Mozková zrna

V posledních letech se lidé, kteří chtějí zhubnout, začali omezovat v příjmu sacharidů. Na první pohled je to logické: méně sacharidů znamená méně cukru, a to by mělo usnadnit hubnutí. Sacharidy však představují i mnohem děsivější hrozbu – mohou poškozovat mozek.

Co když ty lahodné těstoviny a pečivo, které máme tak rádi, nejsou jen příčinou naší nadváhy, ale také přispívají ke vzniku chronických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo cukrovka – jedni z největších nepřátel moderní medicíny?

Následující kapitoly ukazují, že konzumace sacharidů není jen škodlivá pro naše tělo – může být ve skutečnosti nebezpečná. V tomto shrnutí se dozvíte:

• jak byla během nizozemského hladomoru objevena celiakie,
• jak můžete podpořit růst svého mozku,
• a proč bychom se měli stravovat podobně jako naši dávní předkové.

Bolest hlavy už někdy zažil každý. Možná vás trápí i bolest kolene. Takové nepříjemnosti jsou často způsobeny zánětem. Zánět ale není jen otravný – lékaři a vědci dnes vědí, že souvisí s celou řadou chronických onemocnění.

Jak to funguje? Když je tělo vystaveno stresu – například po bodnutí hmyzem nebo při vyvrtnutí kotníku – reaguje obranou proti tomu, co vnímá jako škodlivý podnět. Tento proces se navenek projevuje jako zánět: otok, zarudnutí, bolest. Za normálních okolností jde o krátkodobou reakci. Pokud však „boj“ trvá příliš dlouho, tělo dál produkuje toxické chemické látky, aby se bránilo dráždivým faktorům. Tyto látky pak mohou krevním oběhem putovat po těle a poškozovat i zdravé buňky.

Takto může zánět přispívat ke vzniku chronických onemocnění v těle i v mozku – například k ateroskleróze nebo Alzheimerově chorobě. Proces, při němž zánět stojí jak za bolestí kolene, tak za poškozením mozku, se nazývá oxidační stres. Jde o jakousi postupnou „korozi“, která v těle přirozeně probíhá, ale pokud se vymkne kontrole, může být smrtelná. Lidé s vysokou mírou zánětu mívají i vysokou míru oxidace – a to vede k poškození mozku.

Zánět je také příznakem dalších chronických onemocnění, například cukrovky. Lidé s cukrovkou často trpí vysokou hladinou cukru v krvi v důsledku nadměrné konzumace sacharidů, zejména cukru. Když jsou buňky neustále „bombardovány“ cukrem, stávají se necitlivými na inzulin, který má za úkol dopravit cukr dovnitř buněk. Tělo pak musí produkovat stále více inzulinu, aby se cukr do buněk vůbec dostal – a tato nadprodukce vede k ještě větší necitlivosti. Tento začarovaný kruh nakonec vyústí v cukrovku 2. typu.

Nadměrná tvorba inzulinu navíc vede k příliš vysoké hladině inzulinu v krvi, která se sama stává dráždivým faktorem – vyvolává zánětlivou reakci a všechny výše popsané chronické zánětlivé problémy. I proto se dnes intenzivně zkoumá vztah mezi Alzheimerovou chorobou a cukrovkou. Někteří vědci dokonce začali Alzheimerovu chorobu označovat jako „cukrovku 3. typu“.

Může se zdát těžko uvěřitelné, že miska těstovin nebo bageta může přispívat k poruchám mozku. Pšeničné a další obilné výrobky však obsahují nebezpečný protein zvaný gluten (lepek), který může vyvolávat zdravotní potíže od bolestí hlavy přes depresi až po Alzheimerovu chorobu, jak už bylo zmíněno.

Jedním z nejznámějších onemocnění spojených s glutenem je celiakie – stav způsobený extrémní přecitlivělostí tenkého střeva na lepek. Lékaři na tuto nemoc přišli na počátku 20. století, když si všimli, že některé děti snášejí tuky lépe než sacharidy. Celiakie však nebyla brána příliš vážně až do 40. let 20. století, kdy nizozemský pediatr zaznamenal, že během hladomoru, kdy byl nedostatek pšeničné mouky, klesla úmrtnost dětí s celiakií z 35 na 0 procent.

Autor si závažnost citlivosti na lepek uvědomil při léčbě pacientky, která denně trpěla silnými migrénami. Ani nejsilnější léky jí nepomáhaly, ale bezlepková dieta během pouhých čtyř měsíců většinu jejích potíží odstranila.

Citliví na lepek však mohou být i lidé, kteří celiakii nemají. Ve skutečnosti je možné, že jsme na lepek do určité míry neurologicky citliví všichni. Jedním z důvodů je i to, že lepek je návykový. Proto se cítíte tak dobře, když jíte koblihu, croissant nebo muffin: po rozložení v žaludku se lepek váže na morfinové receptory v mozku. Na tyto receptory se vážou i některé sedativní léky, které vyvolávají příjemné a návykové pocity.

Lepek je tabákem naší generace: škodí všem, ale většina lidí si to neuvědomuje. Jakákoli diskuse o vyrovnávání hladiny cukru v krvi, citlivosti na lepek nebo zánětu proto musí brát v úvahu důsledky konzumace sacharidů a lepkových obilnin. Negativní vliv na tělo a mozek může mít i celozrnný chléb nebo jiné „zdravé“ pšeničné výrobky.