Jak úspěšně skončit s úspěchem

Co stoupá, musí také klesnout. Pokud založíte firmu, je velmi pravděpodobné, že ji jednou opustíte. Jenže odejít z ní není tak jednoduché, jako prostě projít dveřmi. Co můžete udělat pro to, aby byl váš odchod pro firmu přínosem a nestal se začátkem období chaosu? Prodáte svůj podíl, nebo podnik zlikvidujete? Předáte otěže firmy dítěti či partnerovi?

Tato kniha popisuje kroky, které úspěšní podnikatelé podnikají, když se rozhodnou firmu opustit – a to s cílem nejen pomoci samotnému podnikání, ale také zlepšit vlastní život. Po jejím přečtení budete vědět, proč byste o svém odchodu měli začít přemýšlet už teď, proč nikdy nejste tak zaneprázdnění, abyste si nemohli ujasnit strategii odchodu, a také zda má smysl prodávat svůj podíl zaměstnancům.

V podnikání platí: jakmile si začnete myslet, že jste nezničitelní, zastavte se. Každá firma jednou skončí a každý majitel se nakonec musí s odchodem vyrovnat. Když přijde čas odejít, musíte přemýšlet o své vlastní budoucnosti stejně pečlivě jako o budoucnosti celé organizace.

Položte si otázky typu: „Kým chci být?“ a „Co od života vlastně chci?“ Odpovědi vám pomohou rozhodnout, jaký má být váš další krok. Plánování vlastní budoucnosti je nezbytné.

Nebuďte jako majitel firmy, který nepočítal s možným finančním nedostatkem a byl pak donucen svou společnost narychlo prodat. Následný chaos vedl k rozpadu manželství i ke ztrátě blízkých kolegů. Kdyby majitel plánoval dopředu, mohl se tak nešťastnému konci vyhnout.

Dobře promyšlená strategie odchodu není důležitá jen pro vás, ale je zásadní i pro vaši firmu. Zkuste si představit, jak bude podnik fungovat po vašem odchodu. Pravděpodobně odhalíte slabá místa – procesy nebo oblasti řízení, které by bez vašeho vlivu trpěly. Jakmile tyto problémy odstraníte, skutečně zvýšíte tržní hodnotu své společnosti.

Pečlivě proto zvažte finanční situaci firmy i její dlouhodobé cíle. Postupně začnete svou společnost vnímat jako produkt sám o sobě.

Příkladem může být Ray Pagano, kterému se podařilo úspěšně odejít z firmy vyrábějící bezpečnostní kamery. Na odchod do důchodu se začal připravovat zhruba dva roky předem. Během této doby se zaměstnanci detailně prošel fungování firmy a stanovil konkrétní cíle pro jednotlivá oddělení, zároveň si plánoval i vlastní budoucnost. Když přišel čas podnik prodat, cítil se osvobozený. Mohl se věnovat své plachetnici a do bývalých kanceláří se vracel jen tehdy, když se mu zachtělo přijít na návštěvu.

Mnoho podnikatelů vnímá svou firmu jako prodloužení sebe sama. Někdy je ale tím nejlepším, co pro ni můžete udělat, to, že se od ní odpoutáte. Pokud chcete, aby vaše společnost přežila, musíte zajistit, aby dokázala fungovat i bez vás. Firma závislá na svém majiteli dlouhodobě neobstojí.

Mezi vaším odchodem a začátkem nové éry společnosti bez vás proto musí existovat přechodné období.

Majitel jednoho masokombinátu tuto změnu zvládl velmi dobře. Včas si uvědomil, že příliš mnoho věcí řídí sám a svým manažerům při rozhodování nedostatečně důvěřuje. Aby situaci zlepšil, předal jim více pravomocí i odpovědnosti. Díky tomuto úspěšnému přechodnému období firma dál prosperovala i po jeho odchodu.

Mnoho podnikatelů se podobnými otázkami vůbec nezabývá, protože jsou příliš zaměstnaní tím, co se zdá naléhavější než jejich budoucí odchod. Někteří majitelé se navíc mylně domnívají, že odejít bude jednoduché. Neuvědomují si, že odchod je samostatná fáze s dlouhodobými důsledky.

Váš odchod ovlivní vás, vaše zaměstnance, vaše blízké i odkaz společnosti, kterou jste pomáhali budovat. Majitel jedné personální agentury se o tom přesvědčil na vlastní kůži. Za jeho vedení firma dosahovala rekordních tržeb a tým rostl. Přestože se soustředil na expanzi, zcela zanedbal plánování vlastní strategie odchodu. Když byl kvůli zdravotním problémům nucen odejít do důchodu, neměl čas zorganizovat efektivní předání a přišel o možnost ovlivnit, jaký odkaz po sobě ve firmě zanechá. Takové unáhlené odchody bývají stresující a často dopadnou špatně i pro samotnou organizaci.