Dolar a sex

Představte si, že se jednoho rána váš partner otočí a řekne: „Jsem s tebou proto, že nejsem dost atraktivní na to, abych byl s lidmi, se kterými bych raději byl; jsi prostě nejlepší partner, kterého teď můžu mít.“ Pokud by vás takové prohlášení nenechalo beze slov, nejspíš by vás přinejmenším naštvalo. Taková analýza působí neuvěřitelně chladně a neromanticky – jako výrok vhodný spíš do laboratoře než do ložnice.

Většina z nás chce věřit, že zákony lásky se vymykají tvrdé logice nabídky a poptávky. Jak ale uvidíte v této knize, mnoho našich „romantických“ voleb se ve skutečnosti od našich nákupních rozhodnutí tolik neliší. Když na chvíli potlačíte protesty srdce, možná vás překvapí, jak silně ekonomické faktory ovlivňují naše rozhodování o lásce a životním partnerství.

V tomto shrnutí se dozvíte, co je špatně s mnoha online seznamkami, jak může příjmová nerovnost přispívat k rozvodům a proč je na vysokých školách s menším počtem mužských studentů méně paniců.

Kdybyste porovnali své názory na sexualitu s postoji svých prarodičů, velmi pravděpodobně byste zjistili, že jste mnohem méně konzervativní. V průběhu času se většina společností stala promiskuitnější – a už to nutně neznamená úpadek morálky.

Dnešní vzdělané a ekonomicky nezávislé ženy jsou promiskuitnější než ženy předchozích generací a má to zajímavé ekonomické vysvětlení: dnešní ženy si promiskuitu mohou dovolit. Především mají prostředky na pořízení vlastní antikoncepce, která je chrání před pohlavně přenosnými nemocemi a nechtěným či nevhodným těhotenstvím. A co víc, jsou dostatečně sebevědomé na to, aby trvaly na správném používání antikoncepce.

Vrátíme‑li se jen o jednu či dvě generace zpět, ženy zdaleka tak svobodné nebyly. Svobodné ženy, které udržovaly sexuální vztahy s více než jedním mužem, byly v podstatě vyvrhelky. Veřejně se jim vysmívali a jejich pověst byla trvale pošramocena.

Dnes jsou však předmanželské i mimomanželské vztahy společensky mnohem přijatelnější. Totéž platí pro těhotenství, která z těchto vztahů vzejdou. Protože průměrná vzdělaná žena dnes vydělává výrazně víc než před jednou generací, je schopna v případě potřeby vychovávat dítě sama. A pokud se rozhodne těhotenství ukončit, je to rovněž sociálně přijatelná a navíc finančně dostupná možnost.

Díky těmto změnám jsou dnešní ženy mnohem lépe připraveny čelit obtížím, které často provázejí neplánované těhotenství.

Mohlo by se zdát, že zavedení bezpečné a spolehlivé antikoncepce, například hormonální pilulky, by mělo vést k poklesu počtu těhotenství. Ve skutečnosti však podíl dětí narozených mimo manželství v průběhu let vzrostl.

To může znít paradoxně, ale je třeba si uvědomit, že s vylepšením antikoncepce dramaticky klesla potenciální finanční i sociální rizika spojená s předmanželským sexem. Výsledkem je aktivnější sexuální život.

Vraťme se do roku 1925. Svobodná žena tehdy měla zhruba 85% šanci otěhotnět, pokud měla s mužem nechráněný pohlavní styk. Šlo o mnohem větší problém než dnes. Předmanželské těhotenství znamenalo poškození pověsti, výrazně ztížené hledání zaměstnání i manžela a často i zásadní finanční dopady.

Zkusme na tuto situaci aplikovat základní ekonomii. Předpokládejme, že její celoživotní příjem v roce 1925 by činil 45 000 dolarů. Oněch 85 % pravděpodobnosti těhotenství vynásobíme 45 000 dolary a získáme odhad potenciálních nákladů na předmanželský sex v roce 1925: 0,85 × 45 000 = 38 250 dolarů.

Posuňme tento scénář o krok dál. Kdyby byly v roce 1925 běžně dostupné kondomy, snížila by se pravděpodobnost těhotenství na 45 %. Výše ohroženého celoživotního příjmu by se nezměnila, ale potenciální náklady na předmanželský sex by klesly na 20 250 dolarů. Jak se rizika snižují, je přirozené, že se více lidí rozhodne, že předmanželský sex „stojí za to“.

Připočteme‑li k tomu uvolněnější kulturní postoje k promiskuitě, jsou lidé ještě ochotnější vstupovat do sexuálních vztahů před svatbou. Takové změny postojů však probíhají postupně. Lidé v liberálnějších oblastech začnou mít předmanželský sex bez výrazného společenského odsouzení, čehož si všimnou i ti v konzervativnějších regionech. Nakonec i v konzervativním prostředí slábne strach z toho, „co řeknou ostatní“. V dlouhodobém horizontu tak převládne liberálnější přístup.

Ani nejlepší antikoncepce však není stoprocentně účinná. Ve skutečnosti 45 % všech sexuálně aktivních žen nakonec někdy otěhotní – i to je důvod, proč je dnes těhotenství více než před rozšířením antikoncepce.