Dva profesoři na Harvardu odhalili jeden důvod, proč naše mozky rády otálí

Někdy kolem roku 2006 začali dva harvardští profesoři studovat, proč odkládáme své úkoly.

Proč se vyhýbáme věcem, o kterých víme, že bychom je měli dělat, i když jsou pro nás zjevně dobré?

Aby dva profesoři – Todd Rogers a Max Bazerman – odpověděli na tuto otázku, provedli studii, kde byli účastníci tázáni, zda by souhlasili se zapsáním do plánu spoření, který by automaticky převáděl dvě procenta jejich výplaty na spořicí účet.

Téměř každý účastník souhlasil s tím, že úspora peněz je dobrý nápad, ale jejich chování říkalo opak. Jedna verze otázky požádala účastníky, aby se zaregistrovali do plánu spoření co nejdříve.

V tomto scénáři pouze 30 % lidí uvedlo, že by souhlasilo se zapsáním do tohoto plánu.

V další verzi otázky byli účastníci požádáni, aby se zapsali do plánu spoření ve vzdálené budoucnosti (například ode dneška za rok). V tomto scénáři uvedlo 77 % dotazovaných, že souhlasí se zapsáním do plánu.

Proč časová osa tak změnila jejich odpovědi?

Jak se ukázalo, tento malý experiment nám může hodně říci o tom, proč odkládáme činy, o kterých víme, že bychom je měli vykonat.

Máme tendenci se příliš starat o naše současné já a málo o to budoucí já.

Rádi si užíváme okamžitých výhod v přítomnosti, zejména pokud se důsledky našich rozhodnutí projeví až v daleké budoucnosti.

Například, výhoda konzumace koblihy je okamžitá (cukr) a dopady vynechání tréninku se neobjeví hned, když nebudete trénink zanedbávat měsíce.

Výhoda utrácení peněz je okamžitá (nový iPhone) a následky toho, že jste zapomněli spořit na důchod, se projeví až po letech.

Výhoda nerušeného využívání fosilních paliv je okamžitá (více energie, více tepla, více elektřiny) a škodlivé změny v klimatu se projeví až po desetiletích.

Když však o těchto problémech uvažujeme s ohledem ke vzdálené budoucnosti, naše rozhodnutí se obvykle změní. Za jeden rok byste raději měli nadváhu a jedli koblihy, nebo zdravě a důsledně cvičili?

Z dlouhodobého hlediska je volba snadná, ale když přijde čas rozhodnout se teď, v tomto okamžiku, podceňujeme dlouhodobé ztráty a přeceňujeme okamžité výhody neproduktivního chování.

Behaviorální ekonomové nazývají tento koncept „časová nekonzistence“, protože když přemýšlíme o budoucnosti, chceme učinit rozhodnutí, která povedou k dlouhodobým výhodám („Ano, ušetřím víc.“), ale když přemýšlíme o dnešku, chceme učinit rozhodnutí, která povedou ke krátkodobým výhodám („Utratím to hned teď.“).

Rád tomu říkám problém „současnost vs. budoucnost".

• Budoucnost: Víte, že byste měli dělat věci, které vedou k nejvyššímu užitku v dlouhodobém horizontu.

• Současnost: Máme tendenci přeceňovat věci, které vedou k okamžitému prospěchu právě teď.

Dobře, takže víme, proč odkládáme své činy. Co s tím však můžeme dělat?

Chcete-li porazit prokrastinaci a dělat lepší dlouhodobá rozhodnutí, musíte najít způsob, jak má vaše současné já jednat v nejlepším zájmu vašeho budoucího já.

Máte tři primární možnosti:

1. Zpříjemněte si dlouhodobé chování.

2. Zvyšte okamžité náklady na prokrastinaci.

3. Odstraňte z vašeho prostředí spouštěče otálení.

Rozebereme každou z nich:

1. Odměny za dlouhodobé chování budou okamžité.

Důvodem, proč odkládáme, je to, že naše mysl chce okamžitý prospěch. Pokud najdete způsob, jak výhody dobré dlouhodobé volby učinit okamžitějšími, pak bude snazší se prokrastinaci vyhnout. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je jednoduše si představit výhody, které bude mít vaše budoucí já. Představte si, jaký bude váš život, pokud ztratíte 1000 korun. Přemýšlejte o tom, proč je pro vaši budoucnost důležité ušetřit peníze hned teď. Přeneste budoucí odměnu do současného okamžiku ve své mysli.

2. Zvyšte okamžitost nákladů na prokrastinaci.

Existuje mnoho způsobů, jak se donutit platit pokuty za prokrastinaci raději dříve než později. Například pokud cvičíte sami, odložení tréninku na příští týden nebude mít na váš život vůbec žádný dopad. Vaše zdraví se nezhorší okamžitě, protože jste vynechali jedno cvičení. Dopady za odkládání cvičení se bolestivě projevují až po týdnech a měsících lenivého chování.

Pokud se však předem zavážete, že si příští pondělí v sedm hodin ráno zacvičíte s kamarádem, pak se cena za vynechání tréninku projeví bezprostředněji. Vynecháte-li toto jediné cvičení, budete vypadat jako blbec.

Tady je několik dalších způsobů, jak prokrastinaci prodražit:

a) Stanovte veřejný termín pro své povinnosti. („Každé pondělí zveřejním nový článek.“)

b) Vsaďte toho na své chování hodně. („Za každé zmeškané cvičení zaplatím příteli 100 korun.“)

c) Dělejte fyzické úkony jako trest za své chování. („Za každou misku, kterou nechám neumytou ve dřezu, musím udělat 25 kliků.“)

3. Odstraňte z Vašeho prostředí spouštěče prokrastinace.

Nejúčinnějším způsobem, jak změnit své chování, je změnit prostředí. Na to, abyste zjistili, proč je to pravda, není třeba mnoho dohadů. Za normální situace se můžete rozhodnout, že si dáte raději sušenku než zeleninu.

Co kdyby tam ta sušenka na začátku vůbec nebyla? Je mnohem snazší učinit správnou volbu, pokud jste obklopeni lepšími možnostmi. Odstraňte z prostředí rušivé prvky a vytvořte prostor s vhodnější strukturou pro volbu.

Chcete se posunout o krok dále? Do svého prostředí můžete přidat spouštěče, které vyzývají k správnému chování.