Jemné umění švédského úklidu před smrtí

Možná jste už slyšeli o výhodách udržovaného domova – ať už proto, že vám je blízký minimalismus, nebo proto, že věříte, že uklizené prostředí znamená klidnější mysl. Existuje však ještě jeden zásadní důvod, proč se zbavovat zbytečností: zajistíte tím, že to za vás jednou nebudou muset dělat druzí.

Možná máte pocit, že úklid nebo „přeorganizování“ života je nepříjemnost, které se chcete raději vyhnout, nebo ji odsunout na neurčito. Obvykle věci odkládáme do sklepa, na půdu nebo do komory právě proto, abychom na ně nemuseli myslet. Jenže v tom je háček: když se vám nechce probírat krabice a rozhodovat, co má smysl a co ne, proč byste chtěli, aby to po vaší smrti dělali vaši blízcí?

Ani pokud úklid nepatří mezi vaše oblíbené činnosti, tyto kapitoly vám ukážou, že z něj nemusí být obrovský a bolestivý úkol. Pravidelné třídění věcí a udržování pořádku v domě může být naopak klidné a uklidňující.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč může být někdy lepší rodinné dědictví prodat než je uchovávat za každou cenu,
• jak se z „úklidu před smrtí“ může stát příležitost k posílení rodinných vztahů,
• a jak vám „krabice na vyhození“ může ušetřit rodinu od trapných situací.

Zamysleli jste se někdy nad tím, co se stane se všemi vašimi věcmi, až zemřete? Cokoli po sobě zanecháte, se nevyhnutelně stane zodpovědností vašich blízkých. A probírat se tím vším není jen časově a fyzicky náročné; může to mít i značný psychologický dopad.

Přiznat si vlastní smrtelnost je nepříjemné, ale když se nad tím opravdu zamyslíte, je ohleduplné postarat se o své věci včas. Švédové pro to mají výraz döstädning – doslova „úklid před smrtí“.

Důvodů, proč se rozhodnout uklidit a zmenšit objem svého majetku, může být víc. Můžete přijít o blízkého člověka, procházet rozchodem či rozvodem, stěhovat se do menšího bytu nebo se chystat do domova pro seniory.

Autorka, která prožila dlouhý život a stěhovala se sedmnáctkrát, ví o umění úklidu před smrtí své. S každým stěhováním získávala jasnější představu o tom, co si skutečně zaslouží zůstat s námi.

Nemusíte být nemocní ani staří, abyste začali svým blízkým věci usnadňovat. Ve skutečnosti je rozumné začít s úklidem dřív než pozdě. Umění döstädning není jen o utírání prachu a běžném uklízení; znamená to projít všechny své věci opravdu důkladně a zbavit se všeho zbytečného. Zároveň jde o trvalý životní styl – žít tak, aby byl domov přehledný a vše fungovalo hladce.

Možná se vám proces zdá náročný, ale existují způsoby, jak se na něj emočně připravit a udělat ho co nejrychlejší a co nejméně bolestný. Když například autorce zemřeli rodiče, zdědila po matce krásný náramek. Kdyby si ho nechala, mohl se stát zdrojem konfliktu mezi jejími pěti dětmi – kdo ho jednou dostane? Tím, že při svém vlastním úklidu před smrtí náramek prodala, se tomuto problému úplně vyhnula. Každé z jejích dětí už stejně něco zdědilo po prarodičích, tak proč situaci komplikovat žárlivostí a špatnými pocity?

Jestli víte, že by probírání všech vašich věcí bylo pro vaše blízké těžkým a bolestivým břemenem, možná vám bude dlouho trvat, než se odhodláte začít se zmenšováním. Čím déle ale budete čekat, tím náročnější to bude.

Pojďme tedy začít a podívat se na několik praktických kroků a příprav, které vám celý proces usnadní.

Nejlepší je začít s döstädning nahoře nebo dole – podle toho, zda máte půdu, sklep, nebo obojí. Právě tam se totiž obvykle hromadí nejvíc zbytečností. Spoustu zapomenutého harampádí můžete najít i ve skříních u vchodu.

Ať už jde o sportovní vybavení, které jste roky nepoužili, nebo starý domeček pro panenky, zkuste si položit otázku, kdo ve vašem okolí by tyto věci mohl využít a mít z nich radost právě teď. Pokud si nejste jistí, můžete pozvat rodinu či přátele, aby se přišli podívat na knihy, hračky nebo nářadí, které už nepotřebujete.

Může to být i skvělá příležitost, jak posílit rodinné vztahy – zejména s vnoučaty, která možná vaše mladší roky příliš neznají. Když budete věci probírat společně, můžete vyprávět příběhy a vzpomínky, které se k nim vážou. Vznikne tak ideální situace, kdy všichni něco získají: sblížíte se a vaši blízcí si odnesou krásné předměty, kterých si budou vážit.

Čím víc času strávíte tříděním, tím snazší pro vás bude rozhodovat, co si nechat a čeho se zbavit. Postupně také přijdete na to, komu co darovat.

Například autorčina matka vlastnila obchod s dováženým zbožím – od japonských předmětů přes ručně pletené koše až po cenný porcelán a potištěné ubrusy. Jak stárla, začala každému členu rodiny, který ji navštívil, věnovat jeden kousek ze svého zboží. Štědře tak obohacovala domovy svých blízkých.

Půdy a sklepy jsou dobrým místem, kde začít, ale rozhodně byste neměli začínat hromadami osobních dopisů, dokumentů nebo fotografií. Právě ty bývají mezi věcmi nejvíc sentimentální, humorné, dojemné i smutné. Snadno vás zadrží – začnete číst, vzpomínat a pokrok v ostatních oblastech se zastaví.

Nechte si je proto na později, až uděláte výrazný kus práce s většími věcmi – nábytkem, knihami a dalšími předměty, které zabírají nejvíc místa. U döstädning velikost opravdu hraje roli.