Červená oznámení

Život některých lidí připomíná scénář hollywoodského blockbusteru. Takový je i příběh Billa Browdera, jednoho z největších zahraničních investorů v postsovětském Rusku. Browder se vzepřel své intelektuální rodině s levicovými, až komunistickými sklony a rozhodl se pro kariéru ve světě vysokých financí. S titulem MBA v ruce se vrhl do divokého investičního prostředí bývalého východního bloku.

Odvážně a rychle se vypracoval do pozice člověka s obrovským finančním vlivem – a narazil na místní oligarchy, kteří se nehodlali smířit s tím, že by jim do jejich plánů na ekonomickou dominanci zasahoval cizinec. V tomto shrnutí se dozvíte, jak Browderův boj za obchodní transparentnost vedl k tomu, že byl v Rusku označen za hrozbu pro národní bezpečnost. Uvědomíte si také, že v ruském „volném trhu“ existuje mnoho lidí, kteří jsou ochotni kvůli udržení svého majetku i zabíjet – bez ohledu na to, zda k němu přišli legálně, či nikoli.

Dočtete se mimo jiné:

• jak Browderova bystrá úvaha během ruské privatizace vynesla 125 milionů dolarů,
• proč musel Browder strávit asi 15 hodin v jakémsi právním vakuu na ruském letišti,
• a jak jeden právník, který odhalil pravdu, zemřel poté, co se postavil korumpovaným úředníkům.

Když Bill Browder 13. listopadu 2005 nastupoval do letadla, nečekal, že by ten den měl být v něčem výjimečný. Pravidelně létal ze svého domova v Londýně do Moskvy, kde pracoval. Tentokrát však bylo všechno jinak.

Po příletu do Moskvy mu ruští celníci odmítli povolit vstup do země. Místo toho ho zadrželi na 15 hodin bez jídla a vody a následně ho bez jakéhokoli vysvětlení poslali zpět do Londýna. Tento incident Browdera šokoval. Jako zakladatel a generální ředitel společnosti Hermitage Capital, investiční firmy spravující 4,5 miliardy dolarů, byl v podstatě největším zahraničním investorem v Rusku. Co se tedy stalo?

Abychom to pochopili, musíme se vrátit na začátek. Bill Browder se narodil v roce 1964 do intelektuální rodiny s výraznými komunistickými sympatiemi. Jeho otec Felix byl uznávaný matematik, dědeček Earl Browder odborový organizátor z Kansasu. Earl se stal vůdcem Komunistické strany USA a v roce 1926 byl pozván na oficiální návštěvu do Moskvy.

Bill měl však problém s přijetím levicových přesvědčení své rodiny, a tak se vzbouřil po svém – rozhodl se stát kapitalistou. I po získání titulu MBA na Stanfordu ho ale odkaz dědečka nepřestával fascinovat, což ho přivedlo k hledání obchodních příležitostí v bývalé sovětské sféře vlivu.

V roce 1989 nastoupil do Boston Consulting Group a přestěhoval se do Londýna, protože londýnská kancelář se zaměřovala na východní Evropu. V roce 1991 pak přešel do Maxwell Communications Corporation, jedné z mála západních firem, které tehdy ve východní Evropě aktivně investovaly. Díky práci pro Maxwell procestoval téměř všechny země bývalého sovětského bloku a stal se klíčovým hráčem v řadě regionálních investičních projektů.

Brzy se však ukázalo, že Maxwell je zapleten do rozsáhlého finančního podvodu. Browder rychle odešel a v roce 1992 nastoupil jako spolupracovník do týmu investičního bankovnictví pro východní Evropu ve společnosti Salomon Brothers v Londýně.

Když Browder nastoupil do společnosti Salomon Brothers, dostal jedno jednoduché pravidlo: během 12 měsíců musí vygenerovat zisk ve výši pětinásobku svého ročního platu, jinak přijde o práci. Když přemýšlel, jak tak náročné očekávání splnit, všiml si, že prakticky nikdo neinvestuje do Ruska. Rozhodl se proto zasadit semínko myšlenky, aby Salomon Brothers začala investovat do ruských podniků.

Ukázalo se, že jde o neuvěřitelnou příležitost jak pro firmu, tak pro něj osobně. Rusko přecházelo od státem řízeného komunismu k tržní ekonomice a vláda rozdávala velkou část státního majetku soukromým osobám prostřednictvím takzvané kuponové (voucherové) privatizace. Ruští občané dostali kupony představující potenciální podíly ve státních podnicích.

Browder věděl, že tyto kupony jsou hrubě podhodnocené a dají se levně nakoupit. Na jeho doporučení koupila společnost Salomon Brothers vouchery za 25 milionů dolarů a následně je použila k nákupu akcií ruských firem. Nápad se ukázal jako mimořádně úspěšný. Do roku 1994 mělo Browderovo investiční portfolio hodnotu 125 milionů dolarů – nejenže tedy splnil požadavek pětinásobku svého platu, ale dosáhl zhodnocení zhruba pětinásobku vloženého kapitálu.

Browder se rázem stal finanční superhvězdou. Zároveň ale znovu pocítil, že je čas posunout se dál. Kultura ve společnosti Salomon Brothers mu připadala plná závisti a chamtivosti – a on nechtěl být její součástí.

Využil proto své vynikající pověsti a založil v Rusku vlastní investiční společnost Hermitage Capital. Přilákal významné investory, mimo jiné Edmonda Safru a Benyho Steinmetze, kteří mu pomohli vytvořit fond zaměřený na investice do ruských společností. Do roku 1996 vybral 25 milionů dolarů a přestěhoval se do Moskvy, kde jeho vítězná série pokračovala.

Jako příklad lze uvést investici Hermitage ve výši 11 milionů dolarů do společnosti Sidanco, velké ropné firmy na západní Sibiři. Díky obrovským ropným rezervám srovnatelným se západními ropnými giganty a nízkým výrobním nákladům byla Sidanco mimořádně slibnou investicí. Brzy se však mělo ukázat, že Browder narazí na jednoho z nejvlivnějších podnikatelů v Rusku.