Jeden národ

Proč o Benovi Carsonovi mluví politické špičky jako o atraktivním konzervativním kandidátovi na prezidenta v roce 2016? Čím je jeho pohled na svět tak výjimečný? Carson uvažuje o největších problémech Ameriky – od víry a morálky až po média a nevědomost – ostře, logicky a realisticky. V tomto shrnutí se dozvíte, jak podle něj lze Ameriku zachránit před současným úpadkem a vrátit ji na místo, kde opět povede svět. Ukážeme si mimo jiné, jak podle autora levicově orientovaná média brzdí pokrok, proč Spojené státy procházejí morální krizí a jak z nás vládní dotace dělají novodobé nevolníky.

Stalo se vám někdy, že jste chtěli něco říct, ale nakonec jste to raději neudělali, protože jste se báli, že by váš komentář mohl být označen za politicky nekorektní? Podle autora to byla chyba. Politická korektnost je podle něj výmysl levicových elit, který slouží jen k potlačování diskuse, jež by mohla Ameriku posunout vpřed.

„Policie politické korektnosti“, tedy média a část politiků, zakazuje lidem svobodně mluvit o stále se rozšiřujícím seznamu témat a trestá ty, kteří její pravidla poruší. Když se například autor objevil v televizi, aby hájil manželství jako dlouhodobou tradici, která by se neměla měnit, přirovnal homosexuály k dalším lidem, kteří vstupují do netradičních sexuálních vztahů, včetně pedofilů. Sekulární progresivní média se okamžitě vrhla na jeho výrok, překroutila jeho slova a zadusila tak debatu, která mohla být užitečná pro diskusi o manželství.

Mezitím elity vytvářejí sociální programy pro méně šťastné skupiny obyvatel, aby si upevnily své mocenské pozice v médiích a politice. Tyto levicové politiky však podle autora jen málo přispěly ke skutečnému zlepšení života těchto lidí. Černošské komunity byly těmito dávkami obzvlášť zasaženy – a přesto nadále podporují ty, kdo jim je poskytují.

Martin Luther King Jr. a další černošští vůdci si toto nebezpečí uvědomovali a prosazovali soběstačnost a vzájemnou pomoc. Na rozdíl od dnešních liberálních elit věřili, že všichni lidé jsou schopni postarat se o sebe sami.

Lidé někdy dělají špatné věci ne ze zlého úmyslu, ale prostě z nevědomosti. I tato „obyčejná“ nevědomost však může vést k bigotnosti a politickým konfliktům a hluboce narušovat jednotu americké společnosti.

Amerika podle autora trpí především neznalostí vlastní historie. Je nutné si připomínat a chápat dějiny Spojených států a hodnoty, na nichž byly založeny. Pokud budeme mít tyto hodnoty – zejména omezenou roli státu, individuální práva a aktivní zapojení občanů do politiky – stále na paměti, Amerika se podle něj nemůže zcela odchýlit od správného směru.

Mnoho lidí dnes například zapomíná, jak zásadní roli hrálo náboženství v historickém vývoji země. Sekulární progresivisté toto dědictví ignorují a snaží se Boha vytlačit z amerického veřejného života. Bez vyšší autority si však lidé mohou ospravedlnit v podstatě cokoliv. Společnost podle autora nemůže prosperovat bez pevného morálního rámce.

Nevědomost plodí také bigotnost: čím více je člověk izolovaný, tím spíše si vytváří negativní názory na ty, které nezná. Předsudky – ať už se týkají rasy, náboženství, pohlaví, věku nebo sexuální orientace – nejen ničí mezilidské vztahy, ale zároveň nás zaslepují vůči skutečným problémům.

Stačí si připomenout segregované čtvrti, kde měli černoši a běloši jen málo příležitostí spolu pracovat a stýkat se. Běloši věřili, že černoši jsou neinteligentní a promiskuitní, zatímco černoši považovali bělochy za chamtivé a kruté. Ani jedno z toho samozřejmě nebyla pravda, ale tyto představy trvale otrávily vztahy mezi rasami.