Jižní teorie
Raewyn Connell
Southern Theory
Raewyn Connell
Jižní teorie
Southern Theory
Raewyn Connell
Proč číst tuto knihu
Co se naučíte a získáte
- Zjistíte, jak různé sociální teorie ovlivňují vaše vnímání světa a interakce s ostatními.
- Naučíte se zkoumat a chápat kulturní a historické kontexty, které formují naše myšlení.
- Zlepšíte svou schopnost kriticky analyzovat a diskutovat o významných sociálních otázkách.
- Pochopíte důležitost různorodosti názorů a jak mohou obohatit vaše vlastní myšlení.
- Získáte nástroje k aktivnímu zapojení se do sociálních debat a změn ve společnosti.
O knize
Podrobný přehled a kontext
Jižní teorie od Raewyn Connell je fascinující pohled na sociální vědu, který vám otevře oči. Autor se zaměřuje na to, jak naše chápání světa ovlivňuje nejen to, jak myslíme, ale i jak jednáme. Connell vám ukáže, že důležité myšlenky a teorie mohou vzniknout i na 'jižní' straně globální mapy, a že je čas tyto pohledy brát vážně.
V této knize se dozvíte, jak můžete prohloubit své porozumění komplexním sociálním otázkám a jak mohou různé perspektivy přispět k našemu obohacení. Connell kombinuje akademickou preciznost s osobním náhledem a nabízí vám klíč k novému chápání světa kolem vás.
Připravte se na to, že se vám rozšíří obzory a inspirujete se k promýšlení vzorců, které formují naše životy. Tato kniha není jen teoretickou příručkou, ale cestou k aktivnímu zapojení a kritickému myšlení o problémech, které nás obklopují.
Čtutáty
Moudra a inspirace z knihy
"Otevřené myšlení je klíčem k pochopení složitosti světa kolem nás."
"Změna perspektivy může vést k revoluci v našem chápání reality."
"Každá teorie, která se rodí na 'jižní' straně, může mít sílu proměnit svět."
"Jen když nasloucháme různým hlasům, můžeme najít pravdu, která nás spojuje."
"Myšlení není jen o vzdělání, ale o odvážném zkoumání nových horizontů."
O autorovi
Raewyn Connell
Klíčová myšlenka 1 z 10
Pochopte, proč by měla být sociologie zakotvena ve společnosti, kterou studuje.
Sociologie 101 je pro studenty vysokých škol známým rituálem, ale kolik z nich se skutečně zamýšlí nad tím, odkud tato disciplína pochází a jaký byl její původní účel? Sociologie, která se zrodila v období vrcholného kolonialismu devatenáctého století, byla od počátku založena na perspektivě evropských a amerických akademiků a pozorovatelů. Ti obvykle upírají svůj pohled na obyvatele chudších zemí – a výsledky zdaleka nejsou tak přímočaré, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Podívejme se tedy na dějiny sociologie a na to, jak se z ní stala „severní“ teorie bohatých a privilegovaných, a zjistěme, co nám alternativní – „jižní teorie“ – může říct o dnešním světě. V tomto shrnutí se dozvíte, jakou roli hrál imperialismus při vzniku sociologie; jak nigerijská báseň inspirovala teorii o pilířích společnosti; a co nám čtení Káji Maříka může prozradit o pohledu Severu na Jih.
Klíčová myšlenka 2 z 10
Sociologie byla vytvořena na konci devatenáctého století v období vrcholného západního imperialismu.
Každý student sociologie vám řekne, že sociologie jako disciplína začíná u tří myslitelů: Maxe Webera, Karla Marxe a Émila Durkheima. To ale není celá pravda.
Často se přehlíží, že sociální vědy vznikly v velmi specifickém historickém období. V desetiletích předcházejících první světové válce se evropská a americká impéria dramaticky rozrůstala. Německé, britské a francouzské impérium se rozšiřovalo do Afriky a Asie, zatímco Spojené státy dobývaly části amerického západu a zámořská území jako Havaj, Portoriko a Filipíny.
V této době kolonizátoři ospravedlňovali své činy tvrzením, že modernizují a civilizují takzvané „primitivní“ národy. S odkazem na svou domnělou bílou nadřazenost se rozhodli šířit pokrok, protože věřili, že jiné společnosti jsou podřadné a neschopné se rozvíjet samostatně.
