Myslete jako Zuck

Moderní svět je plný podnikatelů, kteří sní o tom, že se stanou novým Markem Zuckerbergem nebo dalším Jeffem Bezosem. Jen málokomu se však podaří dostat se až na vrchol a většina skončí daleko od miliard, které tak usilovně nahání. Proč některé podnikatelské projekty uspějí, zatímco jiné ne?

Kniha „Think Like Zuck“ při zkoumání úspěchů lidí, jako je Mark Zuckerberg, zdůrazňuje obchodní postupy nejúspěšnějších generálních ředitelů. Pokud se budete jejími radami řídit, máte mnohem větší šanci vyčnívat nad ostatními a stát se „dalším Markem Zuckerbergem“.

V těchto úryvcích zjistíte mimo jiné:

• proč Zuckerberg na začátku postupoval záměrně pomalu,
• proč je v pořádku občas se „inspirovat“ konkurencí,
• a proč jedna firma najímá výhradně šťastné zaměstnance.

Představte si, že chcete založit start‑up. Máte si vybrat nejperspektivnější odvětví? Nebo vymyslet koncept, který osloví co největší možný trh? Ve skutečnosti je často lepší zvolit úplně jiný přístup a nechat se vést vlastní vášní.

Přesně to udělal Mark Zuckerberg, když budoval svou mimořádnou kariéru. Ještě před vznikem Facebooku byla jeho vášeň pro propojování lidí zřejmá. Už v devadesátých letech například vytvořil komunikační systém nazvaný „Zucknet“, který propojoval počítače v domě jeho rodičů.

Sledování vlastní vášně dalo Zuckerbergovi nejen jasný směr, ale přineslo mu i další výhodu. Na začátku se Facebook nijak zásadně nelišil od MySpace nebo Friendsteru. Protože však Zuckerbergova vášeň spočívala v online propojování lidí, dokázal vytvořit produkt, který nejlépe odpovídal tomu, co lidé skutečně chtěli – a díky tomu nakonec konkurenci porazil.

Poučení je zřejmé: když jdete za tím, co vás opravdu baví, není na škodu „ukrást“ si inspiraci odjinud, protože váš nápad se přirozeně odliší tím, jak ho uchopíte.

Další výhodou sledování vlastní vášně je vyšší vytrvalost – máte mnohem menší tendenci vzdát se při prvním neúspěchu. Než Zuckerberg založil Facebook, vytvořil „Facemash“, sociální platformu, která umožňovala uživatelům porovnávat a hodnotit fotografie studentů Harvardu. Protože však web používal fotografie bez souhlasu dotčených studentů, byl na zásah disciplinární komise Harvardu zrušen. Přestože šlo o neúspěch, Zuckerberg díky své vášni vytrval a pokračoval dál.

Je však důležité si uvědomit, že samotná vášeň nestačí – zásadní roli v jeho úspěchu sehrála i schopnost rychle jednat. Bez ohledu na to, jak moc něco milujete, pokud nepřejdete k činům, neuspějete. Nečinnost můžete překonat třeba tím, že si připomenete nápis na plakátu v centrále Facebooku: „Hotovo je lepší než dokonalé.“

Kromě vášně má úspěšný podnikatel také jasnou misi – osobní cíl – a nevzdá se, dokud ho nedosáhne. Mise podnikatele pak určuje i misi celé firmy, což má zásadní dopady.

Inspirační mise dokáže proměnit zákazníky ve věrné příznivce, což je obrovská výhoda pro každou firmu, která chce na trhu vyniknout. Například Apple si účtuje vyšší ceny a má menší tržní podíl než mnozí konkurenti, přesto je mimořádně úspěšný – mimo jiné díky své inspirativní misi vytvářet produkty, které zpochybňují konvenční myšlení a povzbuzují lidi, aby „mysleli jinak“. Mnoho zákazníků se s tímto odvážným poselstvím ztotožňuje, a proto se k produktům Applu opakovaně vrací.

Mise je skvělým způsobem, jak svou firmu odlišit, ale má i další přínos: když svou společnost vnímáte jako něco víc než jen podnik, výrazně tím zvyšujete šanci na dlouhodobý úspěch. To je i případ Marka Zuckerberga, jehož misí pro Facebook bylo „učinit svět otevřenějším a propojenějším“. Proto pokaždé, když dostal nabídku na prodej Facebooku, odmítl – měl pocit, že jeho mise ještě není naplněna. Tento způsob uvažování se odráží i v jednom z nejznámějších sloganů Facebooku: „Jsme teprve na jednom procentu cesty.“

Mise však neslouží jen jako klíčový orientační bod pro zakladatele, firmu a zákazníky; hraje také zásadní roli v motivaci zaměstnanců. Vysoce kvalifikovaní profesionálové, kterým na projektu nezáleží, často nepodají tak dobrý výkon jako méně zkušení lidé, kteří jsou pro misi skutečně zapálení.

Tento princip dobře ilustruje společnost Threadless, úspěšná firma, která tiskne návrhy neznámých umělců na trička. Její generální ředitel dává přednost uchazečům, kteří sice nemají bohaté zkušenosti, ale sdílejí jeho vizi – poskytnout umělcům platformu pro jejich tvorbu – před těmi, kteří sice mají působivý životopis, ale postrádají nadšení pro poslání firmy.