Hledání dokonalosti

• Dozvíte se, jak se zdokonalit v podnikání a stát se úspěšným.
• Objevíte tajemství nejúspěšnějších společností a jak si je aplikovat.
• Naučíte se přemýšlet mimo zaběhnuté stereotypy a hledat nové cesty k úspěchu.
• Získáte nástroje k identifikaci problémů a jejich efektivnímu řešení.
• Budete inspirováni k dosažení nejvyšších standardů a k dosažení dokonalosti ve svém podnikání.

Cesta ke svatému grálu podnikového managementu se ukázala jako nezdolatelná. Přestože mnoho věrných Lancelotů a manažerských poradců bojovalo s draky střežícími tajemství managementu, jen málo z nich přežilo.

Tedy alespoň do roku 1982, kdy se Tom Peters a Robert H. Waterman Jr. rozhodli vytasit Galahadův meč a zamířit přímo ke zdroji. Ne, ne k nějakému hradu, ale k lidem, kteří skutečně řídili nejúspěšnější společnosti v americké historii. A pokud autoři nenašli svatý grál podnikového managementu, pak možná nemá být nalezen, rozhodně ale cestou zbořili několik mýtů. 

Kniha Hledání dokonalosti je výsledkem jejich pátrání – okamžitě se stala klasikou, která ukazuje, jak velké společnosti budovaly své úspěchy a čelily výzvám.

Každý vedoucí pracovník chce znát nejlepší způsob řízení své společnosti. Proč ale existuje tolik různých přístupů a myšlenkových směrů?

Inu, teorie řízení je již dlouho předmětem všeobecného zájmu a neshod mezi akademiky. Ve 30. letech 20. století Chester Barnard z Harvardu odmítl dlouho zastávané představy o byrokratickém řízení, které již dříve předložili myslitelé jako Max Weber. Barnardova práce odstartovala debatu o tom, zda je management neosobní, objektivní a exaktní vědou, nebo spíše uměním spoléhajícím na charismatické vedení.

V sedmdesátých letech, kdy autoři zahájili svůj výzkum, byla klíčovou oblastí zájmu teoretiků managementu mezinárodní konkurence – zejména v zemích, jako je Japonsko, kde podniky rostly mnohem rychleji.

Pozorovatelé si všimli, že nedostatek obchodních škol v Japonsku vedl k odlišné kultuře řízení než ve Spojených státech. Toto pozorování vedlo k otázkám, zda Američané se všemi svými kurzy managementu nepřijali příliš teoretický přístup.

Autoři se rozhodli najít uprostřed spekulací konkrétní odpovědi. Sestavili proto seznam 15 nejlepších amerických společností – vybraný ze 43 kandidátů – a šest měsíců vedli rozhovory a prováděli výzkum, aby zjistili, co mají všechny společné. Jejich výsledky byly zpopularizovány v prvním vydání knihy v roce 1982.

Patnáctka společností byla vybrána podle dvou kritérií:

1. Pověsti společnosti mezi podnikateli, poradci a akademiky z oboru.
2. Základních ukazatelů růstu a dlouhodobé tvorby bohatství (jako je průměrná návratnost kapitálu nebo průměrná návratnost tržeb) za období 20 let.

Společnosti byly považovány za vynikající, pokud se po celé období udržely v horní polovině původního žebříčku 43 společností podle těchto ukazatelů. Podle těchto kritérií tedy v roce 1982 patřilo mezi 15 nejlepších amerických společností: Bechtel, Boeing, Caterpillar Inc., Dana, Delta Airlines, Digital Equipment, Emerson Electric, Fluor, Hewlett-Packard, IBM, Johnson & Johnson, McDonald's, Procter & Gamble a 3M.

Jaké vlastnosti však mají všechny tyto společnosti společné? Čtěte dále a dozvíte se to.