Právě v tomto období byla sociologie vytvořena jako nástroj, který měl impériím pomoci studovat obyvatele kolonizovaných území. Kolonizátoři si nejen násilně přivlastňovali „novou“ půdu likvidací odporu, ale zároveň začali pozorovat kulturu místních obyvatel. Například mezi lety 1898 a 1913 se více než dvě třetiny recenzí ve sociologickém časopise L’Année Sociologique zaměřovaly na kolonizovaná území. Durkheim, který tento časopis založil, mohl psát o kabylských obyvatelích Alžírska jen proto, že Francouzi tuto zemi krátce předtím dobyli.
Na počátku dvacátého století byla sociologie znovu „vynalezena“ na amerických univerzitách a etablovala se jako akademická disciplína. Teprve tehdy se Weber, Marx a Durkheim stali povinnou četbou pro všechny sociology. Nový obor potřeboval osnovy, a tak první profesoři sociologie zúžili kánon právě na tyto tři autory. V důsledku toho byly širší sociologické perspektivy ignorovány a násilný, vykořisťující původ sociologie byl zameten pod koberec.
Klíčová myšlenka 3 z 10
Hlavní proud moderní sociální teorie ignoruje dopad kolonialismu.
I když stará impéria mezitím zanikla a kolonialismus ve své klasické podobě většinou skončil, svět zůstává rozdělen na ty, kteří mají moc, a ty, kteří ji nemají. Tato nerovnováha je patrná i v dnešní sociologii.
Sociologie se ve skutečnosti dělá v podstatě stejným způsobem jako v koloniálních časech. Teorie se formulují a publikují v metropolích – centrálních městech někdejších říší – a poté se aplikují na bývalá kolonizovaná území. Někteří badatelé například dodnes zkoumají „primitivní“ kultury z perspektivy „civilizovaného“ pozorovatele. Jindy akademici domorodé a kolonizované kultury zcela obcházejí, a přesto tvrdí, že jejich teorie mají univerzální platnost – tedy že jejich koncepty lze uplatnit v každé části světa.
Americký sociolog James S. Coleman je jedním z příkladů tohoto přístupu v moderní sociologii. Proslulý především svou Colemanovou zprávou o vzdělávání publikoval v roce 1990 knihu „Základy sociální teorie“, v níž rozlišuje mezi konstruovanými neboli moderními společnostmi a periferními, „přirozenými“ a „primitivními“ společnostmi. Coleman také používá předpoklad univerzálnosti, když například srovnává nomádské kmeny v subsaharské Africe, které sdílejí velblouda, s „Eskymáky“, kteří si dělí části uloveného medvěda – přestože jsou tyto kultury zcela odlišné.
Coleman navíc zcela pomíjí téma kolonizace a dopady otroctví na společnost. Ačkoli tvrdí, že jeho teorie jsou univerzální, ignoruje kolonialismus, který zasáhl většinu světa, a jeho důsledky pro jakoukoli univerzální teorii.
Bohužel tento typ moderní sociologie vede k tomu, že za legitimní jsou považovány pouze teorie vzniklé v metropolích. Badatel v Londýně nebo Chicagu tak bez obtíží publikuje práci založenou na konceptech vytvořených evropskými vědci a aplikuje je na data z Manily nebo Brasílie. Naopak vědec, který by chtěl postupovat opačně – tedy vyjít z teorií vytvořených na periferii a aplikovat je na Sever – má jen mizivou šanci na publikaci.
Jak tedy došlo k tomu, že se někdejší říše a kolonie proměnily v dnešní globální Sever a Jih?
Zamčené kapitoly (7)
- 4Uznání globálních nerovností vede k pravdivějšímu způsobu porozumění světu.
- 5Během africké renesance afričtí intelektuálové vytvářeli sociální teorie založené na domorodých kulturách.
- 6Latinoameričtí sociologové zkoumali závislost kontinentu na Spojených státech.
- 7V Indii skupina Subaltern Studies zkoumala společnost z pohledu znevýhodněných.
- 8Sociologie musí uznat mocenské nerovnosti a respektovat všechny formy znalostí.
- 9Závěrečná zpráva
- 10O autorech
Zbývá 7 z 10 kapitol
Odemkněte celé shrnutí
Získejte přístup ke všem kapitolám knihy Jižní teorie a více než 3000 dalším shrnutím.

