Jazyky vedení

Bez ohledu na to, v jakém oboru pracujeme, jsme pravděpodobně všichni někdy trpěli pod vedením opravdu hrozného šéfa. Špatní šéfové mají mnoho podob. Je tu tyran, který trvá na tom, že všechno musí být po jeho – a basta. Pak líný šéf, který se na všechno vykašle a nechá ostatní odvádět veškerou práci, zatímco sám sklízí uznání. A nakonec mikromanažer, který dělá všechno sám, protože předpokládá, že nikdo jiný není schopen dosáhnout jeho úrovně.

Na druhé straně jste pravděpodobně měli alespoň jednoho šéfa, který pro vás byl skutečnou inspirací. Možná se z něj stal váš mentor a pomohl vám najít naplňující kariérní cestu. Kdybyste museli zůstat v jedné práci po zbytek života, není pochyb o tom, pro jakého šéfa byste raději pracovali.

Skvělí lídři se tam, kde jsou, nedostali náhodou. Stálo je to spoustu tvrdé práce a na cestě se museli potýkat s desítkami, ne‑li stovkami různých lidí. Aby se odlišili, museli své vůdčí schopnosti prokazovat na každém kroku.

Jaké jsou ale ty vůdčí dovednosti, které pomáhají skvělým lídrům vyniknout? V tomto shrnutí se seznámíte s „jazyky vedení“ – způsoby, jak mluvit a jednat tak, abyste vystoupili z davu.

Dozvíte se mimo jiné:

• proč jsou skvělí lídři zároveň zranitelní i silní,
• kdo patří do vašeho kruhu vlivu,
• a proč nechcete být izolovaným lídrem.

Být dnes lídrem je náročné. Organizace jsou složité, naše pozornost je tříštěna do desítek směrů najednou a lidé, se kterými pracujeme, mohou být rozptýleni po celém světě. Problémy mohou vzniknout během okamžiku.

Když se to stane, je lákavé začít vinit zaměstnance nebo samotnou organizaci. „Všechno by bylo v pořádku, kdyby lidé dělali svou práci, kdyby se šéf konečně rozhodl, kdyby byla firma lépe strukturovaná…“ Jenže obviňováním ostatních děláme chybu. Existuje jen jedna věc, kterou můžeme skutečně svobodně měnit a zlepšovat: sami sebe.

Klíčová myšlenka zní: Jediný způsob, jak zlepšit své vůdčí dovednosti, je zaměřit se na sebe, ne na ostatní.

Všechno začíná tím, že nám na věcech záleží – že je bereme osobně. Pokud si věci osobně nebereme, můžeme se od práce odpojit, ztratit motivaci a dokonce začít dělat neetická rozhodnutí. Trik spočívá v tom, nebrat si práci tak osobně, abychom na sebe naložili víc, než uneseme, a vyhořeli. Jde o hledání rovnováhy. A tady je návod, jak na to.

V knize 7 návyků vysoce efektivních lidí představil Stephen Covey klíčové koncepty „kruhu obav“ a „kruhu vlivu“. Kruh obav zahrnuje všechny věci, které vás trápí, ale nemáte nad nimi kontrolu. Patří sem i vaši kolegové a jejich chování. Naproti tomu kruh vlivu zahrnuje vše, co můžete skutečně ovlivnit – věci, které můžete přímo zlepšit.

Abychom si věci brali osobně tím správným způsobem, musíme se soustředit právě na to, co spadá do našeho kruhu vlivu.

Představte si například, že pracujete v účetním oddělení. Jste skvělí s čísly a trávíte s nimi celý den. Ale máte potíže s prací s lidmi. Trápí vás, že vám chybí mezilidské dovednosti, a tak se vyhýbáte vystupování z komfortní zóny a držíte se raději čísel než lidí.

Kdybyste si věci brali osobněji, uvědomili byste si, že zlepšení vašich mezilidských dovedností je důležité a stojí za námahu. A hlavně byste si všimli, že právě to spadá do vašeho kruhu vlivu – je to něco, co můžete ovlivnit sami.

Můžete se například snažit více socializovat. Místo abyste na každou otázku odpovídali e‑mailem, vstaňte a zajděte za kolegou osobně. Nebo se přihlaste do projektů, které vyžadují týmovou spolupráci. Tím, že se zaměříte na tuto jedinou oblast, začnete postupně rozšiřovat svůj kruh vlivu.

Zamyslete se nad některými z nejlepších šéfů, které jste kdy měli. A teď si vybavte prvky vlastního stylu vedení, které podle vás fungují nejlépe. Všimli jste si nějakého vzorce? Všichni do určité míry napodobujeme chování lidí, které nejvíce obdivujeme.

Chcete‑li proto vzbuzovat podobnou úroveň respektu a obdivu u lidí kolem sebe, musíte začít tím, že se sami stanete změnou, kterou chcete vidět.

Jak na to? Nejprve musíte upřímně zhodnotit svůj současný styl vedení.

Klíčové sdělení této kapitoly je: Změna vašeho stylu vedení začíná poctivým zhodnocením vaší současné úrovně leadershipu.

Autor rozlišuje šest základních úrovní vedení:

1. Izolovaný lídr – úplně dole. Izolovaní lídři pracují jen s hrstkou lidí, mají sklon k manipulaci a zajímají se v podstatě jen sami o sebe.
2. Zainteresovaný lídr – úroveň 2. Tito lídři jsou o něco více zapojení, ale příliš respektu si nezískávají ani u nadřízených, ani u podřízených.
3. Zúčastněný lídr – úroveň 3. Jsou to týmoví hráči, kteří svou práci zvládají. Jejich výkon je ale spíše průměrný, často proto, že na sebe berou víc, než mohou zvládnout.
4. Integrovaný lídr – úroveň 4. Tito lídři jsou už vidět a lidé jsou jejich prací ohromeni. Pořád jsou však vnímáni spíše jako ti, kteří mají velký potenciál, než jako ti, kteří už skutečně uspěli.
5. Ovlivňující lídr – úroveň 5. Skvělí síťaři, aktivní uvnitř organizace i navenek. Jsou pracovití a mají pověst lidí, kteří věci dotahují do konce.
6. Inspirovaný lídr – úplný vrchol. Inovátoři, kteří si vybudovali pracovní vztahy s každým – od generálního ředitele až po lidi v terénu. Pokud chcete jednou skutečně vést, je to úroveň, o kterou byste měli usilovat.

Zjistit, na jaké úrovni se právě nacházíte, vyžaduje důkladné zamyšlení nad sebou samým a upřímnou reflexi vlastních silných i slabých stránek. Zaměříte‑li pak energii na oblasti, které potřebujete zlepšit, je možné posunout se z pouhého zainteresovaného lídra až k lídrovi inspirovanému.

Po tomto žebříčku se můžete posouvat tím, že zvládnete šest „jazyků vedení“. V následujících částech se na ně podíváme podrobněji.