Křivolaká kariéra

Během života stráví většina z nás v práci v průměru 90 000 hodin. To se může zdát jako spousta času na dosažení profesních cílů a získání odbornosti v určitém oboru, jenže dnešní kariéry už nebývají lineární. Naopak, jsou stále křivolakější. Doba se změnila a už není obvyklé pracovat pro jednu organizaci až do důchodu, na jehož konci nás čekají zlaté hodinky a štědrá penze.

Jak tedy v rychle se měnícím pracovním světě co nejlépe využít těch 90 000 hodin? Tyto úryvky zkoumají vzrušení i potenciál, které křivolaká kariéra nabízí, a ukazují, že přijetí nekonvenčnosti a pružnosti je klíčem k úspěchu na novém trhu práce.

V tomto shrnutí zjistíte, jak do práce integrovat své hodnoty, v čem spočívá skutečná překážka sebedůvěry a kolik peněz ve skutečnosti „kupuje“ štěstí.

Kariéry dříve postupovaly podle vnitřních firemních struktur a formálních povýšení, ale tento model rychle zastarává. Dnes je víc než kdy dřív na nás, abychom se rozhodli, kde chceme být, co chceme dělat, kdy to chceme dělat, s kým to chceme dělat a – možná nejdůležitější – proč to chceme dělat.

Klíčové poselství zní: ve srovnání s předchozími generacemi máme mnohem větší svobodu rozhodovat o tom, jak se naše kariéra bude vyvíjet.

Kromě zjevně špatného pravopisu v životopise bývalo časté střídání zaměstnání téměř jistým způsobem, jak přimět náborového manažera, aby vaši žádost odložil stranou. Dnes je změna práce nejen běžnější, ale stále častěji se na ni dívá jako na pozitivum. Více začátků v kariéře totiž naznačuje, že se nechcete spokojit s ničím menším než s tím nejlepším. Zkoušení různých cest ukazuje přizpůsobivost a otevřenost – a obvykle také znamená, že jste cestou získali nové dovednosti a perspektivy.

Automatizace navíc neustále proměňuje a nahrazuje profese. Podle studie poradenské společnosti McKinsey & Company by až 375 milionů lidí mohlo v příštích deseti letech změnit obor. Místo úzké odbornosti v jedné oblasti se práce stále víc organizuje kolem projektů a konkrétních dovedností. Schopnost přizpůsobovat se novým technologiím a odvětvím vám zajistí příležitosti i v budoucnu.

Vaše kariéra bude vždy „rozpracovaný projekt“, proto je dobré zařadit celoživotní učení do každodenního režimu. Tyto změny vedou k větší flexibilitě v tom, jak pracujeme, což může pozitivně ovlivnit jak zaměstnance, tak firmy. Průzkum agentury YouGov ukázal, že zavedení flexibilní pracovní doby zvýšilo produktivitu zaměstnanců o 72 procent.

Pro některé tato nová svoboda znamená možnost pracovat z domova, z kavárny nebo třeba z tropického ostrova. Větší flexibilita však přináší i vlastní výzvy. Příliš mnoho práce na dálku může vést k osamělosti kvůli nedostatku osobního kontaktu. Mnoho lidí má také problém „vypnout“ a oddělit práci od volného času.

Plánovat dlouhodobou kariéru bez jasné mapy může působit skličujícím dojmem, proto začněte pozvolna. Identifikujte konkrétní, praktické změny, které můžete udělat, a krok za krokem začněte „cikcakat“ svou cestu k uspokojivé kariéře.

Dali byste přednost tomu být univerzálním „všeumělem“, nebo specialistou ve svém oboru? Je lákavé snažit se být dobrý ve všem, ale tento přístup se stále jasněji ukazuje jako nepraktický. Ať už se v něčem staneme jakkoli zruční, vždy budeme mít oblasti, ve kterých se nám tolik nedaří.

Místo abychom tříštili pozornost na příliš mnoho směrů, měli bychom se soustředit na rozvoj – a skutečné zvládnutí – svých silných stránek.

Klíčové poselství zde zní: identifikujte své silné stránky a vědomě do nich investujte většinu své energie.

Ne všechny silné stránky jsou stejné. Máme vrozené talenty – věci, které nám jdou přirozeně – a pak naučené dovednosti, které získáváme v průběhu života a práce. Naše skutečné silné stránky jsou kombinací talentu, zkušeností, postoje a konkrétního chování.

Podle studie analytické společnosti Gallup jsou zaměstnanci, kteří v práci stavějí na svých silných stránkách, šestkrát více angažovaní než jejich kolegové, jejichž úkoly neodpovídají jejich přirozeným sklonům. Jsou také produktivnější.

Autoři doporučují věnovat zhruba 80 procent času rozvoji svých silných stránek; zbývajících 20 procent pak využít k identifikaci a řešení slabin, které vám přímo brání v dobrém výkonu.

Obvykle je pro nás snazší vyjmenovat své slabiny než z fleku sepsat své silné stránky. V každé slabině se však skrývá i opačná síla. Možná například nejste tak detailní, jak byste si přáli – ale právě to může znamenat, že jste vizionář, který vyniká v prostředích vyžadujících „velké myšlení“ a práci s celkem.

Zkuste si sepsat, co považujete za své největší slabiny. Pak u každé z nich hledejte protikladnou silnou stránku. Objeví se nějaká překvapení?

„Superschopnosti“ jsou vlastnosti, které si s vámi vaši kolegové a blízcí spojují, když nejste v místnosti. Nejenže v nich jste dobří – jste v nich výjimeční. Superschopnosti by se měly využívat často a viditelně. Neschovávejte je. Vaši spolupracovníci – a klidně i vaše kontakty na LinkedIn – by měli vědět, v čem vynikáte.

Zamyslete se, jak často jste v uplynulém týdnu své superschopnosti skutečně využili. Pokud je vaše současná práce pravidelně neaktivuje, zkuste upravit svůj pracovní přístup nebo se zeptejte nadřízeného, jak je lépe zapojit do svých úkolů. Pokud to nepůjde, může být čas začít hledat vhodnější příležitost.