Jak úspěšní lidé myslí

John C. Maxwell je americký autor, řečník a kouč, který se specializuje na oblast leadershipu a osobního rozvoje. Narodil se v roce 1947 v Garden City v americkém státě Michigan. Vystudoval teologii na Azusa Pacific University a získal doktorát z teologie na Fuller Theological Seminary.

Maxwell je autorem více než 100 knih, které se prodaly ve více než 26 milionech kopií po celém světě. Jeho nejznámější bestsellery, které byly přeloženy do 50 jazyků jsou:

• 5 úrovní leadershipu
• 21 nevyvratitelných zákonů leadershipu
• 15 neocenitelných zákonů osobního růstu
• Vítězství s lidmi
• Rozvíjejte své vůdčí schopnosti
• Leadershift
• Jak úspěšní lidé myslí

Maxwell je také zakladatelem John Maxwell Team, který poskytuje vzdělávání a koučink v oblasti leadershipu a osobního rozvoje. Je členem National Speakers Association a získal mnoho ocenění za svou práci v oblasti leadershipu.

Maxwell žije se svou manželkou Margaret v Gainesville na Floridě. Je aktivním členem své církve a věnuje se také charitativní práci.

Úvod

John C. Maxwell vás naučí, jak být kreativnější a kdy zpochybnit všeobecné myšlení. Naučíte se, jak zachytit celkový obraz a zároveň soustředit své myšlení. Zjistíte, jak využít svůj tvůrčí potenciál, rozvíjet společné nápady a vyvodit poučení z minulosti, abyste lépe pochopili budoucnost. S těmito jedenácti klíči k efektivnějšímu myšlení jasně uvidíte cestu k osobnímu úspěchu.

Nejúspěšnější lidé na světě mají jedno společné: nebojí se myslet jinak a razit si vlastní cestu.

Cesta to však může být osamělá. Koneckonců jsme od přírody společenský druh. Rádi zapadáme a cenou za společenské přijetí je naplňovat zaběhlé představy. Tím, že půjdete vlastní cestou a budete tyto představy zpochybňovat, pravděpodobně moc přátel nezískáte.

Ale jen si představte, jak bychom dopadli, kdyby si každý nechával své geniální nápady pro sebe. Tvrdit, jako to udělal Koperník, že Země není středem vesmíru, muselo jeho současníkům připadat jako šílenství. Ale měl pravdu a my jsme mu navždy zavázáni za to, že si stál za svým.

To jen dokazuje, jak důležité je tvůrčí myšlení a houževnatost, pokud jde o úspěch. Ale jak ukazuje John C. Maxwell, nemusíte být Einstein nebo Galileo, abyste měli skvělé nápady. Ve skutečnosti se kreativnímu myšlení může naučit každý – stačí znát správné techniky a mít trochu praxe.

Lidé, kteří jsou schopni vnímat širší kontext, se umí se vcítit do druhých

Generální ředitel společnosti General Electric Jack Welch pravidelně říká svým zaměstnancům, že vztahy s klienty jsou důležitější než jednotlivé prodeje. Proč? Protože ví, že pokud jde o dlouhodobý úspěch, je někdy nutné se na chvíli přestat zaměřovat na detaily a zvážit širší souvislosti.

Jak ale můžete začít myslet v širších souvislostech? Tím, že se budete neustále učit. Lidé s velkým rozhledem vždy hledají příležitosti k učení. Jsou neustále na cestách, navštěvují nová místa, poznávají nové lidi a zdokonalují se v nových dovednostech.

Autor svůj den začíná tím, že se podívá na svůj rozvrh a zeptá se sám sebe, jaké příležitosti k učení se mu pravděpodobně naskytnou. Jakmile si poznamená činnosti, které ho s největší pravděpodobností něco naučí, mentálně se na to připraví. To znamená, že si bude více všímat toho, co se kolem něj děje.

