy staly samozřejmostí.

Jedním z nich byl i Steve Jobs, který na začátku své kariéry působil při prezentacích velmi neohrabaně. V průběhu let však dokázal své charisma postupně rozvíjet, až se stal Stevem Jobsem, jakého si pamatujeme: mužem, který dokázal publikum doslova držet v napětí při každém svém slově.

Jak je vidět, charismatický se může stát každý – tím, že se naučí, trénuje a zdokonaluje vhodné chování. Nyní se na tato chování podíváme podrobněji.

V každém okamžiku nevědomky vysíláte signály, které vaše okolí podprahově vnímá – vaši řeč těla. Ať se vám to líbí, nebo ne, vaše řeč těla prozrazuje váš vnitřní stav.

Například úzkost vyvolává na vaší tváři mikrovýraz a pozorní lidé si všimnou, že něco není v pořádku. Naopak určité signály ostatní vnímají jako charismatické – a dobrou zprávou je, že můžete rozvíjet takový duševní stav, který tyto signály přirozeně vyvolává.

Protože však nedokážeme vědomě ovládat každý drobný pohyb či výraz, nemůžeme si charismatickou řeč těla jednoduše „nařídit“. Pokud jste například skutečně šťastní, váš úsměv to odráží: koutky úst se zvednou a v oblasti očí se objeví typické vrásky. Když ale šťastní nejste a usmějete se jen ústy, oči zůstanou „mimo hru“ a úsměv bude působit falešně – jako pouhý společenský úsměv. Lidé obvykle nemají problém tento rozdíl rozpoznat.

Jestliže tedy nemůžeme přímo ovládat svou řeč těla, jak můžeme rozvíjet charisma? Řešení spočívá v nepřímém ovládání: ovlivníme tu část mysli, která neverbální signály řídí – podvědomí.

Naše mozky totiž nedokážou zcela spolehlivě rozlišit mezi představou a skutečností. Už samotná představa určité situace vede k tomu, že mozek vyšle tělu podobné pokyny, jako kdyby se situace opravdu odehrávala. Pokud tedy v sobě vyvoláte vnitřní charismatický stav, vaše řeč těla začne charisma autenticky vyjadřovat – a ostatní vás tak budou vnímat.

Tento proces připomíná známý placebo efekt. Placebo je předstíraný lékařský zákrok: lidé věří, že dostali léčbu, i když ve skutečnosti žádná neproběhla – a přesto se mohou cítit lépe. Podobně i vytvoření vnitřního charismatického stavu vede k tomu, že se začnete chovat charismaticky.

Vytvoření správného vnitřního nastavení je klíčové pro to, aby se charisma přirozeně projevilo prostřednictvím řeči těla. Zároveň to vysvětluje další zásadní prvek charisma: přítomnost.

Charisma je především řeč těla – a ta začíná ve vaší mysli.