Lepší než předtím

Mahatma Gándhí jednou řekl: „Vaše činy se stávají vašimi návyky. Vaše návyky se stávají vašimi hodnotami. Vaše hodnoty se stávají vaším osudem.“ A pokud ani váš vlastní osud není dostatečným důvodem ke zlepšení návyků, pak už asi nic.

Pravda je, že všichni máme dobré i špatné návyky a většina z nás chce těch dobrých víc a těch špatných míň. Jak toho ale dosáhnout?

Začněte tím, že pochopíte, jaký jste typ člověka, a pak si osvojte konkrétní, jednoduché strategie, které můžete začít používat hned dnes. Následující kapitoly nabízejí plán, jak se zbavit špatných návyků a jak si udržet ty dobré.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte, jak švédské „hudební schody“ přesvědčily lidi, aby přestali jezdit výtahem, proč muži po rozvodu často přibírají na váze a proč někteří lupiči našli v trezoru milionářky čokoládu.

Aristotelův imperativ – „Poznej sám sebe!“ – platí i dnes. Chcete‑li se zbavit špatných návyků nebo si udržet ty dobré, musíte vědět, jací skutečně jste.

Autorka rozlišuje čtyři základní typy:

Pokud jste Upholder, snadno reagujete jak na vlastní očekávání, tak na očekávání druhých. Vždy splníte vše, co máte na seznamu úkolů. Když ale neexistují jasná pravidla nebo očekávání, máte tendenci otálet. Například: pokud máte v kalendáři naplánovanou návštěvu posilovny, Upholder tam dorazí i za špatného počasí nebo po náročném dni v práci. Pokud to v kalendáři není, pravděpodobně cvičení vynechá, i kdyby byl den na sport ideální.

Pokud zkoumáte, co se od vás očekává, a splníte to jen tehdy, když vám to dává smysl, jste spíše Questioner. To obvykle znamená, že když chcete začít nový návyk, trvá vám věčnost, než se „rozběhnete“, protože potřebujete nejdřív všechno promyslet a ověřit. Questioner, který chce začít chodit do posilovny, může těžit z fitness aplikací a dalších zdrojů dat – když uvidí statistické důkazy, že hubne, bude mnohem motivovanější držet se svého plánu.

Pokud jste Obliger, nemáte problém plnit očekávání, která na vás kladou ostatní, ale těžko na sebe uvalíte závazky sami. Proto, pokud jako Obliger chcete chodit do posilovny častěji, měli byste si najít parťáka na cvičení nebo trenéra, vůči kterému se budete cítit zodpovědní.

A nakonec, pokud jste Rebel, odporujete všem očekáváním – jak těm, která na sebe kladete vy sami, tak těm zvenčí. Autenticita a pocit vnitřní svobody jsou pro vás zásadní. Jako Rebel byste se měli vyhnout přílišnému plánování a zapisování do kalendáře (pokud vůbec nějaký používáte) a spíš si říct: „Dnes jdu do posilovny, protože chci,“ ne proto, že to „mám“ v plánu.

Který typ jste vy? Znalost vlastního typu vám pomůže navrhnout si návyky tak, aby pro vás byly udržitelné.

Znáte ten pocit, když sedíte v restauraci a na jídelním lístku je tolik lákavých možností, že se prostě nemůžete rozhodnout? Rozhodování je pro lidi náročné.

Proto když se snažíte osvojit si nový návyk, například pravidelné cvičení, je potřeba rozhodování co nejvíc vyřadit ze hry. Pokud se každý den znovu musíte rozhodovat, jestli půjdete na trénink, nebo ne, většinu tréninků pravděpodobně vynecháte.

Nemyslete – prostě to udělejte. Rozhodněte se jednou provždy, že si do kalendáře naplánujete tréninky na několik příštích týdnů či měsíců, a pak už jen následujte svůj kalendář.

Co dalšího můžete udělat, abyste si osvojování nových návyků usnadnili? Začněte sledovat své chování.

Zamyslete se třeba nad stravováním. V roce 2010 mělo 70 procent Američanů nadváhu. Nadváha je hlavní příčinou rakoviny a cukrovky, takže není divu, že nejčastějšími návyky, které by lidé rádi změnili, jsou „jíst méně“ a „jíst zdravěji“.

Jednou z nejúčinnějších metod, jak si takové návyky vytvořit, je vést si potravinový deník a zapisovat si do něj všechno, co sníte. Výzkumy ukázaly, že jsme velmi špatní v odhadu, kolik toho skutečně sníme. Navíc máme tendenci vnímat jídlo po kusech – „jeden hamburger“, „jedna pizza“ – bez ohledu na velikost porce. To může být velký problém, ale potravinový deník vám pomůže dostat stravu pod kontrolu tím, že uvidíte, kolik jste doopravdy snědli.

Pokud chcete víc chodit, pořiďte si krokoměr – zařízení, které počítá vaše kroky. Používejte ho k monitorování každodenního pohybu a snažte se postupně zvyšovat svůj průměrný počet kroků. Jedna studie z roku 2003 ukázala, že průměrný Američan ujde přibližně 5 117 kroků denně, což je jen asi polovina toho, co je doporučováno pro udržení zdraví.