Levně

Tato kniha v jednotlivých útržcích představuje milník v našem chápání toho, jak dnes funguje globální trh. Nabízí podrobnou analýzu toho, co je ve světové ekonomice špatně a co musíme udělat, abychom to napravili. Levně vás zavede na cestu od obrovských nákupních center a outletů v Americe až po nízkomzdové továrny ve východní Asii. Autor vysvětluje, jak jsme obětovali kvalitu, trvanlivost a řemeslné zpracování ve prospěch snadného a levného nákupního zážitku. V těchto útržcích se dozvíte, proč nízké ceny škodí naší ekonomice i kultuře; proč jsou lidé ochotni urazit směšně dlouhé vzdálenosti, jen aby koupili levné, nekvalitní zboží; proč se cítíme nuceni pořizovat si věci za směšně nízké ceny, i když víme, že za naše peníze nestojí; a jak nás cenoví experti manipulují k tomu, abychom nakupovali víc, než ve skutečnosti chceme.

Před dvěma sty lety, pokud jste si chtěli koupit šaty, nešli byste do městského supermarketu, ale zamířili byste k nejbližší švadleně, aby vám je ušila na míru. Pokud jste potřebovali mléko, šli byste na místní farmu, ne do obchodu na rohu. Není třeba dodávat, že od té doby se způsob nakupování změnil k nepoznání.

Proč? Začalo to vynálezem hromadné výroby. Ta byla poprvé rozvinuta při výrobě zbraní. Před průmyslovou revolucí byla výroba zbraní časově náročná: zbrojíř musel vyrobit každou jednotlivou součást a hotový výrobek byl navíc náchylný k poruchám.

Americký podnikatel Simeon North jako první přišel s metodou hromadné výroby kvalitních zbraní. Rozdělil výrobní proces tak, že několik částečně kvalifikovaných pracovníků vyrábělo různé zaměnitelné díly, místo aby jeden člověk vyráběl celou zbraň od začátku do konce. To zvýšilo kvalitu zbraní a zároveň výrazně urychlilo jejich výrobu.

Tento nový způsob výroby a rozvoj továren vedly k mnoha dalším změnám ve společnosti. Stále více lidí opouštělo své vesnice a stěhovalo se do měst, kde bylo více pracovních příležitostí v průmyslu. Tato urbanizace pak dále urychlovala rozvoj hromadné výroby.

V tradičních vesnicích lidé znali ostatní členy své komunity, a věděli tedy, kdo vyrábí nebo pěstuje to, co kupují. Ve městech však obyvatelé potřebovali stálý přísun levného zboží, jako je jídlo nebo oblečení – a v dosahu už nebyla žádná místní farma, kde by si mohli koupit mléko. Ekonomika se musela změnit stejně radikálně jako samotná výroba a společnost, aby se těmto rychlým proměnám přizpůsobila.

Před průmyslovou revolucí byl každý výrobek výsledkem něčího namáhavého úsilí. Věci, které dnes považujeme za samozřejmé – například sporáky nebo jízdní kola – byly velmi drahé a obtížně vyrobitelné.

Díky několika podnikavým průkopníkům jsme si nakonec zvykli nakupovat v pohodlných a levných obchodech. S růstem měst vzrostla poptávka po novém typu prodejen. Lidé potřebovali snadnější přístup k výrobkům, a tak podnikatel John Wanamaker vytvořil ve Filadelfii jeden z prvních obchodních domů, Oak Hall.

Oak Hall měl prostorné prodejní plochy a nabízel sériově vyráběné oblečení v široké škále cen, které oslovovaly lidi z různých společenských vrstev. Obchod byl mimořádně úspěšný. Wanamaker navíc v Oak Hall zavedl několik nových nákupních tradic, například první lednový výprodej, kdy se zboží prodávalo za nižší ceny, aby se zmírnil nevyhnutelný pokles prodeje po Vánocích.

Další podnikatelé, jako Frank W. Woolworth, ho brzy následovali. Woolworth otevíral obchody, které nabízely levné zboží, ale šetřily na zákaznickém servisu – zákazníkům se věnovalo méně pozornosti než v tradičních malých obchodech.

Průkopníci jako Wanamaker a Woolworth nakonec změnili způsob, jakým fungují ceny i zákaznický servis. Pracovníci v supermarketech, nákupních centrech a diskontních prodejnách začali se zákazníky jednat úplně jinak než dříve. Prodavači bývali vysoce kvalifikovaní a často své zákazníky velmi dobře znali. Naproti tomu prodavači v nových typech obchodů dostávali jen krátké školení a jakákoli interakce se zákazníky měla probíhat co nejrychleji.

Obchody také zavedly cenovky, věrnostní karty a pokladní systémy, aby celý nákupní proces maximálně zrychlily.