Hodina mezi psem a vlkem

Kromě spousty informací o akciových trzích a řady chytrých obchodních tipů – co se vlastně můžete naučit od bývalého obchodníka z Wall Street? Možná vás překvapí, že analýza chování burzovních obchodníků vám může pomoci pochopit, jak vaše hormony ovlivňují každodenní život a jak zlepšit způsob, jakým zvládáte stres.

Kniha „Hodina mezi psem a vlkem“, kterou napsal obchodník, jenž se stal neurovědcem, si klade za cíl vysvětlit tržní bubliny a krachy z pohledu centrální role, kterou v nich hraje naše fyziologie a biochemické procesy.

Tyto úryvky shrnují klíčové lekce z knihy, které – jak brzy uvidíte – nejsou důležité jen pro dosažení zisku na akciovém trhu, ale pro všechny oblasti vašeho života. V tomto shrnutí se dozvíte, že intuice je stejně tak produktem těla jako mozku; že se pro vědomé rozhodnutí jednat často rozhodneme až poté, co naše tělo už akci zahájilo; proč se muži a ženy výrazně liší ve svých reakcích na stres; a proč by najímání většího počtu žen a starších mužů na obchodní parket pravděpodobně snížilo riziko vzniku tržních bublin a následných krachů.

Když přemýšlíte o propojení mezi svým mozkem a tělem, jak si ho představujete? Vidíte mozek jako něco odděleného od zbytku těla – jakési řídicí centrum v hlavě, které tělo ovládá a způsobuje každý jeho pohyb? Pokud ano, čeká vás překvapení: myšlení zahrnuje celé tělo, nejen mozek.

Naše myšlenky a činy jsou například ovlivňovány hormony, které vznikají v různých částech těla. Vezměme si ghrelin – hormon, který vylučují buňky vystýlající žaludek, kdykoli je prázdný. Uvolnění ghrelinu způsobí, že mozek zaregistruje hlad, a vás to popožene k lednici pro něco k jídlu.

Nejste však ghrelinovým otrokem. Pokud máte silný důvod nejíst – například kvůli náboženskému půstu, hladovce nebo dietě – můžete jeho signály do určité míry ignorovat. Jenže časem začne hormon působit jako lobbistická skupina: jeho signály sílí a je stále těžší je přehlížet.

Jak tento příklad ukazuje, určité části těla ovlivňují procesy ve vašem mozku – v tomto případě vnímání hladu. Ještě zřetelněji to vidíme na tom, jak střeva komunikují s mozkem.

Kdykoli jsme ve stresu, mozek informuje střeva, že tělo čelí bezprostřední hrozbě a musí se připravit. Jakmile se tento stav „naučí“, střeva zastaví trávení, aby ušetřila energii na boj nebo útěk. Stres tedy zpracovává jak tělo, tak mozek.

Platí to i naopak: příliš citlivá střeva mohou ovlivňovat naše myšlení. Pacienti s Crohnovou chorobou, což je typ zánětlivého onemocnění střev, jsou například citlivější na emocionální podněty. Když jsou vystaveni emotivním obrazům – třeba rozrušenému dítěti – je u nich pravděpodobnější, že se emocionálně rozruší, než u zdravých lidí.

Testosteron je považován za jeden z nejsilnějších hormonů v těle, protože zásadně ovlivňuje naše chování. Když čelíme výzvě, například sportovnímu turnaji, tělo uvolňuje testosteron, který nám umožňuje soutěžit déle a intenzivněji. Zrychluje metabolismus a buněčný růst, zvyšuje fyzickou sílu, zlepšuje náladu a podporuje kognitivní výkon.

Vysoké hladiny testosteronu nás však zároveň činí náchylnějšími k riskování. V konkurenčním prostředí – jako je obchodní parket akciové burzy – může být tento sklon k risku destruktivní.

Autor ve svém výzkumu vlivu hladin testosteronu na schopnosti obchodníků a jejich ochotu riskovat zjistil, že vysoké hladiny testosteronu nezvyšují dovednosti – ty lze zlepšit pouze zkušeností –, ale zvyšují množství rizik, která obchodníci podstupují, ve srovnání s jedinci s nižší hladinou tohoto hormonu.

Riskování může často přinášet úspěch, ale právě tento úspěch vede tělo k uvolnění ještě většího množství testosteronu. Tento zpětnovazební mechanismus je známý jako efekt vítěze a může vést k extrémně nezodpovědnému chování.

Efekt vítěze byl pozorován i u zvířat. Po souboji zažije vítězný samec nárůst testosteronu, což zvyšuje jeho hladinu před dalším bojem, zatímco hladina testosteronu poraženého klesá a ten se v budoucnu bojům spíše vyhýbá. Vysoké hladiny testosteronu vítěze ho po čase promění. Francouzi pro tento okamžik proměny mají výraz „hodina mezi psem a vlkem“ – dobu, kdy je světlo tak slabé, že nevíme, zda jsme v bezpečí, nebo v ohrožení.

Takto „proměněný“ vítěz se stává přehnaně sebevědomým a pouští se do nezodpovědného chování. U zvířat mohou vysoké hladiny testosteronu vést k mnoha vítězstvím v soubojích, ale protože jsou pak ochotnější podstupovat extrémně nebezpečná rizika, často také umírají mladší.