Takže když například jednou večeřel s trenérem Národní fotbalové ligy Davem Wannstedtem, byl dobře připraven. Využil čas k tomu, aby mu položil nejrůznější otázky o týmové práci, a z restaurace odcházel plný nových poznatků.

To můžete zkusit i vy: věnujte každé ráno pár minut svému rozvrhu a zeptejte se sami sebe, jaké příležitosti k učení se vám pravděpodobně naskytnou.

Snaha o uvažování v širších souvislostech je důležitá, protože vám umožní nahlédnout do toho, jak vidí svět ostatní lidé. Jinými slovy, stanete se empatičtějšími.

A to je dobré pro vaše vztahy: ať už jde o vaše klienty, manžela či manželku, děti nebo přátele, vcítit se do lidí kolem vás vám pomůže pochopit, co chtějí a potřebují. Vidění širších souvislostí vám pomůže myslet nad rámec vlastních zájmů a brát v úvahu také zájmy ostatních.

Uvažujte realisticky a ujistěte se, že děláte to, co dělat máte

Co je realita? Odpověď je docela jednoduchá – realita je rozdíl mezi vašimi přáními a tím, jaký svět ve skutečnosti je.

Pokud chcete uspět v reálném světě, musíte opustit své sny a začít uvažovat realisticky. To znamená stanovit si cíle a sestavit plán, který vám umožní jich dosáhnout.

Vezměte si podnikatele, který nemyslí realisticky: Je pozitivní a plný nadějí ohledně budoucnosti firmy. To je skvělý přístup, ale je tu problém – nemá strategii. A bez strategie jeho společnost pravděpodobně zkrachuje. Bude špatný leader.

Realistické myšlení naopak povede k výbornému vedení. To proto, že konfrontace s tím, jak se věci skutečně mají, vás nutí jasně definovat své cíle a formulovat plán, který vás k nim dovede. Realistické myšlení také pomáhá věci zjednodušit. Odstranění všech zbytečných detailů a mlhavých nadějí a snů vás učiní efektivnějšími.

Ale co když jste od přírody spíše optimista než realista? Pak byste měli začít tím, že se seznámíte s fakty. Řekněme, že jste vedoucím pracovníkem firmy, který přemýšlí o svém dalším postupu: zeptejte se sami sebe, co byste dělali, kdyby například lidé přestali kupovat vaše produkty.

Věnujte čas analýze těchto scénářů. Koneckonců, vaše realistické úvahy nebudou nic platné, pokud nebudete mít dostatek informací. Je důležité, abyste při práci na těchto podkladech nebrali v potaz žádné předsudky a názory z druhé ruky. Místo toho se sami seznamte s fakty.

Je pravděpodobné, že nejste jedinou osobou, která se s tímto konkrétním problémem potýká. Vaše úvahy musí mít pevný základ ve faktech, nemusí být originální. Když se podíváte, co v podobných situacích udělali jiní lidé, můžete se toho hodně naučit.

Jak říká autor, některé z jeho nejlepších nápadů za něj vymysleli jiní.

Osvojte si kreativní myšlení

Ať už pracujete v jakémkoli oboru, kreativita je poklad.

Einstein jednou řekl, že „představivost je důležitější než znalosti“. Měl pravdu. Vaše nápady jsou mnohem důležitější než vaše role ve firmě nebo pracovní pozice.

Einstein byl génius – kreativní myšlení pro něj bylo druhou přirozeností. To nemusí platit pro každého, ale existují techniky, které můžete použít k rozvoji své kreativity.

V první řadě je třeba si uvědomit, že kreativita neznamená jen mít spoustu originálních nápadů – můžete začít jednoduše tím, že budete zvažovat větší počet možností.

To je jeden z charakteristických znaků kreativních lidí: berou v úvahu co nejvíce možností, což povzbudí jejich představivost.

Pokud tedy máte skvělý nápad, zeptejte se sami sebe, jaké změny byste mohli provést, abyste ho ještě vylepšili. Představte si to celé jako rybářskou síť – čím více se rozprostře, tím více ryb pravděpodobně chytíte.

