Dar strachu

Měli jste někdy špatný pocit, když jste šli v noci domů? Nebo vás znepokojil cizinec v metru? Možná jste přestali chodit s někým, kdo odmítal přijmout vaše „ne“. Podstatné je, že jsme se všichni ocitli v situacích, které se nezdály úplně bezpečné – a existuje jen jedna věc, která nás chrání před skutečným ublížením: instinkt, který nazýváme strach.

Většina násilných činů nepřichází zcela nečekaně. Signály bývají obvykle zřejmé a naše intuice nám pomáhá uniknout tím, že v nás vyvolá nepříjemný pocit v těle. Abychom však skutečně využili dar strachu, musíme se naučit tyto signály přesněji rozpoznávat a plně využívat svou intuici.

Podívejme se tedy na tyto signály blíž a zjistěme, jak můžeme posílit své přirozené instinkty. V tomto shrnutí se dozvíte, že lidé nabízející pomoc mohou používat predátorské techniky; proč oběti domácího násilí ve vztahu zůstávají; a jak vám pouhé rozpoznání vystrčené brady může pomoci uniknout násilí.

Probudili jste se někdy ze snu s pocitem, že jste právě měli předtuchu? Takové pocity není radno ignorovat – sny jsou důležitou součástí lidské intuice. Mohou vám dokonce poskytnout intuitivní varování před blížícím se nebezpečím.

Policista Michael Cantrell to během služby opakovaně pozoroval a bere to velmi vážně. Jednoho dne mu jeho parťák z hlídky, David Patrick, řekl, že měl sen, ve kterém byl zastřelen. Cantrell Patrickovi doporučil, aby ten sen nepodceňoval a bral ho jako varování před možným budoucím nebezpečím.

Byla to rada, kterou si Patrick měl vzít k srdci; často totiž svou intuici ignoroval, což ho už dříve dostalo do nebezpečných situací. Například jednou společně zastavili auto se třemi muži uvnitř. Zatímco Cantrell vnímal situaci jako nebezpečnou, Patrick si ničeho zvláštního nevšiml.

Cantrell zaznamenal, že dva muži na zadním sedadle se vyhýbali očnímu kontaktu a upírali pohled přímo před sebe. Ještě dřív, než to stačil racionálně zhodnotit, intuitivně chápal, že jde o varovný signál. Když pak požádal řidiče, aby vystoupil, všiml si na podlaze auta zbraně – dříve, než se k ní kdokoli z mužů mohl dostat. Patrick mezitím zůstal vůči těmto signálům netečný, klidně stál vedle auta a kouřil dýmku.

Patrickovo chování ukazuje, jak ignorování intuice – a tedy i varovných signálů, které zachycuje – může mít život ohrožující následky. Přesto však Patrick po tomto incidentu ani po svém znepokojivém snu své chování nezměnil.

Později byl na hlídce sám, když si všiml dvojice mužů v autě, kteří připomínali ozbrojené lupiče, po nichž policie pátrala. Místo aby požádal o posily, rozhodl se muže konfrontovat sám. Zastavil auto a požádal řidiče, aby vystoupil. Když ho prohledával, druhý muž vytáhl zbraň a vystřelil na Patricka. Naštěstí přežil. Celému incidentu se však dalo předejít, kdyby naslouchal své intuici.

Stalo se vám někdy, že jste snížili svou ostražitost a začali důvěřovat někomu, koho jste považovali za přítele, jen abyste byli později zrazeni? Zločinci používají podobnou taktiku – nejprve se „spřátelit“ a teprve potom zradit – jako prostředek k dosažení svých cílů.

Tento běžný trik se nazývá vynucené spojenectví. Pachatel se tváří jako přítel oběti – jde o formu klamu, kterou lze prohlédnout jen s dobře vycvičenou intuicí. Tyto taktiky bývají často velmi nenápadné.

Jednoho dne nesla žena jménem Kelly tašku s potravinami do svého bytu, když se jí taška roztrhla; koupila si balení kočičího krmiva a plechovky se skutálely po schodech dolů. Muž na schodišti pod ní sebral rozsypané konzervy a nabídl se, že jí je pomůže odnést do bytu. Kelly se intuitivně cítila ohrožená a snažila se jeho nabídku odmítnout. Muž však trval na svém a řekl: „Máme tam kočku, kterou musíme nakrmit!“

V tu chvíli měla Kelly zpozornět – cizinec použil zájmeno „my“. Jde o techniku, kterou zločinci používají k získání důvěry a vytvoření falešného pocitu společného cíle nebo sounáležitosti. Navzdory tomuto vynucenému spojenectví však byla Kellyina první intuice správná: cizinec se ukázal být násilníkem a vrahem a Kelly se jen o vlásek podařilo uniknout.

Dalším signálem, na který je třeba si dávat pozor, je záměrně nasazovaný šarm. Většina sympatických, okouzlujících lidí nemá zlé úmysly, ale v rukou zločince se šarm může stát mocným nástrojem, který oslabuje vaši intuici. Když se tedy setkáte s velmi šarmantním člověkem, zkuste si všimnout, zda je jeho chování přirozené, nebo zda se vás snaží šarmem cíleně manipulovat.

V Kellyině případě se muž na chodbě jevil jako velmi přátelský a zdvořilý, když jí nabízel pomoc s nákupem. Její intuice jí však říkala, že používá šarm k tomu, aby obešel její přirozenou obranu a dostal se do jejího bytu.