Kreativní návyk

Mozart byl bezpochyby mimořádně talentovaný, ale teprve díky tvrdé práci a disciplíně se stal tak plodným skladatelem. Ve skutečnosti cvičil a psal tolik, že si tím zdeformoval prsty. S kreativitou je to podobné. Je to sval, který musíte udržovat v kondici pravidelným tréninkem – a k tomu potřebujete vědět, jaká cvičení vaši tvořivost posilují.

Jakmile je vaše kreativita „ve formě“, dokážete převést to, co máte v hlavě, do podoby, kterou můžete sdílet se světem. Následující kapitoly vám pomohou rozvíjet tvořivost tím, že ukážou, jak můžete své dovednosti zlepšovat prostřednictvím opakování a disciplíny: disciplína se postupně mění v rutinu a rutina ve zvyk.

V tomto shrnutí zjistíte:

• jaká je ona ne tak docela tajná síla, díky níž je Moby Dick tak skvělým románem,
• proč ani Shakespeare nebyl zcela originální,
• a jak si vést poznámky po vzoru Beethovena.

Doporučení od zaměstnanců: „Na tipy z této knihy o kreativitě jsem nikdy nezapomněl. Dokonce jsem použil systém podobný krabici s indexovými kartami, o které se píše ve třetí části, když jsem jako freelancer pracoval na jednom projektu.“ – Ben S., vedoucí zvuku.

Prvním krokem k využití vlastní kreativity je rozpoznat jedinečnou perspektivu, která je v každém z nás nějakým způsobem „zakódovaná“. Tato perspektiva tvoří vaši kreativní identitu a její pochopení vám pomůže najít vaše vášně, zájmy i skutečný tvůrčí talent.

Čím lépe znáte sami sebe, tím jasněji vidíte své silné i slabé stránky. Během jednoho improvizačního cvičení například autorka požádala studenta výtvarného umění, aby popsal tanec jako barvu. Po dlouhém, poněkud bezcílném přemýšlení nakonec odpověděl „průzračná modř“. Bylo zřejmé, že jeho kreativní identita je spíše spisovatelská než výtvarná – lépe pracoval se slovy než s obrazem.

Vaše kreativní identita se odráží také ve vzorcích vašich životních zkušeností. Zkuste si sepsat své ambice, úspěchy i neúspěchy, ideály, vzory a první kreativní myšlenky, které si pamatujete. Jaké vzorce v tom vidíte?

Identita se projevuje i v tom, jak vidíte svět a jakým způsobem pracujete. Když zjistíte, kým jste, lépe pochopíte, jak přistupovat ke svým cílům. Autorka, která byla původně tanečnicí a dnes je choreografkou, například rozumí jak drobným technickým detailům tance, tak pohledu diváka. Díky tomu dokáže být blízko tanečníkům a producentům, aby zjistila, zda jsou schopní a oddaní, a zároveň si umí od práce odstoupit a podívat se na ni očima publika.

Dalším způsobem, jak lépe pochopit svou identitu, je položit si otázku: „Kdybych si mohl(a) změnit jméno, jaké by bylo? A proč?“ Lidé si mění jména z různých důvodů. Cassius Clay se například po přijetí islámu stal Muhammadem Alim. Co o vás říká jméno, které byste si vybrali? Jakým člověkem chcete být a co chcete dělat?

Když se ve své identitě a talentu cítíte jistě, práce se vám dělá snáz a je mnohem příjemnější. Následující části se zaměří na to, jak jsou návyky a rutiny základem každé kreativní práce.

Začít nový projekt nebývá snadné. Jedním ze způsobů, jak si to usnadnit, je vytvořit si rutiny a rituály.

Rituál vzniká tak, že se k určité činnosti zavážete každý den, dokud ji nezačnete dělat automaticky, bez velkého přemýšlení. Známé pohodlí rituálu vám pak dodává pocit jistoty a samostatnosti.

Ranní rituál Igora Stravinského spočíval v tom, že si zahrál Bachovu fugu. Autorčin přítel – podnikatel – na začátku každého obchodu rozloží dolarovou bankovku a zadívá se na motto „Annuit coeptis“, což v latině znamená „Prozřetelnost byla našemu počínání nakloněna“. Sama autorka vstává každý den za svítání, dá si kávu a jede taxíkem do posilovny na ranní trénink.

Jednoduchým, ale účinným zvykem může být i to, že u sebe neustále nosíte základní nástroj svého řemesla – pero, fotoaparát, diktafon…

Dalším dobrým návykem je umět rychle a účinně čelit vlastním obavám. Vyplatí se vybavit se několika připravenými odpověďmi na kruté vnitřní hlasy, které nám občas házejí klacky pod nohy. Když vás napadne: „Lidé se mi budou smát,“ můžete si odpovědět: „Ti, kteří mě respektují, ne.“ Když si říkáte: „To už někdo udělal,“ připomeňte si: „Ani Shakespeare nebyl úplně originální.“ A pokud vás napadne: „Ten nápad nikdy nebude tak dobrý jako v mojí hlavě,“ prostě si řekněte: „Chyby k tomu patří.“

Zvykněte si také pravidelně trénovat paměť – zostřuje představivost, rozšiřuje slovní zásobu a zlepšuje schopnost rychle si vybavit myšlenky. Dobrá paměť vám navíc ve skupině dodává autoritu a důvěryhodnost. Na přednášce nebo obchodním jednání vám třeba stačí přesně si vybavit důležitý údaj a okamžitě získáte respekt a pozornost.

Autorka si paměť procvičuje při zkouškách tak, že si bez zapisování zapamatuje prvních dvanáct až čtrnáct podnětů – připomínky, komentáře, možné změny. Pak je v duchu roztřídí a „odškrtává“ na prstech.