Důvod, proč je to tak důležité, je ten, že nejlepší myslitelé nehledají jedinou odpověď, ale hledají nejlepší odpověď z mnoha. Jakou má tento přístup další výhodu? Pomůže vám vytvořit záložní plán pro případ, že by vámi preferované řešení nevyšlo.

Díky kreativitě budete vy i vaše nápady atraktivnější.

Není divu. Kreativita přichází, když se váš mozek baví. Lidé obdivují inteligenci a přitahuje je zábava. Kreativita je neodolatelná kombinace.

Leonardo da Vinci je příkladem člověka, jehož brilantní mysl se skvěle bavila. Rozmanitost jeho nápadů a zájmů je skutečně dechberoucí: byl to malíř, architekt, hudebník, inženýr – byl samotnou definicí renesančního člověka.

To však neznamená, že musíte ve volném čase malovat Monu Lisu a navrhovat vrtulníky. Osvoboďte svou mysl a uplatňujte kreativitu ve svém vlastním oboru a lidé vás budou vyhledávat.

Nesobecké myšlení vám pomůže dosáhnout velkých věcí

Osvojení si nových způsobů myšlení zvyšuje vaše šance na úspěch, ale existuje také způsob myšlení, který může změnit celý váš život: nesobecké myšlení. Jeho osvojení by mohlo změnit vaši představu o úspěchu jako takovém.

Pomáhat druhým je totiž nesmírně obohacující. Jen málo věcí je tak naplňujících. Když strávíte den nesobeckou službou druhým, je téměř jisté, že se vám bude dobře spát.

Vezměte si příklad z Alfreda Nobela, který se to naučil na vlastní kůži. Když si jednoho dne četl noviny, byl šokován, když našel svůj vlastní nekrolog. Byl to samozřejmě omyl, ale i poučná zkušenost. Co se v něm tedy psalo? V novinách se psalo hlavně o tom, že vynálezcovo nejslavnější dítě – dynamit – má na svědomí mnoho mrtvých.

Nobel byl zděšen představou, že by lidé takto pohlíželi na jeho odkaz. Sužován pocitem viny se rozhodl přispět světu a zasazovat se o mír. Myšlenka Nobelovy ceny – ocenění udělovaného za pozoruhodné úspěchy v různých oborech – se zrodila v roce 1895. To jen dokazuje, že i když jste celý život sledovali sobecké cíle, vždycky můžete věci změnit!

Ale nejlepší na nesobeckém myšlení je, že vám umožňuje stát se součástí něčeho mnohem většího, než jste vy sami.

To ukázala v polovině 80. let minulého století farmaceutická korporace Merck and Company. Společnost se rozhodla, že chce dosáhnout něčeho většího než jen zisků. Poté, co úspěšně vyvinula lék proti říční slepotě (nemoci, kterou trpí miliony lidí v rozvojovém světě) rozhodla se tento lék poskytovat zdarma. Koneckonců ti, kteří ho potřebovali nejvíce, si ho mohli dovolit ze všech nejméně. Základním krédem společnosti bylo, že lidé jsou důležitější než zisk.

Z toho plyne poučení, že je vždy lepší být součástí něčeho fantastického než se snažit být fantastický sám o sobě.

Neberte většinový názor jako něco směrodatného

Je snadné nechat se strhnout davem a bezmyšlenkovitě přijímat představy jiných lidí o světě. To platí stejně tak pro vedoucí pracovníky firem, kteří se řídí tradicemi společnosti, jako pro novopečené rodiče, kteří se řídí babskými povídačkami, jež jim vyprávěli jejich rodiče.

Myslet sám za sebe může být riskantní. Pokud se příliš odchýlíte od stáda, pravděpodobně nebudete mít mnoho přátel. Když něco všichni považují za pravdu, tak to pravda být musí, ne?

