Konec éry Google

• Dozvíte se, jak Google ovlivnil celou generaci a jsme na prahu nové éry.
• Zjistíte, jak se dá využít blockchain technologie pro decentralizaci internetu.
• Budete mít lepší představu o tom, co jsou skrytá rizika využívání "free" služeb.
• Získáte nový pohled na to, jak se dá řešit ochrana osobních údajů online.
• Zjistíte, jaké jsou hlavní výzvy a příležitosti pro současnou digitální éru a co je třeba udělat abychom šli správným směrem.

Před světem Googlu není úniku.

Za 20 let od svého založení zcela předefinoval způsob, jakým komunikujeme online a se světem, a během této cesty se dokonce stal slovesem.

Je však jeho mozaika velkých dat a volného přístupu opravdu tak skvělá? A dokáže si svou mocenskou pozici udržet i v budoucnu? Protože, jak se ukazuje, ačkoli má data téměř o každém člověku na planetě, ve skutečnosti je všechna nedrží pořádně pod zámkem.

Ale pokud se rozkvět Googlu chýlí ke konci, co ho nahradí? Zde přicházejí na řadu kryptoměny, blockchain a bitcoin.

Tyto kapitoly podrobně popisují svět, který vybudoval Google, a důvody, proč už není udržitelný, a poté vysvětlují, jak a proč zaměření kryptosvěta na bezpečnost mění a bude měnit svět.

Ze všech informačních gigantů na současném trhu je to právě Google, kdo definoval náš současný systém světa, soubor myšlenek, které pronikají do technologií a institucí společnosti a formují životy jejích občanů.

Začněme znalostní vizí společnosti Google, která je postavena na velkých datech. Společnost Google nepoužívá tradiční metody prohlubování znalostí, kdy se postupuje krok za krokem na základě předchozích myšlenek. Její vize spíše spočívá v tom, že nejprve shromáždí všechny informace na světě na jednom místě – v cloudu – a poté je analyzuje pomocí sofistikovaných algoritmů a získává z nich nové informace.

Aby to Google umožnil, vybudoval ohromnou databázi informací, digitální reprezentaci skutečného světa. Ta začíná internetem a pak se rozrůstá o vše od knih a jazyků přes mapy a dokonce až po obličeje prostřednictvím softwaru pro rozpoznávání obličejů – tím vším se probíráte, když používáte Google. A protože Google chce mít přístup ke všem informacím, jakýkoli druh soukromí je v rozporu s jeho modelem.

Další věcí je představa společnosti Google o tom, co má hodnotu. Společnost získává 95 % svých příjmů z reklamy; místo toho, abyste za používání Googlu platili penězi, platíte svým časem a pozorností. Většina lidí se samozřejmě na reklamy dívat nechce – což vysvětluje, proč jen mezi lety 2015 a 2016 vzrostlo používání blokátorů reklam o 102 %. Google je však proslulý tím, že postupuje rafinovaně a sponzorované odkazy umisťuje na začátek vyhledávání, kde splývají s okolím a nepůsobí tak rušivě.

Pro správu a usnadnění povozu online architektury, kterou všechna tato data a reklama vyžadují, vybudoval Google vlastní obrovské datové centrum poblíž města The Dalles v Oregonu. V současné době se v něm nachází 75 000 počítačových serverů a denně zpracovává 3,5 miliardy vyhledávání – to je 1,5 bilionu každý rok!

Tyto servery umožnily společnosti Google rozšířit webové služby, jako je Gmail a Dokumenty Google, a zároveň vytvořily nové kritérium pro technologické společnosti: čím více úložišť a zpracování dat můžete nabídnout, tím jste lepší.

Ale je tomu skutečně tak? Jaron Lanier, všeobecně považovaný za vynálezce virtuální reality, označuje tato obrovská centra jako „servery sirén“, což odkazuje k řecké báji, v níž jsou námořníci vábeni na smrt na skalách svůdným zpěvem ptačích žen sirén. Má pravdu, když je tak nazývá? Mohou právě tato centra, která Googlu a dalším poskytla evidentní dominanci na trhu, dovést tyto společnosti k brzkému konci?