Cesta ke štěstí

Když se vás přítel nebo známý zeptá, co chcete od života, možná odpovíte: „Být šťastný.“ Kdo by to nechtěl? Přestože v sobě máme hluboce zakořeněnou touhu po štěstí, většina z nás tráví čas honbou za jinými věcmi – kariérou, penězi nebo láskou. Tyto věci jsou však často jen odleskem toho, co by nás skutečně mohlo učinit šťastnými.

Co kdybychom místo honby za těmito neuchopitelnými cíli začali hledat štěstí přímo? Následující kapitoly zkoumají, jak funguje vaše mysl a tělo a jak můžete tyto poznatky využít k nalezení skutečné cesty ke štěstí.

Od předstírání, že jste znovu dítě, až po tak praktickou věc, jako je zajištění, že máte volné alespoň jednu nosní dírku, se naučíte konkrétní způsoby, jak žít jasnější a radostnější život.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• proč by lidé měli být v jistém smyslu jako antilopy, aby dosáhli štěstí,
• jak může přílišné plánování dopředu působit proti vám,
• a proč se účastníci jedné studie raději nechávali dobrovolně šokovat elektřinou, než aby jen tak seděli a nic nedělali.

Na co jste mysleli, než jste začali číst tuto knihu? Možná na plány na nadcházející víkend, nebo jste se obávali blížícího se termínu v práci.

Trávit čas přemýšlením o budoucnosti se může zdát jako produktivní činnost, často je to ale přesně naopak. Proč? Soustředění na to, co teprve přijde, oslabuje vaši pozornost v přítomném okamžiku. Snadněji pak přehlédnete důležité věci, které se dějí právě teď. Tato „nepřítomnost“ může způsobovat problémy ve vztazích, v práci i doma.

Co víc, neustálé přemítání o budoucnosti vás může učinit méně produktivními dnes a – což je ještě horší – emocionálně vyčerpanými.

Zůstat plně přítomní v daném okamžiku vám pomůže lépe odvádět práci a může dokonce způsobit, že vás bude víc bavit. A zapomeňte na představu, že multitasking je efektivní. Není. Ve skutečnosti dělání více věcí najednou zhoršuje výkon u každé z nich.

Například jedna studie sledovala lidi, kteří při řízení auta telefonovali. Vědci zjistili, že aktivita v části mozku zodpovědné za řízení se při hovoru snížila o 37 procent. Další výzkumy ukazují, že lidé se cítí výrazně šťastnější, když jsou do nějaké činnosti zapojeni na sto procent – i když je tato činnost relativně nudná.

Jak tedy zůstat přítomní v každém okamžiku, ať už malém nebo velkém? Zkratka neexistuje. Být přítomný je dovednost, kterou je třeba trénovat.

Prvním krokem je odstranit zbytečná rozptýlení. Uklidťe si pracovní stůl, zablokujte si na notebooku webové stránky, na které při práci nejčastěji odbíháte, a vypněte si zvuky a upozornění na mobilu.

Dalším krokem je soustředit se na úkoly v krátkých, jasně vymezených blocích. Může vám pomoci nastavit si časovač. Když si určíte konkrétní, omezený čas na splnění úkolu, často zjistíte, že si práci víc užíváte a zároveň máte silnější pocit úspěchu.

Velmi účinným nástrojem je také meditace. Když se učíte myšlenky nechat přicházet a odcházet, aniž byste se jich drželi, stáváte se klidnějšími a vnímavějšími k světu kolem sebe. Kromě zvýšení produktivity a pocitu štěstí může mít meditace i další překvapivé účinky: někteří lidé popisují, že svět vnímají živěji – barvy jsou jasnější a chutě intenzivnější.

Mnoho lidí si myslí, že stres je nezbytné palivo, které pohání ambice a osobní úspěch. Podívejme se, nakolik je tato představa oprávněná.

Rozlišujeme dva druhy stresu: „dobrý“, krátkodobý, a „špatný“, dlouhodobý. Krátkodobý stres uvolňuje do těla adrenalin a často vede k lepšímu mentálnímu i fyzickému výkonu. Vzpomeňte si na vzrušení, které může sportovec cítit, když ho povzbuzují diváci – právě to ho motivuje podat nejlepší výkon. Trénink a skutečný zápas se liší právě tímto faktorem.

Příliš mnoho stresu však tělu škodí a může přerůst v chronický stres, který vede k nemocem – a navíc „nakazí“ stresem i lidi kolem vás.

Emoce, dobré i špatné, jsou totiž nakažlivé. Přenášejí se mimo jiné prostřednictvím feromonů – chemických látek, které tělo uvolňuje například potem. Když je tedy váš kolega úzkostný nebo vyděšený, jeho stres stahuje dolů i ostatní.

Nemusíte se ale děsit. Dlouhodobý stres lze zmírnit díky přirozené odolnosti našeho organismu. Představte si antilopu, která se jen o vlásek vyhne predátorovi a za pár minut se zase v klidu pase. I my máme vrozenou schopnost se po zátěži zklidnit – bez ní bychom jen těžko zvládali životní výzvy.

Určitě jste viděli, jak se malé dítě dokáže během chvilky vzpamatovat z pláče a zase se smát. To je dokonalý příklad odolnosti lidského ducha.

Mnoho lidí má ale dnes tuto odolnost oslabenou. Vezměte si třeba, jak reklamní průmysl využívá stres k upoutání pozornosti: slibuje krásu nebo atraktivního partnera, pokud si koupíte určitý produkt. Tím ve vás vyvolává pocit, že vám něco chybí. Každodenní nápor e‑mailů, sociálních sítí a zpráv pak hladinu stresu moderního člověka ještě zvyšuje.