Hrozba

„Věrnost, odvaha, integrita.“ To je motto Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) ve Spojených státech a tato slova jsou pro něj dnes stejně důležitá jako v době jeho vzniku v roce 1908. Hrozby, kterým Amerika čelí, se od té doby proměnily – a spolu s nimi i samotný úřad.

Ve dvacátých letech minulého století představovalo hlavní hrozbu násilí mafiánských gangů, v sedmdesátých letech stála FBI v čele „války proti drogám“. Po 11. září 2001 však země i FBI vstoupily do nové éry – éry „války proti terorismu“. Jak zdůrazňuje bývalý zástupce ředitele Andrew McCabe, FBI už není tou samou organizací, jakou byla 10. září 2001.

Válka proti terorismu si vyžádala nové taktiky a přístupy, staré metody a struktury bylo nutné zásadně proměnit. Úřad proto prošel rozsáhlou reorganizací a přestavbou. A zatímco hrozba terorismu přetrvává, od roku 2017 se objevila pro americkou veřejnost nová, bezprecedentní hrozba: prezident Donald Trump. Jeho snahy ovlivňovat FBI a naklánět misky spravedlnosti ve svůj prospěch představují novou a dosud nevídanou výzvu pro americkou demokracii.

V tomto shrnutí se dozvíte, proč jsou vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu v mnohém podobná, jakým způsobem jsou vyslýcháni teroristé a jak prezident Trump podkopává klíčová vyšetřování FBI.

Ačkoli od 11. září 2001 uplynula téměř dvě desetiletí, většina lidí si tento den stále jasně pamatuje. Když se newyorská Dvojčata po nárazu unesených letadel zřítila, bylo každému, kdo to sledoval, okamžitě jasné, že jde o událost historického významu. Jen málokdo si však dokázal představit, jak radikálně změní americkou společnost i svět jako celek.

Jednou z institucí, která se změnila nevratně a téměř přes noc, byla FBI – Federální úřad pro vyšetřování. FBI se sice teroristickými hrozbami zabývala vždy. Protiteroristická divize a její kriminální a kontrašpionážní protějšky patřily dlouhodobě mezi tři hlavní pilíře činnosti úřadu. Přesto se FBI převážně soustředila na závažnou kriminalitu, jako je organizovaný zločin a obchod s drogami.

To zůstává důležitou součástí její práce, 11. září však zcela změnilo pravidla hry. Hlavním posláním se stala ochrana amerických občanů prostřednictvím předcházení teroristickým útokům. Ze dne na den se protiteroristické operace staly absolutní prioritou a rozpočet i personální kapacity této divize začaly rychle růst.

To mimo jiné znamenalo výrazné navýšení počtu jednotek v rámci Protiteroristické divize. Před 11. zářím v ní existovaly pouze dvě jednotky – jedna zaměřená na Usámu bin Ládina a druhá na radikální fundamentalisty obecně. Po útocích vznikly desítky nových protiteroristických týmů, včetně těch, které se specializovaly na financování terorismu či na zbraně hromadného ničení.

Změny však neznamenaly jen přeskupení zdrojů a organizační restrukturalizaci. 11. září zásadně proměnilo i vnitřní kulturu FBI. Před útoky byl úřad rozdělený jak na úrovni jednotlivých oddělení, tak v osobních vztazích. Mezi kriminální a protiteroristickou divizí panovala silná rivalita – každá byla přesvědčena, že právě ona dělá „tu skutečnou práci“.

FBI zaměstnává přes 30 000 lidí a vyžaduje široké spektrum dovedností – od fyzicky zdatných agentů, kteří vynikají v boji zblízka, až po špičkové odborníky na informační technologie a kybernetickou bezpečnost. Lidé s tak rozdílnými specializacemi si často jen těžko hledali společnou řeč.

I to se po 11. září změnilo. Den po útocích jako by zaprášenými chodbami washingtonského sídla FBI prošel čerstvý vítr. Objevila se nová atmosféra soudržnosti – všichni byli především příslušníky FBI a všichni táhli za jeden provaz. Útoky se staly zlomovým okamžikem: úřad už nikdy nebude stejný – a stejně tak ani jeho metody.

FBI stojí před obrovským úkolem: udržovat v zemi pořádek, chránit Ústavu USA a zajišťovat bezpečnost více než 350 milionů obyvatel. Hrozby této bezpečnosti mohou přicházet od jednotlivců – takzvaných „osamělých vlků“ –, ale některé z nejnebezpečnějších vznikají tehdy, když se lidé spojí do zločineckých rodin či teroristických buněk.

Naštěstí má FBI k dispozici řadu sofistikovaných metod, jak tyto struktury odhalovat a rozkládat. Jednou z nich je vyšetřovací přístup známý jako podniková teorie.

Podniková teorie byla rozvinuta po přijetí Zákona o kontrole organizovaného zločinu v roce 1970. Do té doby bylo velmi obtížné s organizovaným zločinem bojovat, protože trestní řízení se mohla zaměřit pouze na jednotlivce a konkrétní skutky, které jim byly kladeny za vinu. Zmíněný zákon však agentům umožnil vyšetřovat celé zločinecké organizace v rámci jednoho řízení a stíhat člena gangu za všechny trestné činy, které podnik jako celek spáchal.

Vymyslet, jak strukturovat vyšetřování rozsáhlé zločinecké sítě, je nesmírně náročné – už jen samotný rozsah těchto struktur může být ohromující. Právě zde přichází ke slovu podniková teorie.

Prvním krokem je právně nevyvratitelně prokázat, že zločinecký podnik skutečně existuje. K tomu agenti shromažďují důkazy, které jednotlivé osoby propojují a vytvářejí mezi nimi síť vazeb. Představme si, že FBI prohledává dům mafiána jménem Vito. Před zavedením podnikové teorie by se agenti soustředili výhradně na hledání důkazů, že se Vito dopustil konkrétního trestného činu. S nástupem tohoto přístupu je stejně důležité najít například fotografie, na nichž je Vito zachycen s dalšími podezřelými členy mafie.

Druhým krokem je prokázat, že konkrétní mafián se podílel na dvou či více trestných činech, které lze podniku přičíst. To je notoricky obtížné, a právě proto vedla podniková teorie k rozvoji nových způsobů získávání důkazů i k vylepšení těch stávajících.

Příkladem jsou svědecké výpovědi, které vždy patřily k nejmocnějším důkazním prostředkům. Mohou pocházet od bývalých zločinců, kteří začnou spolupracovat s policií a vypovídají o činnosti svého podniku – těmto osobám se říká spolupracující svědci.

Dalším typem důkazů, který FBI cíleně rozvíjela v boji proti organizovanému zločinu, je infiltrace tajného agenta do zločinecké skupiny. Takovým agentům se říká tajní spolupracovníci či tajní zaměstnanci a patří k nejlépe připraveným lidem v FBI. Musí být – jejich úkolem je získat důvěru zločinecké organizace tím, že ji přesvědčí, že sami jsou profesionálními zločinci. Pokud se jim to podaří, bývají důkazy, které dokážou shromáždit, pro podnik doslova devastující.