Jedno léto

Mnozí z nás mají vzpomínku na kouzelné léto z dětství či dospívání, které změnilo úplně všechno. Může ale něco podobného prožít celá země? S odstupem času se zdá, že léto roku 1927 bylo právě takovým zlomovým okamžikem pro Spojené státy.

Řada kulturně významných událostí, které pomohly utvářet dnešní podobu národa, se odehrála právě v roce 1927. Byla to doba blahobytu, jaký svět dosud nepoznal. Léto 1927 ohlašovalo nástup amerického konzumerismu a globální moci, ale zároveň přineslo první náznaky špatných časů, jež vyústily ve Velkou hospodářskou krizi.

V tomto shrnutí se dozvíte, proč Lindberghův let přes Atlantik zachránil americké letectví; jak je možné, že téměř polovina světové produkce v roce 1927 pocházela ze Spojených států; a také proč by se dvacátá léta dala označit i jako éra nenávisti.

Dnes je těžké si Spojené státy představit bez letadel. Americké letectvo je světovou velmocí, noční lety převážejí cestující z pobřeží na pobřeží a jedním z největších výrobců letadel na světě je americká firma. Ne vždy tomu tak ale bylo.

Před rokem 1914 byla letadla v americké armádě spíše raritou. Teprve vypuknutí první světové války vojenským velitelům ukázalo, jak užitečné mohou být. Během války výroba i nasazení letadel prudce vzrostly: stroje se používaly k pozorování nepřátelských jednotek, k řízení dělostřelecké palby i k bombardování.

Po válce se civilní letectví rozvíjelo především v Evropě. Lety se staly běžnou součástí poválečného života: Německo do roku 1927 bezpečně přepravilo 151 000 cestujících, Francie provozovala devět leteckých společností a britské aerolinky nalétaly téměř milion mil ročně. Ve Spojených státech se naopak civilní letecký průmysl rozvíjel mnohem pomaleji – pravidelné osobní lety v podstatě neexistovaly až do jara 1927.

To vše změnil transatlantický let Charlese Lindbergha, který vzbudil obrovský zájem o letectví i mezi běžnými Američany. Lindbergh odstartoval 20. května 1927 z New Yorku ve svém letadle Spirit of St. Louis (Duch svatého Ludvíka) a následující den přistál v Paříži. Stal se prvním člověkem v historii, kterému se podařilo bez mezipřistání přeletět Atlantik z New Yorku do Paříže, a získal za to vysoce ceněnou Orteigovu cenu.

Lindberghův mimořádný výkon uchvátil pozornost i představivost celého světa. Jeho sláva pomohla propagovat komerční leteckou dopravu i letectví obecně. Ve Spojených státech podnítil investice do letectví v odhadované výši zhruba 100 milionů dolarů. Během jediného roku po Lindberghově letu se například společnost Boeing proměnila z menšího výrobce v Seattlu ve firmu zaměstnávající tisíce lidí.

Ještě před rokem 1927 měli i samotní Američané často pocit, že ty nejzajímavější věci se dějí v Evropě. Právě rok 1927 však tento dojem výrazně změnil. Jednou z klíčových proměn byl raketový vzestup amerického filmového průmyslu, který výrazně rozšířil mezinárodní i kulturní vliv Spojených států.

V roce 1927 byl Hollywood nejrychleji rostoucím městem v zemi a zároveň nejbohatším americkým městem v přepočtu na obyvatele. Ročně zde vznikalo kolem 800 celovečerních filmů, tedy asi 80 procent celosvětové produkce. Filmový průmysl byl čtvrtým největším odvětvím v USA, přesto se Hollywood potýkal s finančními problémy.

Zlom přinesl film The Jazz Singer (Zpěvák jazzu), první celovečerní film se zvukem. Oznámil konec éry němého filmu a nástup „mluvených“ filmů – snímků s dialogy a zvukovou stopou. Zvukový film byl skutečně americkou inovací. Popularizoval americký jazyk, myšlenky a postoje po celém světě a sehrál klíčovou roli při posilování vlivu Spojených států v globálním měřítku.

Dalším novým kulturním fenoménem, který posiloval americkou hrdost, byl baseballový hrdina Babe Ruth. Ruth se stal symbolem baseballu, celebrit a do jisté míry i samotné Ameriky. Žádný sportovec před ním se netěšil takové oblibě – některé noviny dokonce vydávaly každodenní rubriku s názvem „Co dnes udělal Babe Ruth?“

V roce 1927 hrál Babe Ruth za nejlepší tým v zemi, New York Yankees. V létě toho roku vytvořil neuvěřitelný rekord 60 homerunů v jediné sezóně, poté co už dříve stanovil a překonal rekordy 30, 40 a 50 homerunů. Sám odpálil více homerunů než všechny ostatní týmy Národní ligy s výjimkou Giants, Cardinals a Cubs. V zimě 1926–1927 si vydělal téměř čtvrt milionu dolarů z novinových sloupků, reklamních kampaní a filmu Babe Comes Home.