Ale kdepak. Vzpomeňte si na víru, že Země je středem vesmíru. Skoro každý si myslel, že by člověk musel být blázen, kdyby tuto myšlenku zpochybňoval. Pak přišel v šestnáctém století astronom Koperník a matematicky dokázal, že se naše sluneční soustava otáčí kolem Slunce.

Konvenční moudrost je často také vyloženě smrtící. Než Joseph Lister v devatenáctém století zavedl antiseptické postupy, byli chirurgové přesvědčeni, že nemá smysl umývat lékařské nástroje.

Lidé se často spoléhají na většinové myšlení, ale historie ukazuje, že to není nejlepší způsob, jak určit, co je pravda.

Jak se ale zbavit zvyku spoléhat se na domněnky druhých? Dobrým začátkem je vypěstovat si zvyk přemýšlet o věcech sám spíše než se řídit názory druhých.

Jakmile začnete uvažovat spíše o tom, co je nejlepší, než o tom, co je všeobecně přijímáno, budete již na dobré cestě k úspěchu.

Vezměte si týdny bezprostředně následující po teroristických útocích z 11. září: všeobecně panoval názor, že není bezpečné navštěvovat New York.

Autor to viděl jinak. Lety do města byly levné, bezpečnostní opatření byla na nejvyšší úrovni a ceny hotelů a vstupenek do divadel kvůli nízké poptávce prudce klesly. Byla to vlastně báječná doba na dovolenou v New Yorku. Měsíc po tragédii tedy nasedl s rodinou do letadla a odletěl do New Yorku. Byl to nádherný zážitek, který by si jinak nikdy nemohli dovolit. A to jen proto, že se vyhnuli pasti většinového myšlení.

Spolupracujte s ostatními, kdykoli a kdekoli

Řekněme, že si potřebujete osvojit novou dovednost. Jak byste na to šli? Strávíte čas tím, že na to budete chtít přijít sami, nebo požádáte někoho, kdo už to umí, aby vás to naučil?

Pokud inklinujete spíše k první možnosti, možná je čas se znovu zamyslet. Ať už zkoušíte nový recept, zdokonalujete golfový švih nebo se učíte ovládat nový software, máte mnohem větší šanci, že věci zvládnete, když se budete učit od někoho zkušeného.

Spolupráce je matkou inovací – myšlení ve skupině je vždy lepší než samostatné uvažování jednotlivce. To může znít trochu neintuitivně. Koneckonců, geniální myslitelé jsou často zobrazováni jako zádumčiví sólisté. Ale tak to není, inovativní průlomy jsou jen málokdy výsledkem práce ve vzduchoprázdnu. Nejčastěji jsou výsledkem spolupráce lidí.

Einstein často říkal, že jeho úspěchy mají základ v práci jiných lidí. Nebo si vzpomeňte na práci geniálních dvojic, jako byli vědci Pierre a Marie Curieovi nebo hudebníci Paul McCartney a John Lennon. Když lidé spojí své jedinečné talenty a nápady, výsledky mohou být neuvěřitelné.

Než však začnete spolupracovat s ostatními, musíte si osvojit správné myšlení.

O čem to tedy celé je?

Inu, jak říká autor knihy „Jak se stát šéfem obchodní společnosti“ Jeffrey J. Fox, musíte být neustále ve střehu a hledat dobré nápady bez ohledu na to, jak pravděpodobné je, že se v danou chvíli objeví. To znamená zbavit se předsudků a skutečně naslouchat lidem. Příští skvělý nápad může přijít od taxikáře nebo vašich dětí. Jde o to, že se o něm nikdy nedozvíte, pokud nebudete vnímaví.

Stejně důležité je snažit se osvojit si mentalitu založenou na spolupráci, nikoli na soutěžení. Ke spolupráci dochází tehdy, když je vaším cílem dotáhnout a rozvinout nápady ostatních, a ne přijít s lepšími.

Až tedy budete příště na schůzce s kolegy, nechtějte se prosadit, ale pracujte na dosažení cílů týmu.