Jak nezemřít

Diety nejsou jen o tom, abyste v létě dobře vypadali v plavkách. Správné stravování může mít zásadní dopad na vaše zdraví a i když nesmrtelnost pravděpodobně není na jídelníčku, rozhodně můžete nevyhnutelné oddálit – nebo mu v řadě případů předejít. To, co máte na talíři, může udržet vaše zdraví v dobré kondici i ve vysokém věku.

Při množství protichůdných rad, které se na vás valí ze všech stran – od přátel až po sociální sítě – je těžké vědět, kde začít. Přitom existují jasná, snadno dodržitelná pravidla podložená vědeckými důkazy a zdravější stravování rozhodně nemusí být zmatené ani nudné.

V tomto shrnutí se dozvíte mimo jiné:

• jak zařazení jediného masitého jídla týdně ovlivnilo zdraví vegetariánů,
• proč jsou jablka zdravá, ale ostružiny až desetkrát „lepší“,
• a jak oregano dodává vaší rajčatové omáčce mnohem víc než jen skvělou chuť.

Dnes se mnoho lidí dožívá 100 let i více, ale delší život automaticky neznamená zdravější život. Podle studie zveřejněné v časopise American Journal of Medicine, která zahrnovala 42 000 pitev pacientů starších 100 let, velké procento z nich zemřelo na konkrétní onemocnění, nikoli prostě „na stáří“, přestože byli až do smrti hodnoceni jako relativně zdraví.

Jak je to možné? Hlavním viníkem je strava. Stačí se podívat na „Nutritional Update for Physicians“, publikovaný v Permanente Journal v roce 2013. Uvádí, že maso, mléčné výrobky, vejce a průmyslově zpracované potraviny, které dominují typické americké stravě, představují velmi problematickou volbu. Studie zjistila, že lidé, jejichž jídelníček byl na těchto skupinách potravin postavený, měli výrazně vyšší riziko srdečních chorob, diabetu a celé řady dalších chronických onemocnění. Nadměrná konzumace živočišných tuků a zpracovaného masa navíc vedla k vysokému cholesterolu a zvýšené pravděpodobnosti srdečních onemocnění.

Pokud tomu nevěříte, stačí porovnat americkou stravu s jídelníčkem jiné země. Po převzetí amerických stravovacích návyků mají japonští Američané ve 40 letech stejné riziko infarktu jako jejich krajané v Japonsku až v 60 letech.

Jídlo je tedy zásadní problém – a americká lékařská profese má zoufale málo znalostí z oblasti výživy. Situace je tak špatná, že pouze asi 25 procent lékařských fakult v USA nabízí alespoň jeden kurz výživy, což je za pouhých 30 let pokles o 37 procent. Není to náhoda. V roce 2001 byl v Kalifornii předložen návrh zákona, který by vyžadoval, aby lékaři během čtyř let absolvovali 12 hodin vzdělávání ve výživě, ale Kalifornská lékařská asociace se proti němu postavila.

Kalifornská lékařská rada přitom požaduje, aby všichni lékaři absolvovali 12 hodin školení v léčbě bolesti a péči na konci života, ale o využití výživy k prevenci nemocí projevuje mnohem menší zájem. Místo toho se lékaři učí především předepisovat léky. Výsledkem je, že americký trh se podílí zhruba jednou třetinou na více než bilionu dolarů, které se ročně na světě utratí za léky na předpis, a přibližně 70 procent Američanů pravidelně užívá nějaký lék na předpis.

V roce 2014 zveřejnil American Journal of Clinical Nutrition studii, která zjistila, že vegetariáni, kteří po dvanácti letech začali jíst maso jeden den v týdnu, ztratili v průměru 3,6 roku očekávané délky života. Znamená to tedy, že vegetariáni jsou zdravější?

Odpověď zní: kultury, jejichž strava je převážně rostlinná, skutečně trpí výrazně méně nemocemi než moderní západní společnost. Stačí se podívat na projekt China–Cornell–Oxford z 80. let, který zkoumal stravovací návyky venkovských Číňanů. Zjistil inverzní korelaci mezi konzumací rostlinné stravy a výskytem srdečních onemocnění. V provincii Kuej-čou, kde patřila spotřeba živočišných potravin k nejnižším v zemi, nebyla ani jedna smrt muže mladšího 65 let připsána koronární chorobě.

Rostlinná strava navíc může onemocnění nejen zpomalit, ale dokonce zvrátit. Tělo má obrovskou schopnost regenerace, pokud má vhodné podmínky. Například přibližně 15 let po skončení kouření může mít bývalý kuřák plíce stejně zdravé, jako by nikdy nekouřil.

Průkopníci medicíny životního stylu Nathan Pritikin a Dean Ornish zařadili pacienty s pokročilým srdečním onemocněním na rostlinnou stravu podobnou té, kterou tradičně konzumují některé populace v Asii a Africe, v naději, že alespoň zpomalí postup choroby. Nestalo se však jen to – onemocnění se začalo obracet. Pacienti zaznamenali výrazné zlepšení svého stavu a jejich těla začala rozpouštět plak usazený v tepnách.

Přesto většina lékařů stále raději předepisuje léky, než aby se pokoušela měnit pacientům jídelníček – a užívání léků přitom nese vlastní rizika. Lipitor, statin určený ke snižování cholesterolu, je nejprodávanějším lékem na předpis všech dob. Mezi jeho možné nežádoucí účinky patří poškození jater a svalů i zvýšené riziko vzniku diabetu. Navzdory těmto rizikům někteří američtí zdravotní činitelé dokonce zvažovali, zda by se neměl přidávat do veřejné pitné vody podobně jako fluorid.

Mezitím se ukazuje, že rostlinná strava může být stejně účinná – a přitom bez těchto rizik.